Tatínek umíral doma a každý týden hubl o deset kilo. Kateřina Marie Fialová přišla v šestnácti o oba rodiče, zachránila ji sestra
16. června 2013 zemřel otec Kateřiny Marie Fialové na rakovinu kostí. O týden později přišla i o matku. Bylo jí šestnáct.
Herečce Kateřině Marii Fialové se v šestnácti letech obrátil život vzhůru nohama. VIPŽvot zaznamenal, že během týdne ztratila oba rodiče. Dnes je jí devětadvacet, hraje v několika pražských divadlech, letos měla filmovou premiéru a v rozhovorech mluví o klidu, který si střeží. Ale příběh, který ji definoval, začal v domě, kde otec umíral před očima celé rodiny, a skončil na půdě, kam jednoho rána šla najít matku. Že z toho vyšla, není jen otázka vůle. Rozhodl o tom jeden podpis starší sestry.
Dům, kde se umíralo
Otec Kateřiny Marie Fialové bojoval s rakovinou kostí dlouhé měsíce. Doma. Před očima dcery i manželky. Fialová později v pořadu Povídej na CNN Prima NEWS popsala, jak otec „chátral před očima“, každý týden podle ní zhubl o dalších deset kilo, byl v bolestech a nakonec prosil, aby už zemřel. Nejvíc to semlelo matku. Fialová ji opakovaně popisuje jako „psychicky velmi křehkou“ ženu, která po letech manželovy nemoci brala léky a držela se na hraně. Když otec 16. června 2013 zemřel, zdálo se na chvíli, že se dvě ženy, matka a šestnáctiletá dcera, pokusí začít znovu. Společně uklízely dům, plánovaly budoucnost. Ten plán vydržel asi týden.
Kateřina se chystala odjet zpátky do Brna na konzervatoř. Ráno vyšla na půdu a našla matku. Sebevražda. V rozhovoru pro PragMoon později popsala, co se v ní odehrálo: nekřičela, nebrečela. Šla si vyčistit zuby. Teprve potom zavolala záchranku. Byla v šoku. Přepnula do režimu, který by člověk čekal spíš u záchranáře než u teenagerky. V šestnácti byla sirotkem. Bez rodičů, bez domova, bez záchytného bodu. A s reálnou vyhlídkou na dětský domov. Tady vstoupila do příběhu starší nevlastní sestra. Podepsala papíry, stala se poručnicí a vzala Kateřinu k sobě do Prahy.
Spratek, vztek a útěk do práce
Fialová o sobě z té doby mluví bez příkras: „pubertální spratek“, „jelito“, „neuchopitelná“. Sestra ji podle jejích slov spíš musela nechat být a udržet základní rámec: střechu, jídlo, právní zastřešení. Do osmnácti to prý „nějak zvládaly, aby se z toho obě nezbláznily“. Mechanismus přežití nebyl terapeutický. U psychologů byla na pár sezení, ale měla pocit, že se v tom „hrozně rýpali“ a nepomohlo jí to. Místo toho zabetonovala bolest dozadu do hlavy a makala.
Škola v Brně, step, herectví. „Nechlastala jsem, nebrala drogy,“ řekla v pořadu Až na dřeň na Českém rozhlase. Čtyřnásobná mistryně světa ve stepu přenesla disciplínu z tanečního sálu do života a nakonec i na jeviště. Před osmnáctinami se odstěhovala k příteli. Se sestrou se na několik let přestaly bavit. Fialová to přičítá vlastní potřebě autonomie a vzdoru, který v ní po rodičích zůstal. V roce 2022 už ale říkala, že se občas vídají a že „až se obě uklidní, bude to lepší“.
Přechod od vrcholového stepu k herectví nebyl náhoda. Fialová sama spojuje tragédii s momentem, kdy potřebovala ventil pro emoce, které step neutáhne. V 7 pádech Honzy Dědka řekla, že ji „zachránila sestra a hlavně vlastní talent“. Na jevišti si do zkušenosti se smrtí rodičů sahá dodnes. Při emočně vypjatých rolích čerpá z toho, co prožila, a po představení cítí úlevu. „Ztráta rodičů nikdy nepřebolí. Bolest je jen časem tupější,“ říká. Při zpětném pohledu na celou časovou osu jeden moment vyčnívá víc než talent, víc než disciplína, víc než vztek. Je to chvíle, kdy starší sestra vzala pero a podepsala poručnické papíry. Bez toho gesta by čtyřnásobná mistryně světa ve stepu a herečka s filmovou kariérou byla statistikou v systému náhradní péče.
VIPživot.cz
22 m
VIPživot.cz
2 h
AutoŽivě.cz
2 h
VIPživot.cz
3 h


