Čtyři roky veřejně přiznávaného smutku

Jana Štěpničková zemřela v roce 2022. Přesné datum rodina nezveřejnila, z pozdějších Štěpničkových výroků lze odvodit, že to bylo ke konci roku. Spolu prožili téměř šedesát let, znali se už ze školy.

V prosinci 2022, jen pár týdnů po její smrti, spadl Štěpnička pod tramvaj. Přežil, ale sám vysvětloval, že byl „duchem nepřítomný“, protože mu „nedávno zemřela žena“. Ještě ten večer odehrál představení v Národním divadle. V květnu 2023 v pořadu Život ve hvězdách popisoval, co vdovství udělá s tělem i hlavou: „Mozek, tělo začne fungovat jinak.“ A v květnu 2025, tři roky po Janině odchodu, řekl Expresu větu, která shrnuje celé období: „Jsem tři roky vdovec, takže se nemám moc dobře. Ale zaplaťpánbůh ještě žiju.“

Tři veřejné výroky, tři roky, stejná linka. Jagelkova slova o chřadnutí nejsou senzace, jsou zkratkou pro něco, co Štěpnička sám opakovaně potvrzoval.

Profesionál, který dál chodil na jeviště

Co je na tom příběhu nejsilnější, není tvrzení, že „zemřel žalem“. Oficiální příčinu smrti ostatně nezveřejnilo ani Národní divadlo, ani rodina. Nejsilnější je kontrast: člověk, který soukromě mluvil jako někdo, komu se zhroutil svět, profesně dál fungoval s disciplínou, jakou si jeho generace herců nesla jako samozřejmost.

Po pádu pod tramvaj šel hrát. V roce 2023 znovu daboval Harrisona Forda v novém Indiana Jonesovi. V repertoáru Národního divadla byl veden v inscenacích Hordubal, Kráska a zvíře i Netrpělivost srdce, poslední dva tituly se prodávaly ještě na sezonu 2026/2027. Teď je bude muset divadlo přeobsadit.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený ČT24 Kultura (@ct24kultura)

Štěpnička nebyl jen „český hlas Harrisona Forda“, i když právě tahle nálepka ho v povědomí publika definovala nejsilněji. Na první scéně působil od roku 1975, přes padesát let. Petruccio ve Zkrocení zlé ženy, Švanda dudák, Shylock, Martin Kabát v Hrátkách s čertem. V televizi ho diváci znali jako Radka Krásu z Vyprávěj, na filmovém plátně z thrilleru Ve stínu.

Život poznamenaný od dětství

Štěpničkův osud byl dramatický dávno před vdovstvím. Redakce VIPŽivot se rozhodla ve zkratce připomenout jeho život. Narodil se v Londýně, jako čtyřletý šel s matkou Jiřinou Štěpničkovou, slavnou prvorepublikovou herečkou, do fingovaného útěku přes hranici. Průvodce byl ve skutečnosti důstojník StB. Ozvala se střelba, povel „Stůjte!“ a místo svobody přišlo zatčení. Matka dostala patnáct let, odseděla si necelých deset. Malý Jiří skončil v dětském domově.

Tohle trauma se táhlo celým jeho životem a on se k němu opakovaně vracel, v rozhovorech, v dokumentu 13. komnata České televize. Paradoxně později přijal hlavní roli v seriálu Gottwald, což sám vysvětloval čistě existenčně. Člověk, kterému komunistický režim vzal dětství, hrál jeho zakladatele. I to vypovídá o generaci, která oddělovala profesi od osobního příběhu s tvrdostí, jakou si dnes těžko představíme.

Rozloučení v Národním divadle

Veřejné rozloučení s Jiřím Štěpničkou se uskuteční v úterý 20. října 2026 v budově Národního divadla v Praze. Veřejnost bude vpuštěna od 10:30, obřad začne v 11:00.

Štěpnička po smrti Jany dál chodil na jeviště, dál stál za mikrofonem ve studiu, dál odpovídal na otázky novinářů. Ale pokaždé, když se ho někdo zeptal, jak se má, odpověděl stejně, jako člověk, který ztratil víc, než kolik dokázal nahradit prací.

Článek Po smrti manželky Jany začal pomalu chřadnout. Michal Jagelka popsal, jak Jiří Štěpnička prožíval posledních pár let se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Růžičková „neměla ráda mladý holky“

Kánská nikdy netvrdila, že by ji Růžičková záměrně chtěla zranit. Ale opakovaně potvrzuje, že jejich vztah na place nebyl ideální. „Neměla ráda mladý holky,“ shrnula svůj dojem z natáčení. Podobnou zkušenost popsal i Pavel Kikinčuk, dětský představitel Šimona Pláničky. V rozhovoru pro Český rozhlas vzpomínal, že po opakovaných fackovacích scénách malý herec plakal, že ho bolí hlava.

Obraz Růžičkové přitom není černobílý. Kikinčuk ji ve stejném rozhovoru označil za „skvělou ženskou“, která bavila celý štáb. A režisér Zdeněk Troška o ní ještě letos mluvil s neskrývanou láskou: „Jedno tělo, jedna duše.“ Růžičková byla přímočará, lidová, nekompromisní. Pro někoho inspirativní, pro mladou neherečku v první velké roli zjevně těžko stravitelná.

Role, která přepsala celý život

Trilogie Slunce, seno patří k divácky nejúspěšnějším českým filmům vůbec. Podle České televize vidělo první díl v kinech téměř 3,5 milionu diváků, třetí díl Slunce, seno a pár facek překonal po premiéře v červnu 1989 čtyřmilionovou hranici. Ještě v červenci 2024 přijelo na výroční akci do jihočeských Hoštic přes pět tisíc fanoušků. Značka žije.

Jenže pro Kánskou je ta živost spíš břemeno. Lidé ji dodnes zastavují na ulici, chtějí selfie a pokřikují: „Blaženo, kde máš Vencu?“ Ona sama říká, že s tím „není smířená“ a že to „nemá ráda“. V pořadu Limuzína s Mírou Hejdou to formulovala bez příkras: role Blaženy ji provází jako stín, který si nevybrala a který nedokáže setřást.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Milujeme český film (@milujeme_cesky_film)

Podle Filmového přehledu se Kánská narodila 12. října 1966 v Praze a databáze ji vede jako „neherečku“. Její filmografie je extrémně krátká: vedle trilogie prakticky jen Discopříběh 2. Dvakrát zkoušela přijímačky na DAMU, dvakrát neuspěla. „Řekla jsem si, že na to kašlu,“ přiznala. Není ambiciózní člověk, dodala, a odešla úplně jinam.

Z filmového plátna do obecní knihovny

Dnes je Veronika Kánská vedoucí obecní knihovny v Žiželicích. Jak si Redakce VIPŽivot všimla, oficiální web obce ji uvádí jménem, včetně otevírací doby. Žádné ústraní, žádná záhadná anonymita, prostě civilní práce ve veřejné službě, tisíc světů od jihočeského filmového placu.

Není přitom jediná z trilogie, kdo herectví opustil. Broněk Černý, nezapomenutelný Venca, se po filmech živil jako řidič kamionu. Naopak Kikinčuk zůstal u profese, hraje v Činoherním klubu i v plzeňském Divadélku Pluto. Kánská stojí někde mezi: odchod od herectví byl částečně vynucený neúspěchem na DAMU, částečně vědomé rozhodnutí. Definitivní tečku ale udělala sama.

Doma byl přísný zákaz

Jak moc Kánská chtěla roli Blaženy oddělit od svého skutečného života, ukazuje jeden detail: vlastní dceři zakázala filmy sledovat. „Doma byl přísný zákaz se na to koukat,“ řekla v rozhovoru pro pořad Richardovy 80’s. Dcera Anna-Marie viděla trilogii až v dospělosti a o matčině slavné minulosti podle svých slov často nemluvila ani s blízkými kamarádkami.

Přesný důvod zákazu Kánská veřejně nevysvětlila. Ale logika je čitelná: když vás celá země zná pod jménem, které není vaše, a vy s tím nejste smířená, poslední věc, kterou chcete, je, aby totéž prožívalo vaše dítě.

Šedesátiny Veroniky Kánské připadly na 12. října 2026. Oslavila je jako knihovnice, ne jako herečka. Blaženu Škopkovou si ale Češi budou pamatovat, i kdyby se o to nikdy znovu neprosila, a právě to je ten problém.

Článek Facky od Růžičkové byly opravdové, museli jí chladit tvář. Blažena ze Slunce, seno slaví šedesátiny a na natáčení vzpomíná nerada se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Týden ticha z Helsinek

Blesk přinesl zprávu o Antoniině smrti 6. října. Dominika potvrdila odchod matky na Facebooku, psala o zlomeném srdci a hluboké depresi. O den později server Expres informoval, že chce přiletět do Prahy a pohřeb zařídit, ale naráží na peníze. 8. října už tentýž server psal, že Dominika shání finance po kamarádech; producent Luboš Procházka jí podle vlastních slov poslal 300 eur na cestu.

Pak ticho. Žádná letenka, žádný telefonát pohřební službě, žádné sjednání obřadu. Hodiny běžely a zákonná lhůta uplynula, aniž by kdokoli z rodiny jednal.

Proč se Dominika neozvala, přesně nevíme. Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá souběh faktorů: dlouhodobý nedostatek peněz, vlastní slova o depresi a pozdější tvrzení rodinné známé Alice Kovácsové, že je „psychicky špatně“. Přímé vysvětlení od Dominiky po vypršení lhůty neexistuje.

Co zákon říká, a co by to znamenalo v praxi

Důležitý detail, který tabloidní zkratka spolehlivě maže: zákon nepočítá 96 hodin od okamžiku smrti, ale od oznámení úmrtí osobě blízké. Bez znalosti přesného času, kdy se Dominika o matčině smrti dozvěděla, nelze hodinu vypršení dopočítat. Jisté je, že do pondělí 12. října, tedy sedm dní po úmrtí, pohřeb sjednaný nebyl.

Kdyby se nikdo nepřihlásil, převzala by povinnost obec. Podle metodiky Ministerstva pro místní rozvoj zajistí slušné pohřbení podle místních zvyklostí, zpravidla zpopelnění s uložením urny na veřejném pohřebišti. Za účelně vynaložené náklady se přitom běžně nepovažují květiny, hudba ani řečník. Stát obci výdaje refunduje, ale pokud pozůstalost obsahuje majetek, náklady se vymáhají po dědicích. Dominika by se tak pohřbu právně nezbavila, jen by ztratila vliv na jeho podobu.

Pondělí dvou verzí

Redakci VIPŽivot neuniklo, že 12. října ráno v 5:30 přinesl Expres informaci, která obletěla česká média: Ivana Gottová je připravena pohřeb Antonie Zacpalové zaplatit. Anonymní zdroj z jejího okolí mluvil o tom, že se „nemohla dívat na ostudu“ a rozhodla se jednat sama, přestože ženu, která Karlovi Gottovi porodila první dítě, osobně neznala.

Jenže tentýž server ve 14:22 publikoval aktualizaci: pohřeb už objednala a uhradila dlouholetá rodinná známá. Kdo přesně a za jakých okolností, zůstalo v anonymitě.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Jan Adam (@janadam4066)

Ranní verze o Ivaně tedy zachycuje její deklarovanou ochotu, ne nutně konečný stav věcí. Obě verze ale sdílejí totéž jádro: někdo mimo nejbližší rodinu musel zasáhnout, protože jediná dcera zemřelé to neudělala.

Ivana a Dominika: historie jednorázových záchran

Nejde o první případ, kdy se kolem Gottovy rodiny řeší, kdo komu pomůže. Po smrti Karla Gotta v říjnu 2019 Ivana podle Blesku zaplatila Dominice letenky a náklady na příjezd k otcovu pohřbu. Pak přišly dědické spory a kontakt se podle dostupných informací přetrhl.

Karel Gott za života přispíval Antonii na pobyt v domově pro seniory. Po jeho smrti Ivana tento příspěvek zastavila. Lucie Valčíková Gottová v září 2025 veřejně popřela, že by od Ivany dostávala jakoukoli pravidelnou apanáž. Obraz Ivany jako systematické mecenášky širší rodiny tedy neodpovídá, spíš jde o jednotlivá gesta v momentech, kdy by nečinnost byla příliš viditelná.

A právě to je na celém příběhu nejsilnější motiv. Nejde o velkorysost ani o ostudu. Jde o práh, za kterým se soukromé selhání nebo bezmoc jedné rodinné větve stává veřejným problémem, a někdo cizí cítí potřebu ho vyřešit dřív, než to udělá úřad.

Co bude dál

Pohřeb a dědictví jsou ze zákona dvě oddělené věci. I když rozloučení zaplatil kdokoli jiný, Dominika jako dcera zůstává potenciální dědičkou, a občanský zákoník říká, že náklady pohřbu se hradí z pozůstalosti. Pokud pozůstalost nestačí, odpovídá dědic ze svého. Právní povinnosti vůči matce pro ni smrtí nekončí. Mění se jen to, komu je dlužná.

Antonie Zacpalová měla podle svých známých po stěnách fotky dcery a téměř denně si s ní volala do Finska. Rozloučení s ní nakonec zařídil někdo, koho v těch rámečcích na zdi neměla.

Článek Uplynula zákonná lhůta a Dominika Gottová se neozvala. Pohřeb její matky nakonec zaplatí Ivana, která ji ani neznala se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Dvanáct litrů vody a tělo, které volalo o pomoc

Příznaky přicházely plíživě. Obrovská žízeň, kterou Etzler hasíval až dvanácti litry vody denně. Časté chození na záchod. Únava. Každý z těchto signálů se dá snadno vysvětlit stresem, pracovním tempem nebo věkem. Jenže dohromady skládaly obraz rozjetého diabetu 2. typu, o kterém herec neměl tušení.

Diabetes 2. typu se podle CDC rozvíjí pomalu, někdy roky, a může začít s minimálními nebo žádnými příznaky. Český odborný portál NZIP upozorňuje, že klasicky symptomatická nově zjištěná cukrovka by dnes měla být zachycena preventivním odběrem krve dřív, než se projeví naplno. Etzlerův případ ukazuje, co se stane, když se to nestihne.

Co se děje v těle při hyperglykemické krizi

Zmatenost a blábolení, které Etzlera postihly, nebyly psychickým selháním. Šlo o neurologický důsledek stavu, kterému lékaři říkají hyperosmolární hyperglykemický stav, zkráceně HHS. Tělo při něm nedokáže zpracovat glukózu, ta se hromadí v krvi a organismus se snaží ji vyloučit masivním močením. Výsledkem je extrémní dehydratace, která spolu s vysokou koncentrací cukru poškozuje funkci mozku.

Podle MSD Manual se HHS diagnostikuje typicky při glykémii od 33,3 mmol/l, pro srovnání normální lačná hodnota se pohybuje do 5,5 mmol/l. Rozdíl je šestinásobný. Přesnou Etzlerovu hodnotu veřejně dostupné zdroje neuvádějí, sám herec ji popsal slovy, že měl krev „hodně zanesenou cukrem“. Průběh HHS vypadá takto:

• Počáteční fáze: silná žízeň, časté močení, slabost, trvá dny, někdy týdny
• Eskalace: těžká dehydratace, suchá kůže, nevolnost, rozmazané vidění
• Kritická fáze: zmatenost, ospalost, neschopnost souvisle komunikovat, ztráta vědomí
• Bez léčby: křeče, kóma, smrt

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený mireketzler (@mireketzler)

Etzler se dostal do třetí fáze. K lékařům dorazil ve velmi těžkém stavu, na hranici kómatu.

Dvacet pět kilo dole a noční pláč

Po diagnóze přišel šok a pak tvrdá změna. V rozhovoru pro Lifee.cz v srpnu 2025 Etzler popsal, že první týdny po záchytu psychicky nesl extrémně těžce. „Po nocích jsem plakal a koukal do stropu,“ řekl. Cukr je ve všem, v kečupu, v pečivu, v jogurtech, které člověk považuje za zdravé. Herec si nastavil pravidlo: maximálně 4 gramy cukru na 100 gramů potraviny. Základ jídelníčku tvoří zelenina.

Výsledky se dostavily rychle. Do léta 2025 shodil 25 kilogramů. Místo inzulinu mu lékaři při prvním nastavení předepsali tablety. Energie, kterou dříve neměl, se vrátila. „Cítím se fajn,“ řekl v létě 2025. Ale zároveň dodal, že je kvůli cukrovce stále pod lékařským dohledem. Diabetes 2. typu se nedá vyléčit, dá se kompenzovat.

Varovné signály, které zná každý, a každý je ignoruje

Etzlerův příběh není výjimečný svým průběhem, ale tím, jak typický je. Redakce VIPŽivot se o toto onemocnění blíže zajímala. Diabetes postihuje přibližně deset procent české populace. Žízeň, únava, časté močení, to jsou příznaky, které většina lidí řeší sklenicí vody a ranní kávou, ne návštěvou praktického lékaře.

Přitom stačí jednoduchý krevní odběr nalačno. Hodnota do 5,5 mmol/l je v normě. Od 7,0 mmol/l nalačno jde o diabetes. A od 33,3 mmol/l už člověk riskuje stav, ve kterém začne blábolit a neví proč. Při zmatenosti, ospalosti nebo neschopnosti pít je to nemocniční akutní stav, pomoc musí přijít okamžitě.

Etzler dnes říká, že cukrovka byla „nejlepší dárek k šedesátinám“. Věta zní paradoxně, ale dává smysl, donutila ho změnit všechno, co ho pomalu zabíjelo. Otázka je, kolik lidí na podobný dárek čeká, aniž by o tom vědělo.

Článek Etzler začal blábolit a netušil proč. Byl na hranici kómatu, lékaři mu naměřili extrémní hladinu cukru v krvi se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Pět let bez jména pro bolest

Před dvaceti a více lety se o ulcerózní kolitidě v Česku vědělo výrazně méně. Sama Bittnerová říká, že se tehdy „ani tolik nediagnostikovala“. Dnešní postup je jasně daný: gastroenterolog provede koloskopii celého tlustého střeva, odebere vzorky tkáně a vyloučí infekci, Crohnovu chorobu i další možné příčiny. Jenže tehdy? Menší povědomí lékařů, složitější diferenciální diagnostika a pacientka, která chodila od doktora k doktorovi bez odpovědi.

První, kdo pojmenoval, co se děje, byl bylinkář Ladislav Kříž. Sám v rozhovoru pro Lifee zdůrazňuje, že nechce klasickou medicínu nahrazovat, vidí se jako doplněk, „jiný pohled“, který může lékaře navést. Definitivní potvrzení diagnózy přinesla až gastroenteroložka. Bittnerová od té doby kombinuje bylinnou péči s klasickou léčbou. A právě tato kombinace, ne samotné bylinky, jí podle jejích slov umožňuje fungovat.

Co je ulcerózní kolitida a proč ji nevidíte

Ulcerózní kolitida je chronický zánět sliznice tlustého střeva a konečníku. Patří do skupiny idiopatických střevních zánětů (IBD), kam spadá i mediálně známější Crohnova choroba. Rozdíl je zásadní: zatímco Crohn může zasáhnout jakoukoli část trávicí trubice a proniká do všech vrstev střevní stěny, ulcerózní kolitida zůstává na povrchové sliznici tlustého střeva.

Typické příznaky:

• krvavé průjmy a hlen ve stolici
• bolestivé nucení na stolici, často i v noci
• bolesti břicha, únava, úbytek hmotnosti
• u těžších forem horečka a chudokrevnost

Nemoc se střídá mezi relapsy a remisemi. V klidové fázi může pacient pracovat, sportovat, žít běžný život. V aktivní fázi ho ale dokáže položit na lopatky. Právě proto je ulcerózní kolitida „neviditelná“, člověk na obrazovce září, zatímco mimo záběr řeší věci, o kterých se nemluví.

Podle Národního zdravotnického informačního portálu je operace nutná u 10-15 % pacientů. Bittnerová sama shrnuje: „Je to docela závažná nemoc, ale dá se s ní žít.“ Při správné léčbě to platí pro většinu z téměř 95 tisíc lidí, kteří v Česku s některou formou IBD žijí.

Léčba dnes: od aminosalicylátů po biologika

Před dvaceti lety vypadala léčba jinak. Jak si Redakce VIPŽivot všimla, dnes česká odborná doporučení staví terapii na několika pilířích:

• aminosalicyláty (mesalazin) jako základ u lehčích forem
• kortikoidy k potlačení akutního vzplanutí
• imunosupresiva pro udržení remise
• biologická a cílená léčba u pacientů, kteří na konvenční terapii nereagují

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Lifee.cz (@lifee.cz)

Česká gastroenterologická společnost eviduje 45 center oprávněných indikovat biologickou léčbu. Specializovaná pracoviště najdete ve všech krajích, v Praze jde například o VFN, IKEM, Thomayerovu nemocnici nebo Motol, další centra fungují v Brně, Hradci Králové, Ostravě, Plzni či Olomouci.

Cílem moderní léčby není jen ztišit příznaky. Gastroenterologové dnes usilují o takzvanou hlubokou remisi, tedy zhojení sliznice, normální kvalitu života a minimalizaci invalidity. Podle České gastroenterologické společnosti mohou pacienti s vhodnou terapií žít stejně kvalitně jako zdraví lidé. Klíčové je ale dostat se ke specialistovi včas. Pozdní přístup ke specializované péči zvyšuje riziko komplikací a může vést až k chirurgickému řešení.

Co jíst a čemu se vyhnout

Univerzální jídelníček pro ulcerózní kolitidu neexistuje. Hodně záleží na fázi nemoci a individuální toleranci.

Při vzplanutí se doporučuje šetřící bezezbytková dieta:

• vynechat syrovou zeleninu a ovoce se slupkami, luštěniny, celozrnné výrobky, ořechy a semena
• preferovat vaření, dušení a přípravu v páře
• jíst menší porce, dbát na pitný režim
• často se přechodně omezuje laktóza

V remisi naopak platí: jídelníček má být co nejpestřejší. Omezuje se jen to, co konkrétnímu pacientovi prokazatelně nedělá dobře. Žádné plošné zákazy, žádné zbytečné restrikce.

Kdy jít k lékaři

Krvavé průjmy, opakované bolesti břicha, nucení na stolici, noční příznaky, nevysvětlitelná únava nebo úbytek hmotnosti, to všechno jsou signály, které by měly člověka přivést ke gastroenterologovi. Ulcerózní kolitida se nejčastěji diagnostikuje v mladší dospělosti a počet pacientů v Česku roste.

Příběh Milušky Bittnerové ukazuje dvě věci najednou. Že člověk může s chronickým střevním zánětem dvacet let pracovat před kamerou a nikdo nic netuší. A že těch pět let bez diagnózy, které prožila, by dnes už nemuselo trvat tak dlouho.

Článek Strašně mě bolelo břicho a nikdo nevěděl proč. Miluška Bittnerová přiznala nemoc, se kterou žije přes dvacet let se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Proč Aniston řekla ne

Perry sám řekl v rozhovoru s Diane Sawyer na podzim 2022, že Aniston byla ta, která se mu během jeho boje se závislostí ozývala nejvíc. Na place ho přímo konfrontovala s pitím. Po jeho smrti v říjnu 2023 Aniston veřejně popsala, že celý cast Perryho „oplakával už dlouho předtím“, protože jeho nemoc sledovali v přímém přenosu roky.

Právě tahle hloubka vztahu vysvětluje, proč odmítnutí neznamená lhostejnost. Podle zdroje citovaného Page Six by pro ni bylo příliš bolestivé celou ztrátu znovu rozebírat na kameru. Důvody zbylých čtyř herců veřejně popsány nebyly a nic nenasvědčuje tomu, že šlo o koordinovaný postoj. Každý se rozhodl sám.

Co dokument nabízí místo slavné pětice

Režisérka Mary Robertson postavila sérii na lidech, kteří Perryho znali jinak než diváci čtvrtečních večerů na NBC. Netflix Tudum jmenuje mimo jiné:

• Miu Perry Bowick, Perryho sestru, která podle vlastních slov potřebovala čas, než byla připravená o bratrovi veřejně mluvit.
• Rogera Castillu a Davida Pressmana, dva nejlepší přátele z více než čtyřiceti let.
• Warrena Littlefielda, bývalého šéfa NBC, který Přátele uváděl do vysílání.
• Kevina Pollaka, Jonathana Lynna, Natea Torrence, herce, s nimiž Perry spolupracoval mimo Přátele.
• E. Martina Estradu, bývalého federálního žalobce spojeného s trestní kauzou kolem Perryho smrti.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Friends (@friends)

Součástí jsou dosud nezveřejněné fotografie a videa z rodinného archivu. Je to biografický a částečně kriminální portrét, ne nostalgická reunion.

Načasování není náhodné

Matthew Perry zemřel 28. října 2023. Příčinou byly podle koronera okresu Los Angeles akutní účinky ketaminu; přispívajícími faktory byly utonutí, koronární nemoc a účinky buprenorfinu. Způsob smrti byl klasifikován jako nehoda.

Trestní větev případu se uzavřela až v květnu 2026, kdy byl jako pátý a poslední odsouzen Perryho osobní asistent Kenneth Iwamasa, který mu 28. října aplikoval nejméně tři dávky ketaminu. Teprve po tomto rozsudku bylo možné příběh vyprávět celý, včetně právního dojezdu. Premiéra 27. října 2026 tak připadá na den před třetím výročím smrti. Symbolika, která sotva vznikla náhodou.

Jiný dokument, než fanoušci čekali

Srovnání s reunionovým speciálem Friends: The Reunion z roku 2021 je nevyhnutelné, a zároveň zavádějící. Reunion byl oslava, návrat šestice na původní plac, hosté, překvapení, společná nostalgie. The One About Matthew Perry je něco zásadně odlišného. Chybí v něm perspektiva pěti lidí, s nimiž Perry sdílel nejikoničtější dekádu kariéry. To je ztráta, kterou žádný jiný respondent plně nenahradí.

Jenže dokument zjevně ani nechce být „další reunion“. Skladba respondentů (rodina, celoživotní přátelé, spolupracovníci mimo Přátele, žalobce) pokrývá roviny, které by reunionový formát nikdy neotevřel. Kdo čeká Chandlera, bude zklamaný. Kdo chce Perryho, má podle všeho důvod se dívat.

Jak si Redakce VIPŽivot všimla, Přátelé jsou v Česku stále dostupní na Netflixu, HBO Max i Lepší TV. Dokument The One About Matthew Perry se na Netflixu objeví 27. října 2026 a ticho pěti herců, kteří v něm chybí, bude jeho nejhlasitější podtext.

Článek Byli osloveni, ale všichni řekli ne. Herci z Přátel odmítli dokument o Matthewu Perrym, Aniston to vzala osobně se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Dvanáct let tiché diagnózy

Martin Stefan v rozhovoru pro Aplausin popsal, že srdeční potíže mu lékaři odhalili v roce 2014. Dlouhé roky prý slýchal od lékařů i od sebe samého totéž: „Je to dobrý.“ Přesnou diagnózu nezveřejnil, neuvedl ani konkrétní centrum nebo to, zda už je formálně zařazen na čekací listinu. Řekl jen, že se stav „trošku zhoršil“ a že ho Charlotte opakovaně přesvědčovala, aby se na své zdraví konečně zaměřil.

Z jeho slov plyne spíš vědomé odsouvání než úplné popírání problému. Věděl, že srdce není v pořádku, ale prioritu dával rodinnému zázemí, nejdřív vztahu, pak svatbě v září 2024 v Hostivici po pouhých třech měsících známosti, pak těhotenství. Sám přiznává, že doufá, „že to nebude tak horké.“ Medicínská realita ale naznačuje, že samotné slovo transplantace se v kardiologii nepoužívá lehkovážně.

Co transplantace srdce znamená v českém systému

Transplantace srdce se indikuje u pacientů v konečné fázi srdečního selhání, kdy jiná léčba už nestačí. Jak si Redakce VIPŽivot všimla, v Česku ji provádějí dvě centra pro dospělé: IKEM v Praze a CKTCH v Brně. O pořadí na čekací listině nerozhoduje princip „kdo dřív přijde“, ale kombinace několika faktorů:

• Naléhavost zdravotního stavu pacienta
• Krevní skupina a její kompatibilita s dárcem
• Váhový a velikostní poměr mezi dárcem a příjemcem
• Spádový region transplantačního centra

Podle Koordinačního střediska transplantací se většina pacientů v Česku nového orgánu dočká do jednoho roku. IKEM uvádí průměrnou čekací dobu přibližně rok. Nejnovější veřejně dostupný přehled KST k březnu 2026 evidoval 40 aktivně zařazených čekatelů na srdce a dalších 38 dočasně vyřazených. Nejde tedy o raritní jednotkový případ, jde o součást širší transplantační reality, do které Stefan podle vlastních slov právě vstupuje.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Blesk.cz (@blesk.cz)

Samotný zákrok probíhá v celkové anestezii přes otevření hrudníku s využitím mimotělního oběhu. Selhávající srdce se odstraní a dárcovské se našije na jeho místo. Imunosupresiva se nasazují už během operace. Rizika zahrnují krvácení, selhání transplantátu, rejekci, infekce i dlouhodobé komplikace jako vyšší onkologické riziko při celoživotní imunosupresi. CKTCH uvádí jednoleté přežívání 85-90 %.

Dítě za měsíc, operace v nedohlednu

Paralelně s tím, co Stefan popisuje jako zásadní zdravotní zlom, běží v domácnosti přípravy na příchod dcery Scarlett. Pár pohlaví i jméno oznámil už v srpnu 2026 na oslavě před porodem, porod čekají v listopadu. Ještě 8. října, den před Martinovým rozhovorem o srdci, Charlotte v devátém měsíci absolvovala těhotenské focení a veřejnou akci, po které přiznala únavu.

Martin sám říká, že nakupuje pleny a ubrousky. Krizový plán pro případ, že by hospitalizace nebo operace přišla v období kolem porodu, veřejně nepředstavil. Po transplantaci srdce se přitom běžně počítá se zhruba čtyřmi týdny v nemocnici a následnou rekonvalescencí; návrat do práce bývá možný za tři až šest měsíců. V prvních týdnech po případném zákroku by hlavní péče o novorozence prakticky nemohla zůstat na něm.

Proč odkládání péče komplikuje výchozí pozici

IKEM i KST opakovaně zdůrazňují význam správného načasování: včasné odeslání pacienta do transplantačního centra zlepšuje vyhlídky, protože s horší funkcí orgánu klesá celková kondice. Čím déle člověk čeká, tím hůř na tom může být v momentě, kdy se vhodný dárcovský orgán objeví.

V Stefanově konkrétním případě to z veřejně dostupných dat nelze prokázat. Neznáme diagnózu, průběžné nálezy ani dosavadní léčbu. Víme jen to, co řekl sám: dvanáct let věděl o problému a dvanáct let ho odsouval. Nejčastějšími důvody transplantace srdce jsou podle IKEM ischemická choroba srdeční a dilatační kardiomyopatie, typicky u mužů kolem padesátky. Stefan do tohoto profilu věkově i pohlavím zapadá, ale bez potvrzené diagnózy jde jen o statistický kontext.

Měsíc před porodem a s neurčitým horizontem operace stojí manželé Stefanovi před situací, kde se dvě životní události, ta nejradostnější a ta nejriskantnější, překrývají v jednom kalendářním okně. Charlotte ho prý tlačí, aby zdraví konečně řešil. Tentokrát to vypadá, že nemá na výběr.

Článek Manžel Charlotte Štikové čeká na transplantaci srdce. Léta zdraví odkládal kvůli rodině, teď už to nejde se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Milionová sleva a čísla, která ji vysvětlují

Když se černé G 63 objevilo v nabídce Autobazaru Čestice v srpnu, cenovka 4,5 milionu korun vypadala ambiciózně. Nový Mercedes-AMG G 63 startuje na českém oficiálním webu od 5 378 450 korun, takže ojetina s pětiletou historií se cenově blížila showroomu. Problém byl na tachometru. Srovnatelné ročníky 2021 se na českém trhu nabízely s nájezdy mezi 15 a 81 tisíci kilometry za 3,4 až 4,5 milionu. Vémolův kus měl 262 500 km, trojnásobek až osmnáctinásobek konkurence.

Po dvou měsících bez kupce přišla sleva rovný milion. A i tak se auto prodalo za cenu, za kterou jiní inzerenti nabízeli kusy s 41 nebo 71 tisíci kilometry. Podle nás právě tady se ukazuje paradox „celebrity ojetiny“: jméno majitele přitáhne pozornost, ale drahé individuální úpravy a extrémní nájezd ji zároveň srážejí. Odborníci z Auto ESA dlouhodobě upozorňují, že výrazné osobní úpravy prodejní cenu ojetiny obvykle snižují a prodlužují dobu, než se auto prodá.

Lelin bílý Mercedes už je v inzerci a zlevňuje

Vémola ve videu z 9. října mluvil o tom, že bílé Géčko „tenhle týden půjde do světa“. Realita je ale o krok napřed. Bílý Mercedes G 400 d AMG s první registrací v březnu 2021 se v inzerci objevil nejpozději 25. srpna, tehdy za 2 999 999 korun. Od té doby cena klesla o 400 tisíc na současných 2 599 999 korun. Vůz má nájezd 135 500 kilometrů a pod kapotou naftový šestiválec o výkonu 243 kW.

Příběh kolem tohoto auta je ale složitější než obchodní transakce. Bílé Géčko se stalo symbolem veřejného sporu po rozchodu Vémoly s Ceterovou. Podle Vémolova právníka souviselo odtažení vozu s tím, že Karlos dlouhodobě požadoval potvrzení plnění vzájemných dohod kolem výživy. Nezávislé ověření této verze v otevřených zdrojích chybí.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený TOMAS HALAJ SVK/UAE (@tomashalaj_sk_uae)

Třetím kusem v rozprodávané garáži je BMW X7 M50d z roku 2020 se 130 tisíci kilometry. V srpnu startovalo na 1 899 999 korunách, dnes je za 1 599 999, sleva 300 tisíc. Všechna tři auta prodává stejný autobazar v Česticích u Rychnova nad Kněžnou.

Rozprodej, nebo obměna?

Nabízí se otázka, jestli za výprodejem stojí finanční tlak. Vémola v červnu pro Odkryto.cz řekl, že ho probíhající kauza stojí zhruba milion měsíčně na ušlých příjmech a že splácí patnáctimilionovou kauci. Zároveň ale veřejně plánuje nákup dalšího luxusního SUV, a to není gesto člověka, který šetří na poslední korunu. Nejpravděpodobnější výklad je kombinace: cash-flow potřebuje uvolnit a zároveň chce garáž přeskládat.

Na Instagramu padla dvě jména: nové G 63, nebo Mercedes-Maybach GLS. Pokud by sáhl po Maybachu, šlo by o vůz s 612 koňmi (457 kW), délkou přes 5,2 metru a základní cenou od 4 900 500 korun. Zajímavý detail: Vémola mluvil o sedmimístné verzi, ale oficiální česká specifikace Maybachu GLS uvádí pět míst. Buď má na mysli jinou konfiguraci, nebo si parametry zjednodušil pro kameru. Nové auto si každopádně chce nechat dovézt z Dubaje, kde je podle dovozce z jeho okruhu širší výběr atypických specifikací.

Co říká trh o autech celebrit

Vémolův rozprodej je v malém učebnicový příklad toho, jak funguje sekundární trh s luxusními ojetinami. V Redakci VIPŽivot jsme shrnuli bilanci:

Celková korekce přesáhla 1,7 milionu korun. U černého G 63 se ukázalo, že ani příběh „auto Terminátora“ nedokáže přebít extrémní nájezd a úzký okruh kupců ochotných zaplatit za individualizaci, kterou si nevybrali. Kupec dostal auto za cenu srovnatelnou s mnohem méně jetými kusy, a k tomu příběh, který se dá vyprávět u piva. Jestli to za ten milion navíc oproti tržní logice stálo, záleží čistě na tom, kolik ten příběh stojí jemu.

Článek Vémola prodal Géčko s 262 tisíci na tachometru a slevou milion korun. Lelin bílý Mercedes půjde jako další, prozradil Karlos se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Dvacet tři let bez jediného dne v evidenci

Kajínek strávil za mřížemi přes dvě dekády. V rozhovoru pro web ŽivotvČesku v dubnu 2023 řekl otevřeně: o práci ve vězení opakovaně žádal, nikdy mu umožněna nebyla. Samotný výkon trestu se přitom do doby pojištění nepočítá, to výslovně uvádí i interní metodika ČSSZ. Započítat lze výhradně práci, která byla ve věznici řádně vykázána a zakládala účast na pojištění. Kdo nepracoval, tomu se roky za mřížemi v evidenčním listu neobjeví.

Není to jen Kajínkův problém. Podle statistické ročenky Vězeňské služby za rok 2024 bylo za finanční odměnu pracovně zařazeno 7 524 z 13 110 zaměstnatelných odsouzených, tedy necelých 58 procent. Zbylých 42 procent pracovní místo jednoduše nedostalo. Představa, že „kdo chtěl, mohl pracovat“, neodpovídá realitě českých věznic ani dnes, natož v devadesátých letech a na přelomu tisíciletí.

Poslední šance v roce 2027

Příběh ale nekončí definitivním odmítnutím. Od roku 2025 zákon připouští takzvaný odložený starobní důchod: pokud člověk dosáhne věku o dva roky vyššího, než je jeho řádný důchodový věk, stačí mu k nároku 20 let pojištění včetně náhradních dob, nebo 15 let bez nich. U Kajínka by tato hranice připadla na 11. května 2027.

Otázka zní, kolik let pojištění vlastně má. Veřejně to doložené není, jeho informativní osobní list důchodového pojištění nikdy nezveřejnil a ČSSZ údaje jednotlivců neposkytuje. Víme jen to, co řekl sám: že mu chybí prakticky všechno. V Redakci VIPŽivot jsme spočítali, že pokud by nyní začal odvádět pojistné (ať už ze zaměstnání, podnikání, nebo formou dobrovolného důchodového pojištění), mohl by teoreticky deficit zmenšovat. Zpětně „přepsat“ 23 let bez pojištění ale nelze.

Z čeho Kajínek žije

V podcastu Zločiny bez cenzury Kajínek prozradil, že dodnes žije především z prostředků, které podle svých slov získal před rokem 1990. Příjmy z knih, besed a mediálních výstupů popisuje spíš jako doplňkové. Sám přiznal, že z psaní knih by si životní standard nefinancoval.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Jiří Kajínek (@kajinek_official)

Důležité je odlišit starobní důchod od ostatních forem státní pomoci. Že Kajínek nemá nárok na penzi, neznamená, že stát nemá žádný nástroj. Od 1. října 2025 funguje dávka státní sociální pomoci se složkami na bydlení a živobytí. Vedle toho zákon o pomoci v hmotné nouzi výslovně počítá s osobami propuštěnými z výkonu trestu jako s možnou cílovou skupinou mimořádné okamžité pomoci. Podle analytického materiálu MPSV pracovali sociální kurátoři v roce 2023 s téměř sedmi tisíci propuštěnými, řada z nich řešila právě kumulaci nezaměstnanosti, dluhů a nestabilního bydlení.

Systém, který nepočítá s lítostí

Český důchodový systém je zásluhový. Nezkoumá, proč člověk nepracoval, jestli nemohl, nechtěl, nebo mu to nebylo umožněno. Počítá jen evidované roky. Pro Kajínka to znamená, že 23 let strávených v celách s maximální ostrahou má v očích České správy sociálního zabezpečení stejnou váhu jako 23 let, kdy by prostě neexistoval.

Je to tvrdé? Bezpochyby. Je to nespravedlivé? Záleží na úhlu pohledu. Systém ale není navržen jako kompenzace za ztracený čas, je navržen jako pojistka za odvedené pojistné. A přesně v tom spočívá paradox, který Kajínkův případ vystavuje na odiv: můžete dosáhnout věku, splnit podmínku, kterou splní každý, kdo se dožije. Ta druhá podmínka ale vyžaduje desítky let aktivní účasti ve světě, ze kterého vás stát sám vyřadil.

Kajínek bude mít 11. května 2027 poslední reálnou šanci na odložený důchod. Do té doby mu zbývá necelých osm měsíců, a otázka, zda patnáct nebo dvacet let pojištění dokáže vůbec doložit.

Článek Třiadvacet let za mřížemi a ani den práce. Jiří Kajínek dosáhl důchodového věku, ale od státu nedostane ani korunu se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Tři plus jeden: rozdělení, které trvá od devadesátek

Jelínek, Lehký, Škach. Tři kluci, kteří spolu trávili čas i mimo zkušebnu, jezdili spolu na dovolené, navštěvovali se. A pak Kocián. „Kamarádili jsme se hlavně my tři mezi sebou,“ popsal Václav Jelínek v rozhovoru pro eXtra.cz pár dní po koncertu. Kocián se podle něj už v době největší slávy sociálně odpojoval, hledal jiný okruh lidí a stahoval se do Prahy. Ne po jednom konkrétním konfliktu. Postupně, přirozeně, jako by kapela byla práce a zbytek života ležel jinde.

Důležité je, co Jelínek neřekl. Nemluvil o hádkách na pódiu, o sabotáži zkoušek, o profesním selhání. Outsiderství Kociána nebylo hudební. Bylo vztahové. Čtveřice nikdy nefungovala jako nerozlučná parta, jak si ji fanoušci představovali z klipů a plakátů. Aleš Lehký to doplnil vlastní perspektivou: s Kociánem prožil dětství, pubertu, spoluzakládal s ním kapelu, a přesto mezi nimi vzniklo „něco, co už nejde úplně překročit“.

Návrat, který ztroskotal na podmínkách

Výroční koncert k třicátinám Luneticu se poprvé konal v říjnu 2025. Vyprodal se. Kocián na něm chyběl. Proč? Existují dvě verze a obě jsou veřejné:

• Kociánova: Přiznal, že měl „velké nároky“. Chtěl reciprocitu, vystoupím u vás, vy zase u mě. Princip výměny, který trojici nedával smysl.
• Verze Luneticu: Podle Lehkého a manažera Zdeňka Obhlídala přišli Kociánovi zástupci z prostředí Clashe s tlakem, aby Lunetic vystoupil na jejich galavečeru. Jinak Kocián nepřijde. Kapela to odmítla jako cizí svět. Schůzka spadla pod stůl.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Lunetic (@lunetic_official)

Obě verze se překvapivě doplňují víc, než si protiřečí. Kocián chtěl obchod, Lunetic nechtěl podmínky. Nikdo neustoupil.

Telefonát, který změnil pravidla

O rok později Jelínek zvedl telefon a zavolal Kociánovi napřímo. Žádný management, žádní prostředníci s ultimáty. Výsledek: dohoda o hostování na dvě písně v rámci druhého pražského koncertu v O2 universum. Podpůrnou roli sehrál rapper Kato z Prago Union, který s Kociánem spolupracoval už dřív. Sám Kocián ho před koncertem označil spíš za kamaráda než za hlídače. Na pódiu společně vystoupili a fanoušci dostali přesně to, po čem roky volali. A viděli dvě písně a objetí. Neviděli, co bylo před tím a co zůstalo potom.

Kocián po koncertu pro CNN Prima NEWS řekl, že si některé věci ještě nevyříkali a zatím neví, jestli z toho „něco vznikne“. Jelínek potvrdil, že z nich ani dnes nejsou blízcí přátelé. Lehký dodal pachuť starých ran. Lunetic mezitím jedou dál. Na jaro 2027 mají v prodeji turné s osmi zastávkami. Kociánovo jméno u žádného z termínů nefiguruje. Sám v roce 2008 řekl, že drogy nebral proto, že by byl v kapele nešťastný. Popisoval spíš frajeřinu, slávu a potřebu bavit se. Rozpad skupiny je veřejně spojován právě s jeho problémy, ale samotné outsiderství začalo zřejmě dřív než závislost. Bylo jeho povahou, ne důsledkem pádu.

Článek Utekl od nich do Prahy a chtěl být s jinými lidmi. Martin Kocián byl v Luneticu outsiderem už v době největší slávy se nejdříve objevil na VIPživot.cz.