Byl o 18 let starší a lhal jí od prvního dne. Zagorová se kvůli němu odstěhovala z Ostravy, on ji pak uhodil

Hana Zagorová ve svých pamětech popsala vztah, který jí vzal první pražskou adresu, důvěru i iluze. Skončil fackou a útěkem s pár věcmi v tašce.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Bylo jí kolem jednadvaceti, studovala poslední ročník JAMU a teprve se rozkoukávala v branži. On byl čtyřicátník, pohyboval se v zákulisí české kultury a uměl mluvit tak, že mu člověk věřil. Ve svých memoárech …dřív než to zapomenu, které napsala společně s Míšou Zindelovou, ho Zagorová označuje jen křestním jménem Josef. Pozdější sekundární zdroje ho identifikují jako Josefa Máru, producenta a manažera spojeného s Laternou magikou a pozdějšího zakladatele divadla Ateliér. Samotná kniha ale plné jméno neuvádí. Důležitější než jméno je oblouk příběhu: lež, naděje, druhá šance a úder, po kterém už žádná třetí nepřišla.

Lež, která začala prvním dnem

Josef Zagorové od začátku tvrdil, že se svou ženou nežije. Byl ženatý, ale prezentoval se jako muž, který má manželství jen na papíře. Pro mladou zpěvačku z Ostravy, která teprve vstupovala do profesního světa, šlo o první vážný vztah, a o osmnáct let starší partner z branže měl přirozenou autoritu, kterou bylo těžké zpochybnit.

Pravda vyšla najevo brutálně přímočaře. Jednoho dne se v bytě objevila Josefova manželka. Rozbila všechna zrcadla, a pak se Zagorové omluvila. Právě ta omluva byla momentem prozření. Manželka jí otevřela oči: Josef nelhal jen jí, lhal oběma. Zagorová vztah ukončila.

Praha jako slib nového začátku

Jenže Josef nepřestal volat. Opakovaně ji přesvědčoval, že se s manželkou definitivně rozešel. Sliboval společný byt v Praze, nový start, život bez lží. A Zagorová po týdnech naléhání uvěřila podruhé.

Odstěhovala se z Ostravy. Šlo o její vůbec první pražskou adresu, první společnou domácnost s mužem. Podle dostupných zdrojů o jejich vztahu věděla celá branže. Co už ale okolí zjevně nevidělo, nebo nechtělo vidět, byl mechanismus, který za zavřenými dveřmi fungoval. Jednoho dne Josefovi, jak Zagorová popsala v pamětech, „ruply nervy“. Uhodil ji. Přesný spouštěč ani okolnosti zpěvačka blíž nespecifikovala.

Její reakce byla okamžitá. Posbírala nejnutnější věci a odešla. Žádná další šance, žádné vysvětlování. Facka byla poslední tečkou za vztahem, který stál na lži od prvního okamžiku.

Od Harapese k Margitovi: cesta ke klidu

Raná zkušenost s Josefem vrhá jiné světlo na partnerství, která následovala. Redakce VIPŽivot připomíná, že prvním manželem Zagorové se stal choreograf a tanečník Vlastimil Harapes. Vztah nakonec nevydržel, ale jeho charakter byl zásadně odlišný. Harapes o Zagorové i po rozchodu mluvil s respektem a zdůrazňoval, že zůstali přáteli. Žádná lež, žádné násilí. Spíš dva lidé, kteří k sobě nakonec nesedli, ale dokázali se rozejít důstojně.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Skutečný protipól k Josefovi ale představoval až Štefan Margita. Operní pěvec, se kterým Zagorová strávila téměř tři desetiletí. V rozhovoru pro Český rozhlas oba popisovali soužití založené na podpoře, shodě a klidu. Margita později vzpomínal, že „oba měli něco za sebou“, a právě proto si vážili toho, co spolu našli. Zagorová šla ještě dál: když Margitu poznala, přerušila na pět let kariéru, protože chtěla vztah „plnohodnotně žít“. Pětiletá pauza na vrcholu popularity. To je gesto, které mluví hlasitěji než jakýkoli rozhovor.

Co se do člověka zapíše

„Všechny prožitky se do člověka zapisují,“ řekla Zagorová v jednom z pozdějších rozhovorů. Nikdy veřejně neřekla: „Kvůli Josefovi jsem si pak vybírala jinak.“ Ale trajektorie jejích vztahů tu interpretaci nabízí sama. Od muže, který lhal o manželství a řešil konflikty pěstí, přes respektuplný, byť netrvalý svazek s Harapesem až k Margitovi, partnerství, které vydrželo do její smrti v roce 2022.

Kdo si chce příběh přečíst nebo poslechnout celý, najde ho v knize Dřív než to zapomenu (Ikar, 320 stran) nebo v audioknize na Supraphonline, vydané v únoru 2024. Zagorová v ní mluví i o věcech, které se do běžných rozhovorů nikdy nevešly.

Ten první vztah nebyl jen epizoda z mládí. Byl to základ, od kterého se odměřovalo všechno, co přišlo potom, a podle nás právě proto u Zagorové nakonec zvítězil muž, který neměl co skrývat.