Pleskot přišel po představení a dal Valovi přes hubu. Skandál na Vinohradech kvůli Jiráskové věděli všichni kromě Švorcové

Herec Jiří Pleskot napadl kolegu Jiřího Valu přímo v divadle, a to kvůli poměru s Jiřinou Jiráskovou. O románku věděl celý soubor. Jen Valova partnerka Švorcová ne.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Vinohradské divadlo v padesátých letech. Mladá, těsně semknutá parta herců, kteří spolu nejen hráli, ale i trávili volný čas, chodili na karty, bydleli kousek od sebe. Uprostřed téhle skupiny se tiše rozhořel milostný trojúhelník, o kterém postupně věděl každý, kromě ženy, které se týkal nejvíc. Jiřina Švorcová o tom později napsala jednu z nejcitovanějších vět české divadelní anekdotiky: „Vědělo to celé divadlo, jen já ne.“

Mladá garda na Vinohradech

V sezoně 1951/52 nastoupili do souboru Divadla na Vinohradech prakticky naráz Jiřina Jirásková, Jiřina Švorcová i Jiří Vala. Bylo jim kolem dvaceti, měli energii a ambice a rychle z nich vznikla nerozlučná parta. Švorcová kvůli Valovi opustila svého prvního manžela Jindřicha Rohana. Vztah s Valou pak trval, s přestávkami, rozchody a návraty, téměř osm let. Manželi se ale nikdy nestali, přestože se to v pozdějších převyprávěních občas tvrdí.

Vala měl pověst svůdníka. A právě ta pověst se jednoho dne potkala s Jiřinou Jiráskovou, která byla v té době vdaná za herce Jiřího Pleskota, rovněž člena vinohradského souboru.

Facka po oponě

Přesné datum ani konkrétní představení se z dostupných zdrojů nepodařilo dohledat. Jisté je, že k incidentu došlo během Valova vinohradského angažmá, tedy někdy v období 1951–1966, spíše v jeho dřívější fázi, kdy bylo manželství Jiráskové s Pleskotem ještě aktuální.

Podle vzpomínek Švorcové, které zachytila ve své knize Jiřina Švorcová osobně, Pleskot přišel do divadla po představení a Valu fyzicky napadl. Podstatné není, jestli šlo o jednu facku, nebo o víc ran. Podstatné je, co ta chvíle odhalila. „Vědělo to celé divadlo, jen já ne. Dozvěděla jsem se to až díky skandálu, když do divadla přišel Jiráskové manžel Pleskot a Jirkovi dal po představení přes hubu,“ prozradila Švorcová.

Facka nebyla začátkem aféry. Byla jejím veřejným odmaskováním. Poměr Valy s Jiráskovou do té doby fungoval jako otevřené tajemství souboru; kolegové věděli, šeptali si, ale nikdo neřekl nic přímo Švorcové. V prostředí, kde se lidé potkávali denně na jevišti, v šatně i po práci, se vztahová informace šířila horizontálně po celém ansámblu. Jen k partnerce, která stála přímo uprostřed trojúhelníku, se paradoxně nedostala.

Zdroj fotografie: Miloš Schmiedberger / Se svolením České televize

Poslední, kdo se dozví

Proč zrovna Švorcová nevěděla? Jednoduchá odpověď zní: protože partner bývá v takových situacích vždycky poslední. Složitější odpověď souvisí s povahou divadelního souboru v padesátých letech. Byla to uzavřená komunita s vlastními pravidly loajality. Říct někomu do očí, že ho partner podvádí, znamenalo rozbít rovnováhu celé skupiny. Snazší bylo mlčet.

Švorcová sama o tom po letech mluvila s překvapivým klidem. Aféru označovala jako „skandálek“, ne jako tragédii. Na Valu vzpomínala s ironickým odstupem, podle sekundárních zdrojů dokonce „s lehkým úsměvem“. Vztah s ním po incidentu neskončil okamžitě; pokračoval ještě nějakou dobu v obvyklém režimu rozchodů a návratů. Co ale skončilo definitivně, bylo její přátelství s Jiráskovou.

Co bylo potom

Kariérně se aféra na nikom viditelně nepodepsala. Vala zůstal na Vinohradech až do roku 1966, pak přešel k E. F. Burianovi a od roku 1971 hrál v Národním divadle. Vedle divadla točil film i televizi, mimo jiné komedii Aféry mé ženy z roku 1972, kde ztvárnil fotografa Petra Nerada. Žádný kázeňský postih ani profesní propad se v dostupných veřejných biografiích nedá vystopovat.

Jirásková zůstala s Vinohrady spjatá celý život. Manželství s Pleskotem nepřežilo, ale podle vinohradského bulletinu spolu oba páry později udržovaly dobré vztahy. Celoživotním partnerem Jiráskové se stal režisér Zdeněk Podskalský. A Pleskot? Ten na Vinohradech působil až do roku 1988, desítky let pod jednou střechou s mužem, kterému kdysi dal přes hubu.

Celý příběh nakonec vypovídá víc o zákulisí českého divadla než o kterémkoli z jeho aktérů. V souboru, kde se všichni znali až příliš dobře, nebyla facka po představení výjimkou z pravidel. Byla jejich důsledkem.