Obermannová po 85 dnech čekání na důchod: Neplaťte pojištění, stát vám na*ere. Úředníky sepsula na Instagramu

Spisovatelka čekala na důchod 85 dní a na Instagramu vyzvala lidi, ať si důchodové pojištění neplatí. Zákonná lhůta přitom ještě neuplynula.

Zdroj fotografie: Nextfoto

V polovině ledna 2026 se na instagramovém profilu Ireny Obermannové objevil příspěvek, který během hodin obletěl česká média. „Neplaťte si důchodový pojištění,“ napsala spisovatelka a scenáristka, která právě čekala 85. den na rozhodnutí o starobním důchodu. Podle sekundárního přepisu příspěvku popsala obíhání „nesmyslnejch“ potvrzení, přes dvě hodiny čekání na pobočce navzdory online rezervaci a hlavně jedno: stát jí prý „ani neřekne, kdy a kolik“. Místo důchodového pojištění doporučila investiční fond. „Neplaťte si důchodové pojištění. Dávejte to do nějakého investičního fondu. Stát vám na*ere a ani vám neřekne, kdy a kolik. Nemám ráda stát,“ radí. Emoce byla autentická. Otázka zní, jestli za ní stojí systémové selhání, nebo střet osobního prožitku s byrokracií, která formálně ještě nic neporušila.

Pět dní do lhůty

Zákon č. 582/1991 Sb. dává České správě sociálního zabezpečení na vydání rozhodnutí o důchodu 90 dnů od zahájení řízení. Obermannová zveřejnila svůj příspěvek 85. den. Technicky vzato si stěžovala na proces, který měl ještě pět dní zákonného prostoru. To neznamená, že její frustrace byla neoprávněná; tři měsíce bez informace o výši penze, kterou člověk potřebuje k plánování života, jsou subjektivně věčnost. Znamená to ale, že obvinění systému z porušení vlastních pravidel v tu chvíli nemělo oporu v zákoně.

Zajímavé je srovnání s průměrem. Podle výroční zprávy ČSSZ za rok 2024 trvalo vyřízení vnitrostátního starobního důchodu v průměru 22 dní. O rok dříve to bylo 90 dní. Případ Obermannové spadal vysoko nad poslední průměr, ale ČSSZ sama upozorňuje, že délka řízení závisí hlavně na úplnosti podkladů, a právě chybějící doby pojištění a nutnost dohledávání dokumentů bývají u uměleckých profesí běžným zdržením.

Rada, kterou nelze následovat

Výzva „neplaťte si důchodový pojištění“ zní jako revoluční gesto. V praxi je pro většinu lidí neproveditelná. Podle zákona č. 155/1995 Sb. je účast na důchodovém pojištění povinná pro zaměstnance i pro OSVČ při hlavní činnosti. Zaměstnanec si nemůže říct, že pojistné platit nechce; odvádí ho za něj zaměstnavatel ze zákona. A důchodové pojištění nekryje jen stáří: zahrnuje invalidní i pozůstalostní důchody.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Soukromé investování může být rozumný doplněk. Náhrada celého systému to ale není. Obermannová trefila frustraci, kterou sdílí tisíce lidí. Její investiční doporučení je ovšem použitelné nanejvýš jako emotivní komentář, ne jako univerzální návod.

Celebrity u přepážky: sláva nepomáhá

Obermannová není první známá tvář, která veřejně popsala střet s důchodovým systémem. Veronika Žilková v rozhovoru pro České důchody přiznala, že před úřadem plakala, když se dozvěděla předběžnou výši penze mezi šesti a sedmi tisíci korunami; část její filmové a televizní práce se do výpočtu nepromítla tak, jak laik čeká. Jan Kanyza popsal chybějící papíry a výsledný důchod glosoval jako „neúplné telefonní číslo“. Jaroslava Obermaierová řekla Českému rozhlasu rovnou: žádný důchodce nemůže žít v Praze jen z penze.

Společný jmenovatel všech těchto příběhů nejsou reflektory, ale evidence. Rozkouskovaná kariéra mezi divadlem, filmem, televizí a volnou nohou znamená mezery v dokladech, nestandardní režimy odměňování a překvapení při výpočtu. Sláva zajišťuje publicitu. Lepší výsledek ne.

Co udělat, aby se vám to nestalo

Stát mezitím nabízí nástroje, o kterých řada budoucích důchodců neví:

• Informativní důchodová aplikace (IDA) na ePortálu ČSSZ ukáže evidované doby pojištění, chybějící úseky a orientační výši důchodu. Funguje pro pojištěnce od 19 let. Do pěti let před důchodem nabídne detailnější výpočet podle zvoleného data. Omezení: pracuje s daty, která má ČSSZ k dispozici, a odhad nezohledňuje budoucí valorizace.
• Online žádost o důchod přes ePortál ČSSZ, přihlášení přes Identitu občana nebo datovou schránku fyzické osoby. Lze přiložit skeny dokumentů, uložit rozpracovanou žádost a sledovat stav řízení. Žádost je možné podat nejdříve čtyři měsíce před vznikem nároku.
• Kontrola evidence předem – kdo si v IDA včas ověří, jaké doby pojištění ČSSZ eviduje, může chybějící dokumenty dohledat ještě před podáním žádosti. Právě to zkracuje řízení z měsíců na týdny.

Za leden až listopad 2025 podalo žádost o důchod online 18 083 lidí, z toho 5 926 žádalo o starobní důchod. Rok předtím to bylo za celý rok 12 238 žádostí. Systém má zjevně rostoucí adopci, a kdo ho využije, vyhne se dvouhodinovému čekání na pobočce.

Obermannová pojmenovala něco reálného: proces přiznání důchodu je pro laika nepřehledný a emocionálně vyčerpávající. Jenže odpověď není neplatit pojistné. Odpověď je podívat se do IDA dřív, než přijde čas žádat.