„Facebook je plnej zapšklejch důchodců.“ Irena Obermannová měla problémy s důchodem, státní aparát je podle ní hrozivou Kafkárnou

Spisovatelka čekala 85 dní, než se dozvěděla, kolik bude brát. Zákonná lhůta je přitom 90 dní, a stát jí mezitím prakticky nekomunikoval.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Irena Obermannová nepřišla na sociální sítě s číslem. Nepřišla ani s rozhodnutím v ruce. Přišla s frustrací člověka, který téměř tři měsíce netuší, na čem je, a nikdo mu to nehodlá říct. V lednovém příspěvku na Facebooku popsala 85 dní čekání, shánění potvrzení po úřadech, dvě hodiny vysedávání na pobočce navzdory online objednání a nemožnost se kamkoli dovolat nebo napsat. „Kafkárna,“ shrnula to jedním slovem. Příspěvek viděl přes milion lidí. A reakce na něj ukázaly víc než jen jeden důchodový případ, ukázaly, jak odlišně dvě české sociální sítě reagují na totéž téma.

85 dní v informačním vakuu

Obermannová podala žádost o starobní důchod a pak nastalo ticho. Žádný průběžný status, žádný e-mail s odhadovaným termínem, žádná odpověď na telefonu. Podle jejích veřejných příspěvků, které citovala česká média, ji úřad „honil po potvrzeních“, a když se chtěla zeptat osobně, měla pocit, že „jí odpoví, že neexistuje“. Sama přiznávala, že jako dlouholetá OSVČ čeká spíš nízký důchod, ale chtěla znát konkrétní částku, aby se podle ní mohla zařídit.

Zákon č. 582/1991 Sb. dává ČSSZ na vydání rozhodnutí 90 dní. Obermannová se tedy formálně nedočkala průtahu. Jenže ČSSZ sama uvádí, že žádosti bývají „zpravidla vyřízeny dříve“. Její případ se tak pohyboval těsně pod zákonným stropem, aniž by kdokoli vysvětlil proč. Největší problém nebyl malý důchod. Byl to stát, který nechá člověka týdny v nejistotě a nesrozumitelně mlčí.

Řešení přišlo z komentářů, ne z úřadu

Pointu celého příběhu tvoří paradox: odpověď nakonec Obermannová našla díky radě od sledujících. Ti ji nasměrovali na Informativní důchodovou aplikaci na ePortálu ČSSZ, která po přihlášení přes bankovní identitu nebo eObčanku ukáže orientační výši důchodu na základě evidovaných dob pojištění a vyměřovacích základů. Spisovatelka poté oznámila, že „už ten důchod má“. Konkrétní částku veřejně neuvedla.

ČSSZ přitom IDA doporučuje ještě před podáním žádosti. Od prosince 2023 je aplikace dokonce součástí služby „Žádost o důchod online“, která po zvolení data odchodu okamžitě spočítá orientační penzi. Proč na to Obermannovou neupozornili přímo na přepážce, není jasné, veřejná metodika, která by pracovníkům ukládala povinnost na IDA aktivně upozorňovat, se nám dohledat nepodařila.

Dva světy pod jedním postem

Obermannová v navazujícím vyjádření, které neuniklo pozornosti naší Redakce VIPŽivot, popsala propastný rozdíl v reakcích. Na Instagramu dostávala „milé vzkazy“, na Facebooku se to podle ní „hemžilo haty“. Z toho usoudila, že „Facebook je plnej zapšklejch důchodců.“

Data jí částečně dávají za pravdu, ne v hodnocení, ale v demografii. Podle AMI Digital Indexu 2025 Facebook v Česku silně drží starší publikum, zatímco mladší generace táhne jinam. Vladan Crha z AMI Digital to v rozhovoru pro TN.cz shrnul tak, že lidé ve věku 60 a více let jsou v Česku „králové Facebooku“ a patří k nejaktivnějším tvůrcům obsahu. U tématu důchodů to znamená jediné: Facebook přitáhl publikum, které má s penzí osobní zkušenost a vlastní frustraci. Instagram naopak spíš fanouškovský okruh autorky. Tón diskuze pak logicky odpovídal složení publika, ne kvalitě argumentů.

Obermannová není sama, a systém to ví

Její případ nebyl ani nejsložitější, ani nejdelší. Ombudsman v roce 2024 řešil situaci žadatele, kterému chyběl evidenční list za téměř devět let zaměstnání, bez něj nešlo dobu vůbec započítat. Zvláštní úpravy se zaváděly i pro lidi se zahraniční pracovní historií, kde čekání přesahuje 90 dní běžně. A ČSSZ má přímo formulář pro klienty, kteří ani po třech měsících nemají rozhodnutí.

Pro kontext: průměrná starobní penze v lednu 2026 podle MPSV činí 21 839 Kč měsíčně, minimální starobní důchod je 9 800 Kč. Kam v tomto rozpětí Obermannová spadá, veřejně neřekla. V dubnovém fejetonu pro ProŽeny.cz jen napsala, že jí důchod nestačí na cestování a životní styl, který by si přála.

Co udělat, aby se vám totéž nestalo

Kdo nechce zažít stejnou nejistotu, má k dispozici konkrétní kroky:

• Před podáním žádosti zkontrolovat evidenci přes IDA nebo Informativní osobní list důchodového pojištění. Pokud něco chybí, řešit to se zaměstnavatelem nebo OSSZ ještě předem.
• Připravit doklady o studiu, vojenské službě, péči o děti, evidenci na úřadu práce a o zaměstnáních, která v evidenci chybí.
• Žádost podat správně, pouze osobně na správě sociálního zabezpečení, nebo online přes ePortál ČSSZ. Poslání do datové schránky řízení nezahájí.
• Žádost lze podat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným datem přiznání důchodu.
• Když po 90 dnech nepřijde rozhodnutí, existuje formulář ČSSZ pro prověření stavu řízení.

Obermannová svým postem neodhalila systémovou chybu. Odhalila něco horšího, systém, který technicky funguje, ale s člověkem na druhé straně nekomunikuje. A to je Kafkárna, i když se vejde do zákonné lhůty.