Jsem nádherná i bez make-upu, řekla Obermannová. Pod příspěvkem se strhla hádka, se kterou nepočítala

Spisovatelka Irena Obermannová veřejně vysvětlila, proč přestala používat make-up. Reakce žen v komentářích se rozštěpily na dva nesmiřitelné tábory.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Spisovatelka Irena Obermannová na sebe dokáže pořádně strhnout pozornost. VIP život zaznamenal, že aktuálně znovu nadzvedla své fanoušky. „Proč se nelíčím? Přestalo mě to bavit,“ napsala Obermannová v příspěvku na sociální síti. A přidala větu, která zažehla požár: „Jsem prostě nádherná i tak. Tak co na sebe mám furt něco patlat.“ Čekala souhlas. Místo toho se pod postem rozjela debata, v níž se ženy přetahovaly o to, jestli je nelíčení osvobození, nebo zbytečná provokace.

Co přesně Obermannová řekla

Podle Super.cz zveřejnila autorka delší osobní vysvětlení. „Myslím, že s přibývajícím věkem míň je víc… Úsměv je nejslušivější make-up. Ať si všichni ty vrásky prohlídnou.“ Nejde o náhlý výkřik. Obermannová se nelíčí „už nějaký ten pátek“ a teď to poprvé pojmenovala nahlas. Formulace je záměrně provokativní, z osobní zpovědi udělala veřejné prohlášení o ženském sebeobrazu. A právě to zapálilo pojistku.

Dva tábory, jedna diskuse

Jedna skupina žen reagovala úlevou. Konečně někdo veřejně řekl, že líčení není povinnost. Druhá skupina ale nečetla post jako osobní volbu, četla ho jako nepřímý soud nad těmi, které se líčí rády. Kritické komentáře mířily na to, že rychlé líčení zabere pár minut a „určitě to vypadá lépe“. Další ženy psaly, že je malování prostě baví, že je to jejich rituál, ne podlézání normám.

Spor tedy nestojí na otázce „líčit se, nebo ne“. Stojí na tom, jestli veřejné odmítnutí make-upu automaticky shazuje ty, které ho používají. Obermannová podle dostupných zdrojů na vlnu kritiky veřejně nereagovala.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Irena Obermannová (@irena_ober_official)

Obermannová a téma stárnutí – dlouhá linka

Kdo sleduje její tvorbu, nepřekvapí se. Na oficiálním webu prezentuje knihy jako Babička Is Not Dead, „o dávných láskách, stárnutí pozpátku a o tom, že to vše chce více punku“, nebo starší titul popsaný jako „knížka o stárnutí, mládnutí a sexu“. Post o nelíčení není izolovaný výstřel. Je součástí autorské linky, ve které Obermannová systematicky boří představu, že žena po padesátce má být neviditelná.

České ženy a make-up: data místo dojmů

Průzkum dm drogerie a agentury STEM/MARK mezi ženami 25–60 let ukázal zajímavý posun:

• Dvě třetiny dotázaných se po pandemii líčily méně než dříve.
• Jen dvě pětiny se vrátily ke každodennímu líčení.
• 26 % se líčí pouze příležitostně.
• Mladší ženy (25–29 let) měnily rutinu častěji, starší skupina (45–60 let) vykazovala stabilnější návyky.

Obermannová tedy nemluví do prázdna. Značná část Češek intenzitu líčení snížila a nevrátila se k původnímu režimu. Zároveň ale platí i druhý pól: moderátorka Sandra Parmová v rozhovoru pro Blesk kdysi přiznala, že „bez make-upu bych na ulici nevyšla“. Alena Šeredová naopak v rozhovoru pro Elle popsala posun k minimalismu a lehkosti. Tři veřejně známé ženy, tři zcela odlišné strategie.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Proč ta věta tak dráždí

„Jsem prostě nádherná i tak“ funguje jako blesk do sudu prachu, protože mění osobní pocit v univerzální výpověď. Kdyby Obermannová napsala jen „přestalo mě to bavit“, debata by se nekonala. Jenže ona přidala hodnocení vlastního vzhledu, a tím nevědomky nastavila zrcadlo každé ženě, která si ráno stoupne před zrcadlo s řasenkou v ruce. Některé v tom zrcadle viděly svobodu. Jiné výčitku.

Podle nás je to přesně ten typ výroku, který česká veřejná debata potřebuje, ne proto, že má pravdu, ale proto, že nutí pojmenovat, proč vlastně děláme to, co děláme. A jestli to děláme pro sebe, nebo pro ostatní.