Za první vystoupení dostal stokorunu, cigarety kupoval na dluh. Zdeněk Izer oslavil 60 a do televize se už nechce vracet

7. září 2026 oslavil Zdeněk Izer šedesátiny. Z muže, který za první profesionální štaci inkasoval sto korun hrubého, se stal jeden z nejkreativnějších živých bavičů v Česku, a televizi dnes odmítá vědomě, ne z nouze.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Když v roce 1990 nastoupil do kapely Petra Hanniga, dostal v rámci programu vlastní blok na sedm až deset minut. Honorář? „Stovku hrubýho,“ vzpomínal loni v rozhovoru pro Rádio Blaník. Přitom ještě normálně chodil do práce. Porevolučních pár let bylo krušných, podle dostupných vzpomínek si v té době kupoval i cigarety na dluh, protože peníze jednoduše nebyly. Z téhle pozice se během dekády vyšvihl na jednu z nejviditelnějších tváří české televizní zábavy. A pak z ní dobrovolně odešel.

Od automechanika k armádnímu kašparovi

Příběh nezačal u mikrofonu, ale u motoru. Na grafickou školu se Izer nedostal, chyběla politická angažovanost rodičů. Vyučil se automechanikem. Zlom přišel na vojně, kde začal „dělat kašpárka“ a útvar ho poslal do armádní soutěže ASUT. Vystoupení v armádním televizním programu mu otevřelo dveře k nabídce jezdit po vojně s kapelou. Žádný velký plán, spíš řetěz náhod, které se navzájem popostrčily.

Další náhoda přišla ve studiu, kde potkal skladatele Jiřího Zmožka. Vznikla nahrávka Ve dne zataženo, v noci roztaženo a odstartovala sérii kultovních audiokazet: Posloucháte studio Izerka, Nemocnice na kraji vesnice, Česká policejní akademie. Kazety se prodávaly po tisících a Izerovo jméno začalo fungovat samo.

Televizní vrchol a rozpad dvojice s Dobrodinským

Devadesátá léta znamenala televizní explozi. Dvojice Izer a Dobrodinský se stala pojmem. Jenže partnerství skončilo. Petr Hannig později pro Prima Ženy popsal, že napětí začalo po Dobrodinského sňatku se zpěvačkou Gabrielou Goldovou, věnoval jí víc pozornosti než společné show. Podle sekundárních zdrojů odkazujících na rozhovor pro iDNES přišla „poslední kapka“ po ostravském vystoupení, kdy Izer sám do rána řešil honorář. Od té doby spolu údajně nepromluvili.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Sólová dráha ale nezastavila. Na Primě přišel Telebazar, Kinobazar, Pípšoubazar, pořad Jen blbni a později Skečbar. Kdo by dnes chtěl zavzpomínat, najde epizody Telebazaru i Kinobazaru v online archivu na Prima+. Televizní stopa Zdeňka Izera rozhodně nekončí devadesátkami.

Proč televizi říká ne

Nejnovější veřejný postoj je z loňského září a zní jednoznačně: televize mu „vůbec“ nechybí. Vadila mu velká pracnost, nekonečné schvalování a, jak sám řekl, „kyselý dramaturgyně“. Ale nejde jen o osobní komfort. Izer opakovaně upozorňuje na prostou ekonomiku živého baviče: čím víc je člověk v televizi, tím míň lidí mu chodí na vystoupení. Divák si řekne, že ho viděl zadarmo na obrazovce, a lístek nekoupí.

Podle nás je to kalkulace, která dává smysl. Televizní viditelnost buduje značku, ale po určitém bodu ji začne kanibalizovat. Izer tu hranici zjevně identifikoval a rozhodl se pro model, kde kontroluje vlastní produkt od začátku do konce, bez dramaturgů, bez střihačů, bez schvalovacích kol.

Vyprodaný diář místo hlavního vysílacího času

A jak si Redakce VIPŽivot všimla, čísla mu dávají za pravdu. Aktuální turné Vyndavací zas tam dací má vypsané desítky termínů napříč republikou, od pražského Divadla Gong přes Tábor, Lipník nad Bečvou a Příbor až po Kunštát nebo Kopidlno. Některé termíny na Ticketportalu jsou už vyprodané, u dalších zbývají poslední místa. Sám dříve přiznal, že zvládal i 22 představení měsíčně, byť dodal, že to nejde dělat věčně.

Vyprodaný diář „od ledna do Silvestra“ bez jediného pravidelného televizního slotu, to není ústup z pozic. Je to jiný byznysový model. Masové médium vyměnil za přímý kontakt s publikem, které za něj platí vstupné, ne za reklamu kolem něj.

Zdeněk Izer vstoupil do šedesátky jako člověk, který přesně ví, co nechce. Televizi nechal za sebou ne proto, že by ho nechtěla, ale proto, že mu živé jeviště dává víc: svobodu, peníze i čistou hlavu. Stokoruna hrubého je dávno pryč. Plné sály zůstávají.