Troška je proti Sněmovně Fellini, řekla Bára Štěpánová. Sněmovní dění nazvala podřadnou fraškou

Herečka, která se nebojí ostře komentovat dění, srovnala v debatě na ČT úroveň sněmovních vystoupení s filmovou tvorbou Zdeňka Trošky, a Sněmovna v tom srovnání prohrála.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Televizní rádoby seriozní diskuzní pořady se často změní spíš v show. VIP život zaznamenal, že to se částečně stalo v nedělních Událostech, komentářích týdne, kde se pětice hostů pustila do debaty o připravované novele jednacího řádu Poslanecké sněmovny, o obstrukcích a o tom, jestli za proměnu pléna v estrádní jeviště mohou kamery. Bára Štěpánová nejdřív zpochybnila, že za vše mohou přenosy, politici by si prý „poradili“ i bez nich a natáčeli by se na mobily. Pak přitvrdila: dění ve Sněmovně označila za „naprosto skurilní frašku“, za „něco tak podřadného“ a dodala větu, která se od pondělního rána šíří sítěmi: „Pan Troška je proti tomu Fellini.“

Bonmot, který nevyčnívá sám

Fellini v tom příměru stojí jako symbol autorské úrovně, Troška jako záměrně snížená laťka lidové komedie. Pointa je jednoduchá: sněmovní výstupy podle Štěpánové padají ještě níž než Kameňák. Jenže nejde o osamělý výkřik herečky pozvané do politické debaty. Ve stejném studiu bývalý ministr spravedlnosti Jan Kalvoda mluvil o „telenovele bez obsahu“ a o tom, že politiku nahradila „pavlač“. Ekonomická komentátorka Lenka Zlámalová popsala podívanou jako trapnou až komickou. A publicista Michael Durčák upozornil, že poslanci místo reakcí na protivníka vyrábějí „reelska“ a posty pro sociální sítě.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Co přesně má novela změnit

Debata ve studiu nebyla jen o pocitech. Jejím východiskem je konkrétní legislativní návrh, který Sněmovna v prvním čtení podpořila už v únoru 2026. Mezi předkladateli figurují jména z obou stran barikády, od Marka Bendy z ODS po Andreje Babiše, Tomia Okamuru či Radka Vondráčka. Nejde tedy o čistě koaliční projekt.

Hlavní body novely podle souhrnné zprávy ČT24:

• Program schůze: běžný poslanec první den jedno vystoupení do 5 minut, řečník s přednostním právem do 30 minut. V dalších dnech dvě minuty, respektive deset minut.
• Projednávání zákonů: rozšíření možnosti omezit řečnickou dobu, ale minimálně dvě vystoupení po nejméně deseti minutách.
• Faktické poznámky: limit dvou poznámek, zrušení práva odpovědi.
• Středeční hlasování: prodloužení závěrečných hlasování do 19:00, případně až do 21:00.

Na papíře to není kosmetika. Jenže poslanec Munzar v debatách o novele sám připustil, že žádný jednací řád politickou kulturu nenahradí. A přesně tady se slib pravidel láme o realitu motivací.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Česká výjimka to není

Kdo by si myslel, že boj s obstrukcemi je ryze český problém, mýlí se. Německý Bundestag má v jednacím řádu ustanovení, že debata má zpravidla trvat nejvýše 60 minut a předsedající může řečníkovi po překročení času odejmout slovo. Britská Dolní sněmovna pracuje s formálními časovými limity řečí, které Speaker může během debaty měnit. A nejblíž k české situaci má Slovensko: Národní rada SR letos schválila strop pro rozpravu k bodu programu i čtyřicetiminutový řečnický limit s účinností od 15. května 2026. Trend je jasný: parlamenty v regionu i na západ od nás utahují šrouby. Česko v tom není průkopník, spíš doháněč.

Kamery, mobily, nebo prostě politici?

Nejzajímavější moment debaty nebyl bonmot o Troškovi, ale spor o příčiny. Zlámalová tvrdila, že bez kamer by část rozprav trvala zlomek času. Štěpánová oponovala, že politici by exhibovali tak jako tak. Durčák jako protiargument vytáhl pražské zastupitelstvo, tam je celostátní mediální pozornost nižší, a přesto se jednání táhnou. Přitom jsou k vidění jen na internetu, ne na obrazovce veřejnoprávní televize. Kamery tedy možná nejsou jedinou příčinou, jen zvyšují motivaci, ale rozhodnutí obstruovat nebo exhibovat dělají politici sami. Novela může zkrátit jednání a ztížit některé formy obstrukce. Troška se k výroku Štěpánové zatím nevyjádřil.