Tři brzdy, které si nasadil sám

Zeman své váhání zarámoval neobvykle upřímně. První brzdou je věk. Druhou nechuť stát se „českým Bidenem“, což je opět narážka na věk. Třetí je překvapivě intimní: postel. Ne v erotickém smyslu, jak sám zdůraznil, ale jako místo, kde kvůli neuropatii tráví hodiny čtením knih, novin a časopisů. Návrat na Hrad by podle něj znamenal vzdát se této vášně, kterou přirovnal k celoživotní lásce britského premiéra Clementa Attleeho k literatuře. Všechna tři omezení pojmenoval jako osobní „omezovač rychlosti“, brzdu vlastního ega.

Právně je třetí kandidatura možná. Ústava zakazuje zvolení „více než dvakrát za sebou“, po mandátu Petra Pavla by Zemanův pokus nebyl třetí v řadě. Podle ministerstva vnitra se nejbližší prezidentská volba koná v roce 2028. Čísla ale zatím hrají proti němu. Průzkum NMS ze srpna měří podporu Pavla na 39 % a Babiše na 15 %; Zemanovo jméno v aktuálních modelech nefiguruje. Tipsport na začátku roku nabízel na Pavla kurz 1,4, Zeman sám v pořadu K věci zmínil, že mu kolegové hlásili kurz 400 ku jedné. Jenže právě tady bývalý prezident vytahuje svůj oblíbený trumf. Do volby 2013 vstupoval s průzkumy kolem šesti až deseti procent a kurzem 16:1 až 20:1. Ve druhém kole porazil Karla Schwarzenberga s téměř 55 % hlasů.

Kdo na něj čeká, a kdo ne

Explicitní podporu Zemanovi vyjádřil zatím jen Petr Macinka, který v srpnu řekl, že by mu bez problému dal hlas. Hnutí ANO řeší vlastní dilema: Radek Vondráček tvrdí, že si ANO nemůže dovolit prezidentské volbě jen přihlížet, Babišova vládní koalice ale společného kandidáta aktuálně nehledá. Sám Zeman do této debaty vstupuje paradoxně i tím, že Vondráčka doporučuje jako vhodné jméno. Zemanovo „je to pokušení“ tak plní dvojí funkci. Drží v nejistotě část opozičního tábora, která neví, jestli se má soustředit na vlastního kandidáta, nebo čekat na exprezidentovo rozhodnutí. A současně udržuje Zemana v centru debaty o volbě.

Kandidátní listina se podle zákona o správě voleb podává 80 až 66 dnů před dnem voleb. Občanský kandidát potřebuje petici s nejméně 50 000 podpisy; alternativou je nominace od 20 poslanců nebo 10 senátorů. Pokud Zeman nechá rozhodnutí až na rok 2027, zbyde mu na organizaci kampaně a sběr podpory zhruba rok. V roce 2013 mu to stačilo. Otázka je, jestli mu tentokrát stačí i tělo. Dvaaosmdesátiletý muž, který čte v posteli kvůli neuropatii a sám se přirovnává k Bidenovi, zatím drží dveře pootevřené. Zavřít je může kdykoli. Otevřít dokořán bude stát víc než jedno televizní přiznání.

Článek Zeman promluvil o návratu na Hrad, má to však háček. „Nechci se stát českým Bidenem,“ řekl. Rozhodnutí padne příští rok se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Co přesně Zeman řekl, a co ne

V rozhovoru pro iDNES Zeman přiznal, že o třetí kandidatuře „v koutku duše stále uvažuje“. Současně ale sám vytáhl námitku, kterou by proti němu použil každý oponent: věk. Přirovnání k Joeu Bidenovi, jenž nastoupil do Bílého domu v osmasedmdesáti a jehož kognitivní kondice se stala celosvětovým tématem, nebylo náhodné. Zeman tím dopředu uznal, že fyzická a mentální výkonnost bude hlavní terč kritiky.

Důležitý detail: česká ústava mu kandidaturu po přestávce nezakazuje. Článek 57 říká, že nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou. Zeman měl dvě po sobě jdoucí období (2013–2023), ale po pětileté pauze žádná ústavní překážka neexistuje. Změna zákona není potřeba. Stačí petice s padesáti tisíci podpisy, nebo nominace dvaceti poslanců či deseti senátorů.

Lavina reakcí: od podpory po výsměch

Ministr zahraničí Petr Macinka reagoval jako první z viditelných politiků, a překvapivě kladně. Řekl, že pokud by Zeman kandidoval, „neměl by žádný problém mu svůj hlas ve volbách dát“. Macinkova podpora není náhodná: jeho profesní dráha vede přes Kancelář prezidenta republiky i Institut Václava Klause, tedy přesně ten ideový okruh, kde Zemanovo jméno stále rezonuje.

Tím ale vstřícnost v podstatě končila. Zbytek spektra odpověděl ostřeji:

• Tomáš Zdechovský na X napsal: „10 let ostudy stačilo.“
• Marek Ženíšek sáhl po sarkasmu a přirovnal případný návrat k „největším pohromám v dějinách“.
• Petr Pavel zvolil smířlivě ironický tón, připomněl Zemanův vlastní bonmot o měnění názorů a naznačil pochybnosti o jeho zdravotním stavu.

Z řad veřejně známých osobností se podle mediálních shrnutí ozval například herec Daniel Krejčík, který údajně ironizoval „prezidentský odpočinek“ přirovnáním k mateřské dovolené, nebo Nikol Leitgeb se stručným odmítnutím. Přesné znění jejich příspěvků na sociálních sítích se ovšem nepodařilo ověřit z primárních zdrojů, šlo o efemérní stories, které mezitím zmizely.

Celkový poměr? Převažoval pobavený sarkasmus a ostrý nesouhlas. Otevřenou podporu se podařilo dohledat prakticky jen u Macinky.

Proč právě teď: prázdné pole proti Pavlovi

Zemanův výrok nedopadl do vzduchoprázdna. Dopadl do prostoru, kde nikdo pořádně neví, kdo má v roce 2028 vyzvat Petra Pavla. Únorový průzkum NMS pro Novinky ukázal, že úřadujícího prezidenta pozitivně hodnotí 54 % respondentů, číslo, které z něj dělá jasného favorita. Proti němu stojí rozptýlené pole: ANO řeší, zda postavit vlastního, nebo nadstranického kandidáta, Motoristé mění rétoriku, Andrej Babiš další kandidaturu vyloučil.

Zeman navíc jen jedenáct dní před svým prohlášením doporučil jako „optimálního“ kandidáta Radka Vondráčka, který ambice úplně nevyloučil. Rozehrával tedy dvě linie současně: „mohl bych já“ a „mohl by on“. Politologové Otto Eibl a Michal Malý to pro Novinky přečetli shodně: spíš provokace a snaha zůstat v titulcích než hotový plán. Podle nás je to ale i něco víc: test toho, jak moc je protipavlovský tábor bez lídra. A odpověď, kterou Zeman dostal během pár hodin, je výmluvná: místo sjednocení přišel chaos reakcí.

Co by kandidatura znamenala pro volby 2028

Kdyby Zeman skutečně kandidoval, vstoupil by do voleb s mimořádnou známostí a zbytkem loajálního elektorátu. Současně by ale čelil třem zásadním problémům:

• Věk a kondice. Třiaosmdesát let při volbě, osmaosmdesát na konci mandátu. Argument „český Biden“ by mu oponenti vraceli denně.
• Štěpení opozičního bloku. Pokud by kandidoval on i někdo z ANO, protipavlovské hlasy by se rozptýlily. Pokud by ho ANO vzalo za svého, volba by se znovu extrémně polarizovala kolem jména Zeman, a to je scénář, který část opozice nechce.
• Silná výchozí pozice soupeře. Pavel startuje z nadpoloviční podpory. Přímý průzkum na variantu „Zeman 2028″ sice neexistuje, ale expertní odhady jsou skeptické.

Přesto: samotný fakt, že jeden rozhovor osmdesátiletého exprezidenta dokázal na celý den ovládnout českou mediální agendu, ukazuje, jak velké vakuum na opozičním pólu prezidentské politiky panuje.

Provokace, nebo skutečný záměr?

Zeman celou kariéru stavěl na schopnosti jednou větou přetočit debatu. Tentokrát mu to vyšlo znovu. Otázka není, jestli to myslí vážně; otázka je, proč na to nikdo z jeho politického okolí nemá lepší odpověď než sarkastický příspěvek na X.

Pole proti Petru Pavlovi zůstává prázdné. A dokud zůstane, bude ho Zeman ochotně zaplňovat, byť jen slovy.

Článek Zeman chce v roce 2028 znovu kandidovat na prezidenta. Reakce celebrit a politiků na sebe nenechaly dlouho čekat se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Od Mnichovic k trojúhelníkové parcele

Původní plán zněl jinak. Zeman nejprve zvažoval stavbu v Mnichovicích u Prahy, nakonec ale zvolil místo, které si za prezidentství důvěrně oblíbil. Pozemek v Lánech koupil v roce 2019 za 2,5 milionu korun, to je jediná veřejně doložená částka z celého projektu. Parcela měla nevýhody: trojúhelníkový tvar a blízkost obchvatu obce. Stavební povolení získal v únoru 2020 a práce trvaly zhruba dva a půl roku.

Kolik dům skutečně stál, Zeman nikdy neřekl. V lednu 2023 odhadl realitní makléř pro CNN Prima NEWS hodnotu stavby na nejméně 25 milionů korun. Pozdější mediální souhrny pracují s formulací „několik desítek milionů“. Sám exprezident mluví o „celoživotních úsporách“, kolik let přesně šetřil a jaký měl finanční plán, veřejně neupřesnil.

Dům, který nahradil zámek

Kdo čeká skromný bungalov, bude překvapený. Kdo čeká okázalou vilu, taky. Zemanův dům je něco mezi tím, soukromé bydlení vyššího standardu, navržené tak, aby člověku s omezenou pohyblivostí nahradilo pohodlí prezidentského zázemí.

V přízemí jsou bezbariérové vstupy, garáž, kuchyně, obývací pokoj s krbem, knihovna, ložnice, koupelna a zimní zahrada. Dvě terasy, přední a zadní, nabízejí výhled do zahrady. V patře je další ložnice, včetně pokoje pro dceru Kateřinu. Vzadu za domem vede zastřešený koridor k zahradě, kterou Zeman nechal upravit v japonském stylu: kameny, jehličnany, klid.

O japonské zahradě se v rozhovoru pro Expres.cz vyjádřil s typickou přímočarostí: buddhista prý není a nevyzná se v tom, ale kameny a ticho ho uklidňují. V jiném rozhovoru pro Blesk přiznal, že se mu doma vaří líp než na zámku. Lepší kuchař, lepší spánek, vlastní režim dne.

Za plotem, ale ne na samotě

Zemanův dům nestojí uprostřed lesa. Nachází se v klidné nové zástavbě na okraji Lán, na konci slepé ulice. Zepředu ho kryje dřevěný plot, z boku drátěný, u branky hlídá kamera. Od obchvatu parcelu odděluje svah a pás jehličnanů. Není to izolovaná pevnost, spíš soukromě odstíněný dům v rámci obce, kde se dá projít kolem, ale ne nahlédnout dovnitř.

Bezpečnostní rozměr má i právní základ. Podle zákona o zabezpečení prezidenta po skončení funkce má Zeman nárok na trvalou ochranu, rentu 50 tisíc korun měsíčně a paušální náhradu dalších 50 tisíc na provoz kanceláře a asistenta. Pokud mu ochrana nezajistí vůz s řidičem, vzniká mu nárok i na státní auto. K tomu pobírá starobní důchod; média po jeho odchodu z funkce uváděla částku kolem 23 až 24 tisíc korun, byť nejde o oficiální údaj České správy sociálního zabezpečení.

Soukromí za plotem tedy není jen osobní preference. Je to i praktická nutnost pro člověka, jemuž stát ze zákona zajišťuje bezpečnost a který se pohybuje na invalidním vozíku.

Zámek vedle, ale každý svůj

Pikantní detail celého příběhu: Zemanův soukromý dům stojí nedaleko zámku, kde ještě nedávno úřadoval jako prezident. Lánský zámek slouží od dob Masaryka jako letní sídlo hlavy státu, s reprezentačními salony, parkem přístupným veřejnosti od března do října a oficiálním statusem, který spravuje Kancelář prezidenta republiky. Petr Pavel, Zemanův nástupce, veřejně řekl, že prezident přece nemusí bydlet na Hradě ani na zámku. Přímé vyjádření k tomu, že mu bývalý prezident bydlí takto blízko, ale doložené není. Veřejný spor na této lince neexistuje.

Pro návštěvníky Lán platí jednoduchá mapa: zámek a park jsou sezónně přístupné, Lánská obora částečně přes naučnou stezku. Zemanův dům a zahrada přístupné nejsou, a z povahy věci ani nebudou.

Ústraní, které není úplné

Představa exprezidenta, který se stáhl za plot a čte si v knihovně, je lákavá, ale nepřesná. Zeman si po odchodu z funkce zřídil kancelář v pražských Dejvicích, kam dojížděl každou středu na schůzky s politiky, novináři a dalšími hosty. V únoru 2026 kancelář přestěhoval na Nové Město, středeční režim ale zachoval. Dál se pravidelně vyjadřuje k veřejnému dění, přijímá návštěvy a udržuje kontakty napříč politickým spektrem.

Dům v Lánech tak není útěkem do ústraní. Je to zázemí člověka, který si po desetiletích ve veřejném prostoru postavil místo, kde může fungovat po svém, s krbem, japonskou zahradou a klidem slepé ulice. A jednou týdně zamíří do Prahy, aby dal najevo, že ještě nekončí.

Článek Celý život šetřil a ve skoro 80 si postavil vysněný dům. Zeman bydlí v Lánech na konci slepé ulice za vysokým plotem se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Důchod jako lehký nadprůměr, ale jen na papíře

Zemanových 23 000 korun skutečně není žádná závratná suma. Podle tiskové zprávy MPSV k lednové valorizaci 2026 dosahuje průměrná starobní penze 21 839 korun. Zemanův důchod ji převyšuje o 1 161 korun, tedy zhruba o 5,3 procenta. Mírný nadprůměr, nic víc.

Důležitý je ale kontext: Zeman tu částku řekl v březnu 2023, kdy průměrný starobní důchod teprve mířil k hranici dvaceti tisíc. Tehdy byl jeho náskok výraznější. Navíc je bývalý prezident starobním důchodcem už od roku 2002, kdy odmítl znovu kandidovat na předsedu vlády a stáhl se z aktivní politiky. Jeho penze se počítá v běžném důchodovém systému, bez jakékoli „prezidentské“ formule. Speciální režim přichází odjinud.

Zákon, který přidává sto tisíc měsíčně

Redakce VIPŽivot však připomíná Zákon č. 48/2004 Sb. o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce stanoví dvě peněžní položky:

• Doživotní renta, 50 000 Kč měsíčně.
• Víceúčelová paušální náhrada, dalších 50 000 Kč měsíčně, určená zejména na provoz kanceláře a asistenta.

Dohromady 100 000 korun nad rámec běžného starobního důchodu. Zemanův celkový měsíční příjem se tak pohybuje kolem 123 000 korun hrubého. Není to skrytý bonus ani výsada vyjednaná za zavřenými dveřmi, jde o zákonný institut platný od roku 2004, napsaný natvrdo a stejný pro každého bývalého prezidenta.

Obě částky jsou v zákoně fixní. Od roku 2004 se nevalorizují, takže v reálné kupní síle postupně klesají, i když nominálně vypadají pořád stejně.

Kolik to stojí a kdo ještě pobírá

Česko má aktuálně dva žijící exprezidenty, Václava Klause a Miloše Zemana. Podle závěrečného účtu Kanceláře prezidenta republiky za rok 2024 činily celkové výdaje na rentu a víceúčelové paušální náhrady pro oba exprezidenty 2,4 milionu korun. V roce 2023 to bylo 2,1 milionu, Zeman totiž pobíral zákonné částky až od dubna, zatímco Klaus celý rok.

Klaus na rozdíl od Zemana přesnou výši své starobní penze veřejně nesdělil. Zákonné exprezidentské benefity ale čerpá ze stejného předpisu a ve stejné výši.

Zlomek toho, co bere aktivní prezident

Zemanových 123 000 korun měsíčně vypadá jinak, když je postavíte vedle odměn úřadujícího prezidenta. Samotný plat hlavy státu pro rok 2024 činil 341 200 korun hrubého, platový koeficient 3,60 násobený platovou základnou 94 775 korun. K tomu aktivní prezident pobírá zvláštní víceúčelovou paušální náhradu ve výši 335 procent platové základny, tedy přibližně dalších 317 500 korun měsíčně.

Zemanův současný příjem tak odpovídá zhruba 36 procentům samotného prezidentského platu, a to ještě bez započtení oněch prezidentských náhrad.

Kdy exprezident o rentu přijde

Zákon myslí i na situace, kdy nárok zanikne. Stačí, aby se bývalý prezident vrátil do některé z vyjmenovaných funkcí: poslanec, senátor, člen vlády, soudce, ředitel BIS, člen bankovní rady ČNB nebo ombudsman. Nárok zaniká také při pravomocném odsouzení za úmyslný trestný čin. A pokud by prezidentovi byl uložen trest ztráty úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt, nárok vůbec nevznikne.

Jde přitom o obyčejný zákon, nikoli ústavní úpravu. Parlament ho může kdykoli novelizovat, snížit částky, zavést valorizaci, nebo celý systém přepracovat. Zatím se tak nestalo.

Dvacet tři tisíc korun důchodu je v Zemanově případě spíš poznámka pod čarou. Skutečný příběh jeho postprezidentského zabezpečení leží v šesti číslicích, které mu každý měsíc posílá Kancelář prezidenta republiky, a které si může dohledat kdokoli, kdo otevře správný zákon.

Článek Miloš Zeman pobírá jen mírně nadprůměrný důchod. K němu mu ale každý měsíc přistane na účtu dalších sto tisíc se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Festival, který rozdělil veřejnost

Jedenáctý ročník Meeting Brno proběhl od 21. do 31. května 2026 a nabídl přes čtyřicet programových bodů, od piety na brněnském 5. nástupišti přes tradiční Pouť smíření z Pohořelic do Brna až po bohoslužbu smíření na výstavišti. Pouť přilákala 4 500 účastníků, víkendový Sudetoněmecký den 3 500 návštěvníků a celou akci sledovalo 140 akreditovaných novinářů. Nešlo o izolovaný sjezd krajanů, ale o rozsáhlý festivalový rámec s padesáti hodinami programu.

Právě v tomto prostředí se odehrál střet. Zatímco festival měl záštitu prezidenta Petra Pavla a podporu desítek osobností (pozvání sudetoněmeckých krajanů do Brna připravili Mojmír Jeřábek a Milan Uhde a podepsalo ho 36 tvůrčích osobností), Miloš Zeman se postavil na opačnou stranu. Nevystoupil v oficiálním programu. Objevil se na protestní akci odpůrců sjezdu.

Zemanovy čtyři argumenty

Bývalý prezident svůj postoj hájil systematicky. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS, který neunikl pozornosti naší Redakce VIPŽivot, rozvedl čtyři body:

• Sudetoněmecký landsmanšaft spoluzaložili bývalí nacisté.
• Organizace měla dlouho ve stanovách majetkové nároky vůči České republice.
• Předseda landsmanšaftu Bernd Posselt v roce 2003 hlasoval v Evropském parlamentu proti vstupu ČR do EU.
• Posselt opakovaně kritizuje Benešovy dekrety.

Na protestní akci Zeman navíc mluvil o sudetských Němcích jako o fanatické součásti nacistického hnutí a varoval před „sladkými slovy“ šéfa landsmanšaftu. Posselt přitom ve stejném mediálním cyklu prohlásil, že je „více Čech než Okamura“, a stavěl se do role mostu mezi oběma národy.

Křivda, nebo smíření: souboj o českou paměť

Prachařova ostrá slova nejsou jen osobní antipatií. Jsou čitelná jako pozice v kulturně-politickém sporu, který českou společnost provází od devadesátých let: má historická paměť pracovat hlavně s křivdou, nebo se smířením?

Festival Meeting Brno existuje od roku 2016 a navazuje na Rok smíření 2015, kdy město Brno oficiálně vyjádřilo lítost nad poválečným vyhnáním německojazyčného obyvatelstva. Letošní ročník byl přelomový právě tím, že se sudetoněmečtí krajané poprvé po válce sešli v původní vlasti. To vysvětluje, proč reakce na obou stranách byly tak emotivní.

Přímý průzkum, kolik Čechů podporuje sjezd nebo usmiřovací linii, k dispozici není. Podle dat CVVM z roku 2025 má k Němcům sympatie 35 procent české veřejnosti, nesympatie jedenáct procent a většina zaujímá neutrální postoj. Ani nadšení, ani odpor. Spíš opatrné vyčkávání.

Proč herec, a ne politik

Námitka se nabízí: proč se k sudetské otázce vyjadřuje herec? Jenže Meeting Brno nikdy nebyl čistě politickou platformou. Od začátku stojí na propojení kultury, občanské společnosti a historického dialogu. Prachař do něj vstoupil jako veřejně známá osobnost na straně usmíření, a právě proto jeho slova rezonují víc než tisková zpráva kterékoli strany. V exponovaném prostředí se 140 novináři a tisíci účastníky výrazný výrok známého herce posiluje viditelnost jednoho tábora způsobem, který politický komentář nedokáže.

Zeman na Prachařovu kritiku podle dostupných informací přímo nereagoval. Nemusel. Oba muži mluví k různým publikům a každý z nich ví, že to druhé nepřesvědčí. Otázka je, které publikum je větší, a jestli se ta odpověď mění s každým dalším ročníkem festivalu, který se koná.

Článek Je to smutný klaun a zlý muž, propisuje se do něho temná duše. Prachař se kvůli sudetským Němcům opřel do Zemana se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Co těchto 74 tisíc nezahrnuje

Zákon o zabezpečení prezidenta po skončení funkce stanoví vedle renty ještě paušální náhradu 50 tisíc korun měsíčně na provoz kanceláře a plat asistenta. Tato částka nespadá do osobního příjmu, je účelově vázaná, ale fakticky ji stát každý měsíc vyplácí. Celkový peněžní tok ze státního rozpočtu směrem k bývalému prezidentovi tak činí minimálně 124 tisíc korun měsíčně, nepočítaje policejní ochranu, jejíž náklady Policie ČR podle vlastního vyjádření samostatně nevyčísluje.

Renta 50 tisíc korun se od roku 2004, kdy zákon nabyl účinnosti, nevalorizovala. Roste tedy jen Zemanův starobní důchod, nikoli prezidentská výsluha. Totéž se ze zákona týká i Václava Klause, pravidla nerozlišují osoby, ale funkci.

Pozemek za 2,5 milionu, dům za násobky

V září 2018 Zeman veřejně zvažoval stěhování do Mnichovic. O rok později koupil parcelu o rozloze téměř tisíc metrů čtverečních v Lánech za 2,5 milionu korun a v únoru 2020 získal stavební povolení. „Na vilu jsem si nenašetřil,“ vysvětloval tehdy s tím, že staví „malý bungalov“ z celoživotních úspor.

Výsledek je ovšem od skromného bungalovu dost daleko. Dům má podle dostupných popisů 283 metrů čtverečních podlahové plochy, dvě podlaží, bezbariérový vstup, krb, knihovnu, zimní zahradu, dvě terasy a solární panely. Realitní experti jeho hodnotu odhadují minimálně na 25 milionů korun, tedy desetinásobek ceny samotného pozemku. Přesnou konečnou cenu stavby se veřejně doložit nepodařilo.

Odkud na to? Mluvčí Jiří Ovčáček v lednu 2018 uvedl, že Zeman měl na osobním účtu zhruba 12 milionů korun celoživotních úspor a že významné částky vydělal i knihami. K tomu je třeba připočítat prezidentský příjem: už v prvním roce mandátu v roce 2013 činil plat 186 300 korun a náhrady 173 300 korun měsíčně, na konci mandátu v roce 2023 to bylo dohromady přes 658 tisíc měsíčně. Za deset let ve funkci tak Zeman mohl legálně nashromáždit desítky milionů, přesný finanční mix, z něhož stavbu zaplatil, ale veřejný není.

Z Hradu do zahrady: jak vypadá Zemanův důchod

Na začátku března 2023, pár dní po konci mandátu, se prezidentský pár přestěhoval do nového domu v Lánech. Logisticky i osobně přirozená volba, Zeman tam během mandátu dlouhodobě pobýval a nový pozemek leží nedaleko zámku.

Podle jarních rozhovorů z roku 2024 tráví většinu času doma, používá chodítko a každý den trénuje chůzi v zahradním atriu. Současně ale opakovaně říká, že se z veřejného prostoru nestáhne. Poskytuje rozhovory, část aktivit přesouvá do pražské kanceláře financované právě z onoho paušálu 50 tisíc korun.

Kontrast, který stojí za pozornost

Redakce VIPŽivot se zajímala o srovnání příjmů ve funkci a po ní, které je velmi dramatické:

• Prezidentský příjem (2023): 341 200 Kč plat + 317 500 Kč náhrady = 658 700 Kč měsíčně
• Po odchodu z Hradu: 50 000 Kč renta + 24 000 Kč důchod = cca 74 000 Kč měsíčně
• Navíc účelově: 50 000 Kč na kancelář a asistenta

Pokles osobního příjmu je téměř devítinásobný. Jenže právě ten kontrast ukazuje, proč je důležité rozlišovat dvě věci: co je výsledek zákona platného pro každého bývalého prezidenta a co je výsledek dříve nashromážděných příjmů. Dům za desítky milionů nevznikl ze 74 tisíc měsíčně. Vznikl z dekády prezidentského platu, celoživotních úspor a příjmů z knih, tedy z peněz vydělaných před tím, než se Zeman stal důchodcem s rentou.

Co platí daňový poplatník

Zákonné nároky bývalého prezidenta jsou čitelné: renta, paušál na kancelář, služební automobil s řidičem. To vše je veřejně dohledatelné v zákoně a za téměř dvacet let se nezměnilo. Co čitelné není, jsou náklady na policejní ochranu. Policie ČR uvádí, že výdaje na ochranu chráněných osob samostatně neeviduje, jsou součástí celkového rozpočtu. Úplný roční účet za zabezpečení bývalých prezidentů tak veřejnost k dispozici nemá.

Zemanových 74 tisíc korun měsíčně je tedy reálné číslo, ale jen část příběhu. Zákon dává víc, než co se vejde do jednoduché cifry, a dům v Lánech stojí na penězích, které s tímto zákonem nemají téměř nic společného.

Článek Pozemek za 2,5 milionu a bungalov za desítky milionů. Zeman po odchodu z Hradu bere okolo 74 tisíc korun měsíčně se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Načasování, které zapálilo debatu

Sudetoněmecký den, pořádaný jako součást festivalu Meeting Brno od 22. do 25. května 2026, není v českém kontextu neutrální událost. Dotýká se odsunu, Benešových dekretů, nacistické okupace a poválečného majetkového uspořádání, témat, která v české společnosti spolehlivě vyvolávají emoce i po osmdesáti letech. Že se 76. sněm Sudetoněmeckého krajanského sdružení koná poprvé na české půdě, udělalo z celé akce symbol. A Pavlovo přijetí Södera v jejím průběhu z něj podle kritiků udělalo symbol dvojnásobný.

Kdo a jak kritizuje

Nejtvrdší institucionální odpověď přišla ze Sněmovny. Už 14. května prosadila vládní většina ANO, SPD a Motoristů usnesení proti konání sjezdu v Brně. Boris Šťastný z Motoristů akci označil za „politickou provokaci“. Opozice, ODS, STAN, Piráti, KDU-ČSL a TOP 09, se jednání na protest nezúčastnila; v lavicích lidovců visel transparent „Vyvoláváním nenávisti dluhy nezaplatíte„. O pět dní později přitvrdil Institut Václava Klause. V prohlášení z 19. května napsal, že Pavel „svou podporou sudetoněmeckého sjezdu v Brně poškozuje česko-německé vztahy“. V části kritických reakcí zaznělo i obvinění z lokajství, nálepka, která v české politické zkratce znamená: prezident se podle kritiků chová poddajně vůči německé straně a symbolicky kryje historicky kontroverzní akci.

Vyjádřil se i Miloš Zeman. „“Účast bavorského premiéra Södera na srazu sudetských Němců v Brně je projevem bezohlednosti a pohrdání vůči českým občanům,“ prozradil pro Super.cz. „Pražský hrad má být symbolem důstojnosti a suverenity českého státu, nikoli lokajství,“ přidala se Kateřina Konečná.

Co Hrad skutečně udělal, a co ne

Mluvčí Pražského hradu Vojtěch Šeliga veřejně uvedl, že se Pavel samotného Sudetoněmeckého dne nezúčastní a na sjezd nevyšle ani zástupce Kanceláře prezidenta republiky. Přijetí Södera Hrad zarámoval jako bilaterální česko-bavorskou schůzku, nikoli jako gesto směrem k sudetoněmeckému hnutí. Ve stejný den, kdy oznámil Söderovu návštěvu, zveřejnil Pavel s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem společné prohlášení. Mluví se v něm o „mimořádně blízkém a silném partnerství“, o cestě usmíření a respektu po temné kapitole dějin. Hradní komunikace tedy cíleně stavěla protiváhu: ne sudetská nostalgie, ale evropské partnerství.

Spor o symboliku, ne o protokol

Kontakt Pavla se Söderem není novinka. Oba se potkali už 19. května 2023 při Bavorsko-českých týdnech přátelství v Selbu. Přijímání zahraničních politiků na Hradě je běžný diplomatický nástroj. Referenčním rámcem česko-německých vztahů zůstává deklarace z 21. ledna 1997, v níž se obě strany zavázaly „nezatěžovat vztahy politickými a právními otázkami z minulosti„. Paradoxně, za českou stranu ji tehdy podepsal premiér Václav Klaus, jehož institut dnes Pavla za vstřícnost k Německu kritizuje. Podle posledních dat CVVM z ledna 2026 Pavlovi důvěřovalo 62 % občanů a jeho zahraniční reprezentaci hodnotilo příznivě 77 % respondentů.

Kde leží skutečná hranice

Jádro konfliktu neleží v tom, co se na Hradě odehrálo, protože se tam ještě nic neodehrálo. Leží v tom, co přijetí Södera v daný víkend znamená pro českou historickou paměť. Istitut Václav Klause mluví o „podpoře“ a „záštitě“, Hrad mluví o partnerství a smíření. Obě strany popisují tutéž schůzku, ale každá ji zasazuje do jiného příběhu. Obvinění z lokajství je v této kauze především domácí politická zkratka, emocionálně účinná, ale opřená o symboliku, ne o doložený diplomatický ústupek. Skutečná otázka nezní, jestli Pavel přijal Södera. Zní, jestli si Česko umí o sudetoněmecké minulosti promluvit, aniž by z toho udělalo zákopovou válku.

Článek Petr Pavel to schytal: Kvůli návštěvě Němců na Hradě čelí ostré kritice, opřeli se do něj i Zeman s Konečnou se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Věta, která všechno změnila

10. října 2020, uprostřed druhé vlny covidu, vyšel v MF Dnes rozhovor s Milošem Zemanem. Prezident se v něm opřel do podnikatelů, kteří kvůli pandemii krachují, nazval je „neschopnými“ a dodal, že kritici jsou „internetoví blbečci“. A pak přišla pasáž o Hůlkovi, který se krátce předtím zúčastnil demonstrace proti nošení roušek. Zeman řekl: „Pokud jde o jeho účast na protirouškové demonstraci, doporučuji mu, aby si dal studený a mokrý hadr na hlavu a stáhl se na nějakou dobu do soukromí.“

Pro člověka, který se považoval za prezidentova přítele, to nebyla politická polemika. Bylo to veřejné zesměšnění.

Dva dny, otevřený dopis a tři slova na konec

Hůlkova odpověď přišla 12. října, a to otevřeným dopisem adresovaným přímo prezidentovi. Tón dopisu je stupňovaný a osobní: „Zklamal jsi mě jako člověk. Zklamal jsi mě jako přítel… také jako prezident.“ Hůlka v něm napsal, že si ocenění z rukou takového člověka nemůže ponechat, protože by se za sebe musel stydět. Podepsal se jako „tvůj bývalý přítel“.

Zároveň avizoval, že medaili vrátí osobně na Pražském hradě 28. října, symbolicky v den státního svátku. Hrad reagoval následující den prostřednictvím mluvčího Jiřího Ovčáčka, který tvrdil, že Hůlka prezidentovi podsouvá výroky, které „nikdy neřekl“. Osobní předání se nekonalo. Podle Hůlky mu kancléř Vratislav Mynář telefonicky sdělil, že vyznamenání nikdo nepřevezme, a požádal ho o zaslání poštou.

11. listopadu 2020 Hůlka Medaili Za zásluhy I. stupně, kterou obdržel v roce 2016, odeslal na Hrad doporučenou zásilkou. O tři dny později to veřejně potvrdil.

Co se stane s vrácenou medailí

Zákon o státních vyznamenáních řeší vrácení řádu po smrti nositele i ztrátu vyznamenání uloženou soudem. Situaci, kdy žijící oceněný medaili dobrovolně pošle zpět, výslovně nepopisuje. Ovčáček tehdy pro CNN Prima NEWS uvedl praktický postup: medaile se vyčistí, případně zrenovuje a uschová pro další použití. Žádný slavnostní akt, žádné vyškrtnutí ze seznamu, na oficiálním webu Pražského hradu je Hůlka mezi vyznamenanými za rok 2016 dodnes.

A sám Hůlka epizodu ze své biografie nevymazal. Na jeho oficiálním webu stojí, že medaili v roce 2016 získal a v roce 2020 ji „na protest“ vrátil. Obojí vedle sebe, jako dva řádky jednoho příběhu.

Ticho, které trvá dodnes

Zeman se k roztržce veřejně vyjádřil až později, podle sekundárně citovaného rozhovoru pro Blesk označil Hůlku za „bývalého přítele“ a tvrdil, že radu s hadrem na hlavu myslel „zcela přátelsky“. Hůlka to tak zjevně nevnímal. Ještě v květnu 2025 v rozhovoru pro CNN Prima NEWS říkal, že ho Zeman zklamal jako člověk i jako prezident, a rozchod vysvětloval stále stejně, covidovým obdobím, kdy se prezident podle něj obrátil proti lidem, které měl hájit.

Známky usmíření ve veřejném prostoru nejsou. Mezi udělením medaile a jejím vrácením uplynuly čtyři roky. Od vrácení uplynulo dalších pět a půl. Pivo a gothaj zůstaly jen ve vzpomínkách.

Článek Zeman mu řekl, ať si dá mokrý hadr na hlavu. Hůlka pak vrátil vyznamenání a přátelství skončilo se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Průměrný důchod šplhá k 22 tisícům korun

Zatímco průměrný důchod v Česku se podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí šplhá k hranici 22 tisíc korun, početné zástupy stařečků si o takové sumě mohou nechat leda tak zdát. Pokud žijí osamoceně, sotva balancují na hraně chudoby. Mezi seniory, kteří si na vejminku mohou vyskakovat o dost výš, patří ale třeba právě Zeman. I když ani on pravděpodobně není nejbohatším českým důchodcem. Ti totiž od České správy sociálního zabezpečení pobírají penzi přes 100 tisíc korun.

Oproti době, kdy byl Zeman hlavou státu, si na stará kolena výrazně pohoršil. Plat prezidenta byl v jeho dobách kolem 340 tisíc korun. Podle serveru iRozhlas měl k dispozici navíc dalších zhruba 320 tisíc korun na uhrazení výdajů na dopravu při tuzemských i při zahraničních cestách, výdaje na reprezentaci, ubytování, stravu, odbornou administrativní práci. Současný prezident Petr Pavel je na tom ještě líp, podle ČTK nově pobírá přes 380 tisíc korun plus paušální náhrady.

Pohoršil si o půl milionu korun měsíčně

Jeho předchůdce si ale užívá zasloužený odpočinek v důchodu a ve srovnání se svými vrstevníky je na tom finančně skvěle. Před časem se Zeman nechal slyšet, že jeho penze činí 23 tisíc korun, což je tedy lehce nad průměrem. Od té doby ale proběhlo několik valorizací, takže suma ještě narostla. Takový důchod by sám o sobě žádná velká finanční trefa nebyla. Jenže jako bývalá hlava státu má Zeman nárok na doživotní rentu ve výši 50 tisíc korun a na dalších 50 tisíc korun na paušální náhrady.

I když si tedy pohoršil po odchodu z funkce celkem o zhruba půl milionu korun, s měsíčním příjmem si nemusí lámat hlavu. A stejně tak s bydlením, protože žije ve svém. Nedaleko prezidentského letního sídla v Lánech si společně s manželkou Ivanou koupili v roce 2019 pozemek o rozloze téměř 1000 metrů čtverečních. Údajně je vyšel na 2,5 milionu korun. Na něm vyrostl luxusní bungalov, který podle serveru Expres vyšel na několik desítek milionů korun.

Článek Důchod Miloše Zemana: Exprezident pobírá stejně, co průměrný penzista. Díky doživotní rentě si ale nemusí dělat starosti se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Postavili si vysněné bydlení

Obec uprostřed křivoklátských lesů nedaleko Prahy mu zřejmě přirostla k srdci během jeho úřadování. Barokní zámek v Lánech je totiž oficiálním letním sídlem prezidentů České republiky už od roku 1921. A nedaleko od něj si Zeman a jeho žena Ivana koupili v roce 2019 pozemek o rozloze téměř 1000 metrů čtverečních. Podle webu Aktuálně za něj tehdy dali 2,5 milionu korun.

A právě na pozemku v západní části obce si manželé, kteří kdysi žili v paneláku v pražských Stodůlkách, nechali vybudovat vysněný domov. Server Expres uvedl, že stavba luxusního bungalovu trvala dva a půl roku a vyšla na několik desítek milionů korun. Exprezidenta prý stála většinu jeho celoživotních úspor. I kdyby teď musel spoléhat jen na penzi, nemusí se na rozdíl od většiny seniorů obávat, že by snad nevyšel. Během své politické kariéry si Zeman přišel na slušné příjmy, což se promítlo do výše důchodu.

Dům obklopuje japonská zahrada

Bungalov, který si Zemanovi pořídili, je moderní a skutečně velký. Každý z manželů má k dispozici vlastní patro. Nemovitost, která je obklopená japonskou zahradou a je uzpůsobená pro snadný pohyb na kolečkovém křesle, má dvě terasy. Podle webu CNN Prima News je v přízemí domu kuchyně, obývací pokoj s krbem, knihovna, koupelna, ložnice a zimní zahrada. V patře pak dvě ložnice, koupelna a také pokoj jejich jednatřicetileté dcery Kateřiny, která studovala ve Velké Británii a teď dlouhodobě žije ve španělské Barceloně.

Letos o Vánocích své rodiče ale navštívila. Současně však přijela do Česka kvůli vleklým zdravotním problémům a skončila v péči lékařů motolské nemocnice. „Bohužel, zatímco mně nemoci odešly, ona má žaludeční potíže. Zrovna včera jsem s ní mluvil po telefonu. Byla smutná kvůli už déle trvající žaludeční nemoci. Zatím to není vážné, ale opakuje se to,“ svěřil se portálu exprezident. Ve Španělsku jeho dcera pracuje v IT firmě, kde si podle bulvárních médií měla najít i přítele.

Článek Miloš Zeman žije v luxusním bungalovu nedaleko letního prezidentského sídla. Stál ho skoro všechny úspory se nejdříve objevil na VIPživot.cz.