Zeman promluvil o návratu na Hrad, má to však háček. „Nechci se stát českým Bidenem,“ řekl. Rozhodnutí padne příští rok

Miloš Zeman v pořadu K věci na CNN Prima NEWS přiznal, že kandidatura v prezidentské volbě 2028 je pro něj „pokušení“. Současně ale vyjmenoval tři důvody, proč by do ní nemusel jít.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Dvaaosmdesátiletý exprezident Miloš Zeman odpověděl před televizní kamerou na přímou otázku týkající se prezidentských voleb za dva roky. VIP život zaznamenal, že se nezdráhal přiznat, že zvažuje třetí kandidaturu na Hrad. Nebyla to první zmínka. Už 20. srpna v rozhovoru pro iDNES řekl, že ho to láká a „v koutku duše“ o tom stále uvažuje. Jenže obě přiznání doprovází trojice vlastních sebeomezení, která z možného comebacku dělají spíš otevřenou úvahu než rozjetou kampaň. Definitivní verdikt má podle Zemana padnout v příštím roce.

Tři brzdy, které si nasadil sám

Zeman své váhání zarámoval neobvykle upřímně. První brzdou je věk. Druhou nechuť stát se „českým Bidenem“, což je opět narážka na věk. Třetí je překvapivě intimní: postel. Ne v erotickém smyslu, jak sám zdůraznil, ale jako místo, kde kvůli neuropatii tráví hodiny čtením knih, novin a časopisů. Návrat na Hrad by podle něj znamenal vzdát se této vášně, kterou přirovnal k celoživotní lásce britského premiéra Clementa Attleeho k literatuře. Všechna tři omezení pojmenoval jako osobní „omezovač rychlosti“, brzdu vlastního ega.

Právně je třetí kandidatura možná. Ústava zakazuje zvolení „více než dvakrát za sebou“, po mandátu Petra Pavla by Zemanův pokus nebyl třetí v řadě. Podle ministerstva vnitra se nejbližší prezidentská volba koná v roce 2028. Čísla ale zatím hrají proti němu. Průzkum NMS ze srpna měří podporu Pavla na 39 % a Babiše na 15 %; Zemanovo jméno v aktuálních modelech nefiguruje. Tipsport na začátku roku nabízel na Pavla kurz 1,4, Zeman sám v pořadu K věci zmínil, že mu kolegové hlásili kurz 400 ku jedné. Jenže právě tady bývalý prezident vytahuje svůj oblíbený trumf. Do volby 2013 vstupoval s průzkumy kolem šesti až deseti procent a kurzem 16:1 až 20:1. Ve druhém kole porazil Karla Schwarzenberga s téměř 55 % hlasů.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Kdo na něj čeká, a kdo ne

Explicitní podporu Zemanovi vyjádřil zatím jen Petr Macinka, který v srpnu řekl, že by mu bez problému dal hlas. Hnutí ANO řeší vlastní dilema: Radek Vondráček tvrdí, že si ANO nemůže dovolit prezidentské volbě jen přihlížet, Babišova vládní koalice ale společného kandidáta aktuálně nehledá. Sám Zeman do této debaty vstupuje paradoxně i tím, že Vondráčka doporučuje jako vhodné jméno. Zemanovo „je to pokušení“ tak plní dvojí funkci. Drží v nejistotě část opozičního tábora, která neví, jestli se má soustředit na vlastního kandidáta, nebo čekat na exprezidentovo rozhodnutí. A současně udržuje Zemana v centru debaty o volbě.

Kandidátní listina se podle zákona o správě voleb podává 80 až 66 dnů před dnem voleb. Občanský kandidát potřebuje petici s nejméně 50 000 podpisy; alternativou je nominace od 20 poslanců nebo 10 senátorů. Pokud Zeman nechá rozhodnutí až na rok 2027, zbyde mu na organizaci kampaně a sběr podpory zhruba rok. V roce 2013 mu to stačilo. Otázka je, jestli mu tentokrát stačí i tělo. Dvaaosmdesátiletý muž, který čte v posteli kvůli neuropatii a sám se přirovnává k Bidenovi, zatím drží dveře pootevřené. Zavřít je může kdykoli. Otevřít dokořán bude stát víc než jedno televizní přiznání.