Od padesátky k trojnásobnému vítězství

Jandova oficiální biografie uvádí za rok 1984 jedenácté místo v anketě, za rok 1985 druhé a za roky 1986 až 1988 tři vítězství v řadě. Skok z padesátého na jedenácté místo za jediný ročník je sám o sobě anomálie; v anketě, kde hlasovaly statisíce čtenářů Mladého světa, to znamenalo masivní průnik do povědomí publika prakticky přes noc.

Klíčem nebyla náhoda. Janda třináct let skládal hudbu, kterou nikdo nechtěl nahrávat, a živil se jako interpret cizích písní. Průlom přišel se singlem Jahodový koktejl, ale skutečný motor představovalo debutové album Hurikán z roku 1986. Supraphon ho vydal v nákladu, který se vyšplhal na 360 až 380 tisíc prodaných kusů. V zemi s patnácti miliony obyvatel to znamenalo, že desku vlastnil zhruba každý čtyřicátý Čechoslovák.

Peníze, které nedávaly spát

Šestistovka za koncert. Tak vypadal standardní honorář pro špičkového československého interpreta v osmdesátých letech. Janda hrál 25 koncertů měsíčně, tedy zhruba 250 ročně. Jen z vystoupení to dělalo asi 15 000 korun měsíčně hrubého, pětinásobek tehdejší průměrné mzdy, která v roce 1986 činila 2 964 Kčs.

Jenže koncerty byly jen jeden proud. Druhý tekl z prodaných nosičů. Dobový systém přiznával interpretovi přibližně 30 haléřů za prodaný kus. Při 370 tisících prodaných Hurikánech vychází interpretační podíl na zhruba 111 tisíc korun, asi 37 tehdejších průměrných měsíčních mezd. V přepočtu přes dnešní průměrnou mzdu kolem 48 670 Kč jde přibližně o 1,8 milionu korun. A to v kalkulaci chybí třetí, nejsilnější proud: autorské odměny přes OSA.

Tady se Jandův případ lišil od většiny kolegů. Nebyl jen interpret, skládal hudbu k vlastním hitům. Tehdejší dělicí klíč OSA přiznával skladateli 8/12 z autorské odměny a textaři 4/12, tedy poměr dvě ku jedné. Dnes je výchozí nastavení 50:50. Pro Jandu jako skladatele byl starý systém výrazně výhodnější; z každého přehrání v rádiu, z každé prodané desky mu tekla dvojnásobná porce oproti textaři. Sám zpětně říká, že ho tehdejší výdělky „s trochou nadsázky zajistily na důchod“.

Gott, závist a dopisy z ústředí

Zlatý slavík nebyl jen soška a potlesk. Přinesl i stíny, které Janda popisuje otevřeně dodnes. Karel Gott podle něj prohry nesl těžce: „vždycky se omluvil a nikdy nepřijel“ na společná slavíkovská turné, když skončil druhý nebo třetí. Jandova interpretace je osobní, ne ověřitelný fakt o Gottových motivech, ale opakuje ji konzistentně v rozhovorech napříč lety.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený DEN FOTBALU POLIČKA /exRadiměř (@denfotbalupolicka)

Horší byla závist živená shora. Když Miloš Jakeš veřejně propíral příjmy umělců, dopadlo to i na Jandu. Přišly dopisy. Šéf zábavného vysílání Československé televize mu napsal, že jeho vzhled „deformuje myšlení socialistického člověka“. Zákaz činnosti visel ve vzduchu. Janda sám vzpomíná, že ho paradoxně zachránily manželky stranických pohlavárů, fanynky, které si nepřály, aby jejich oblíbenec zmizel z obrazovky.

Přitom Jandovy prodeje drtily konkurenci na domácím trhu. Desky Kde jsi? a další tituly se podle jeho slov prodávaly v nákladech 450 až 470 tisíc kusů, zhruba dvojnásobek toho, co tehdy uváděl Gott. Naproti tomu Gott měl nesrovnatelně silnější zahraniční koncertní trh; jeden západoněmecký koncert mu v roce 1982 vynesl 112 tisíc korun. Dva různé modely úspěchu, dvě různé peněženky.

Hurikán po čtyřiceti letech

Letos v březnu oslavil Janda třiasedmdesáté narozeniny a prakticky ve stejný den vyšla remasterovaná reedice Hurikánu: CD se šesti bonusovými skladbami, digitál i vinyl. Jak si Redakce VIPŽivot všimla, ceny na Supraphonline začínají na 189 Kč za MP3 a končí u 479 Kč za LP. Na podzim 2026 běží výroční turné Hurikán 365 dní s vyvrcholením v pražském Foru Karlín; vstupenky jsou k dispozici přes Ticketmaster, Ticketportal i GoOut.

S manželkou Jiřinou letos slaví 45 let od svatby. Ona zajišťovala zázemí v dobách, kdy on hrál 25 koncertů měsíčně a neměl čas zpychnout. Dnes je to partnerství, které přežilo tři Zlaté slavíky, normalizační dopisy i proměnu celého hudebního průmyslu.

Slavík jako zesilovač, ne jako startér

Nejčastější omyl kolem Jandova příběhu je představa, že ho Zlatý slavík katapultoval z ničeho. Ve skutečnosti fungoval jako veřejné potvrzení trendu, který už běžel naplno: statisícové náklady, autorský repertoár, koncertní maratony. Anketa dala jméno tomu, co publikum dávno vědělo.

Padesáté místo v roce 1983 nebylo startovní čára. Bylo to poslední okamžik, kdy si Dalibor Janda mohl dovolit spát klidně.

Článek Z 50. místa na absolutní vrchol za dva roky. Dalibor Janda popsal, co Zlatý slavík udělal s jeho spánkem i peněženkou se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Hrát, ne kázat

Jandova argumentace stojí na třech pilířích. Za prvé: umělec má dělat to, co umí, tedy hrát a bavit. Za druhé: politickými postoji na sítích a při vystoupeních rozděluje vlastní publikum. Za třetí: většina kolegů, kteří se do politiky pouštějí, podle něj nemá dostatečné znalosti historie, aby mohla pronášet autoritativní soudy.

„Víc než polovina“ těch, kdo veřejně komentují politiku, by podle Jandy neznala základní historické souvislosti. Tvrdí, že neznalost minulosti vede k opakování starých chyb, a že přesně to se dnes děje. Konkrétní příklad ale neuvádí. Zůstává u obecné výtky, že historii je třeba znát a „neměnit ji“.

Klíčové je, kde Janda vede hranici. Neříká, že umělec nesmí mít názor. Říká, že ho nemá používat jako součást práce s publikem, na koncertech, na akcích, na sociálních sítích ve formě poučování. Sám prý politické názory na vystoupeních neprezentuje a nikomu je nevnucuje.

Paradox rozhovoru plného politiky

Jenže totéž interview, v němž Janda odmítá politické mentorování, je samo o sobě politickým prohlášením. Zpěvák v něm rozvíjí vlastní geopolitický výklad: třetí světová válka podle něj nehrozí, protože nadnárodní firmy a miliardáři ovlivňují světové lídry, vydělávají na strachu a zbrojení, ale atomový konflikt nedopustí. Regionální války budou pokračovat, globální katastrofa ale ne.

Odvolává se na čerstvý summit NATO, časově to sedí na setkání v Ankaře 7.–8. července 2026. Formuluje ostré soudy o mocenských strukturách. Hodnotí chování politiků.

Janda tedy nekáže z pódia, ale veřejně komentuje politiku v celostátním médiu. Rozdíl, který si sám vymezuje, je reálný: koncertní sál a televizní rozhovor jsou odlišné platformy s odlišnou dynamikou. Zároveň je ale tenčí, než by jeho vlastní rétorika naznačovala.

Kdo jsou ti „umělci“?

V rozhovoru nepadne jediné jméno. Janda mluví obecně o kolezích, kteří „aktivně vyjadřují politické postoje na sociálních sítích„. Přesto je české mediální prostředí první poloviny roku 2026 dostatečně čitelné na to, aby šlo odhadnout, koho by jeho slova mohla zasáhnout.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Afirmace s Daliborem Jandou (@daliborjandadnes)

Redakce VIPŽivot připomíná, že Tomáš Klus koncem června v rozhovoru pro Seznam Zprávy otevřeně mluvil o Palestině, českých médiích i bohatých elitách, a přiznal, že kvůli svým postojům čelil výhrůžkám. Michael Kocáb v červnu na Českém rozhlase Plus ostře kritizoval autoritářské tendence a roli prezidenta i vlády. A František Ringo Čech, bývalý poslanec a dlouholetý veřejný komentátor, jedenáct dní před Jandovým rozhovorem varoval před blížící se válkou.

Připsat komukoli z nich roli přímého Jandova terče by bylo spekulací. Všichni ale spadají do okruhu, na který jeho kritika cílí.

Janda versus svět, a vlastní minulost

Zajímavé je, že ostrá slova na adresu kolegů nejsou u Jandy novinka. V dubnu 2022 tvrdě napadl umělce, kteří čerpali covidové podpory od státu, a označil je za „ubožáky“. Tehdy šlo o pracovní morálku a peníze, teď o legitimitu politického hlasu. Linka je ale stejná: Janda si osobuje právo soudit vlastní branži, a dělá to veřejně, důrazně, bez diplomatických kudrlinek.

V mezinárodním srovnání stojí jeho postoj spíš v menšině. V angloamerickém prostředí je občanská angažovanost hudebníků nejen běžná, ale přímo institucionalizovaná. Americká neziskovka HeadCount od roku 2004 propojuje koncerty a festivaly s registrací voličů a uvádí přes 1,7 milionu nově registrovaných. To je model téměř opačný k Jandově představě, že umělec má hrát a o politice mlčet.

Co z toho plyne pro české pódium

Spor, který Janda otevřel, není o tom, jestli umělec smí mít názor. Samozřejmě smí, a Janda sám to dokazuje každým rozhovorem. Skutečná otázka zní jinak: má umělec používat vztah s publikem, důvěru, emocionální blízkost, autoritu oblíbenosti, k tomu, aby formoval politické postoje svých fanoušků?

Janda říká ne. Klus, Kocáb i Ringo Čech svým jednáním říkají ano. Obě pozice mají svou logiku i svá rizika. Klus popisuje výhrůžky, Janda mluví o rozdělení publika na dvě poloviny.

Podle plánu koncertů na oficiálním webu Janda v nejbližších týdnech zamíří do Ostravy, Brna i Mostu. Na pódiu politiku čekat nelze, to slíbil sám. V dalším rozhovoru ale nejspíš ano.

Článek Trojnásobný Zlatý slavík se pustil do umělců. Mají hrát a neříkat lidem, co si mají myslet, říká Janda se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Ztráta bez vysvětlení

Dobová média reagovala okamžitě. Už během několika dnů po události vyšly články spekulující o nešťastné lásce, o rozchodu, o ztrátě zaměstnání. Psychiatr Jan Cimický, který Jandovi tehdy pomáhal, nabídl v tisku interpretaci o možném tlaku spojeném s tím být synem slavného otce. Janda ale později všechny tyto verze shrnul jako dohady. Žádnou z nich nepřijal jako vysvětlení, žádná mu nedala klid.

To je na celém příběhu možná nejdrásavější rovina. Rodiče, kteří ztratí dítě, hledají důvod, protože důvod aspoň trochu zarámuje bolest. Jandovi ho nenašli. A okolí jim místo soucitu začalo servírovat vlastní teorie, výčitky a zlomyslnost.

Druhá rána přišla od lidí

Když Janda v rozhovoru pro Blesk v březnu 2025 řekl, že mu někteří lidé synovu smrt „vyloženě přáli“, nešlo o nadsázku ani o anonymní internetové komentáře. Mluvil o lidech, které znal. O lidech z branže. V roce 2019 to upřesnil pro TN.cz: „I v naší branži byli lidi, kteří mi tyhle věci přáli. Česká povaha je někdy děsivá.“

Vedle toho přišla mediální sekundární rána. Redakce VIPŽivot připomíná smutný fakt: dvě redakce napsaly, že Janda nechodí na synův hrob. Zpěvák kvůli tomu podal žaloby. Věta, kterou si pamatuje dodnes, zněla: „Co jste si s tím vaším klukem udělali, že nechodíš ani na hrob?“ Nepřišla od cizího člověka z internetu. Přišla od někoho ze širšího okolí.

Na koncertech zase fanoušci nosili kondolence. Mysleli to dobře, ale každá taková chvíle otevírala ránu znovu. Janda nepřestal vystupovat, manželka Jiřina trvala na tom, aby nerušil koncerty, protože věděla, že práce ho drží. Jenže každý večer na pódiu znamenal konfrontaci s lidmi, kteří chtěli vyjádřit soustrast, a s těmi, kteří chtěli něco jiného.

Dvacet let veřejného vracení se k tématu

Jandovo vyprávění o synově smrti není záležitostí jednoho rozhovoru. Je to dvacetiletá linka, která se vine jeho veřejným životem:

• 2006 – první velký otevřený rozhovor pro Nedělní Aha!, kde popisuje poslední den synova života a mediální útoky kolem hrobu.
• 2009 – Česká televize natáčí díl pořadu 13. komnata věnovaný Jandovu příběhu.
• 2019 – rozhovory pro TN.cz a Český rozhlas, kde poprvé výslovně pojmenuje krutost kolegů z branže.
• 2023 – k sedmdesátinám vzpomíná na ztrátu syna v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
• 2025 – nová série rozhovorů pro Blesk, ProŽeny a Lifee, kde spolu s manželkou říkají, že se z toho dodnes nevzpamatovali.

Nejde tedy o jednorázové bulvární odhalení. Jde o téma, ke kterému se Janda vrací, protože ho neopouští. Mění se jen intenzita a míra, v jaké pojmenovává bolest.

Co rodinu udrželo pohromadě

Janda opakovaně jmenuje tři opěrné body. Dcera Jiřina, která podle jeho slov rodinu „držela pospolu“. Manželka Jiřina, s níž letos oslaví přes čtyřicet pět let manželství a o které říká, že si zaslouží Nobelovu cenu za výdrž. A pomoc zvenčí, psychiatr Jan Cimický a blízcí lékaři, kteří rodinu provázeli nejtěžším obdobím.

V rozhovoru pro ProŽeny z listopadu 2025 Janda shrnul svůj vztah ke ztrátě formulací, která není o vyrovnání, ale o přežití: „Jizva zůstane.“ Neříká, že zapomněl. Neříká, že odpustil. Říká, že se naučil žít s něčím, co žít nedovoluje.

Ticho, které nikdy nepřišlo

Na hřbitově prý dodnes zpytuje svědomí, jestli něco neudělal špatně. To je věta člověka, kterému okolí dvacet let vnucovalo pocit viny: články, vzkazy, pohledy. Nejkrutější na celém příběhu není jen to, že rodina ztratila jednadvacetiletého syna. Je to, že jí nikdo nedovolil truchlit v klidu.

Článek Synovi bylo 21 let, rodina netušila nic. Daliboru Jandovi lidé po pohřbu psali a říkali věty, které dodnes bolí se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Čísla, která nezajímá, kolik lidí zpívá refrén

V letech 1986, 1987 a 1988 vyhrál Dalibor Janda anketu Zlatý slavík, třikrát za sebou, v éře, kdy tahle cena znamenala absolutní špičku české pop music. Na profesionální scéně je od počátku osmdesátých let, v roce 2025 slaví 45 let nepřetržité kariéry. Jen v roce 2024 odehrál 45 koncertů. Výroční turné „45 let na profi scéně“ pokračovalo i na přelomu zimy a jara 2025 přes České Budějovice, Kroměříž, Havířov, Jablonec, Klatovy, pražskou Lucernu, Brno, Znojmo nebo Prachatice.

Jenže český důchodový systém nepočítá s vyprodanými sály. Počítá s dobou pojištění a osobním vyměřovacím základem. Za každý celý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu. A výpočtový základ prochází redukcí: v roce 2025 se do první redukční hranice 20 486 korun započítává plných 100 %, z částky mezi touto hranicí a 186 228 korunami už jen 26 %. U živnostníků, kteří po desetiletí odvádějí z nízkého vyměřovacího základu, může výsledná penze klesnout, jak upozorňuje MPSV, až k částce odpovídající dnešním zhruba 6 500 korunám.

Jak pracující důchodce „vrací“ penzi státu

Jandův výrok neznamená, že mu Česká správa sociálního zabezpečení strhne důchod. Jde o souběh dvou peněžních toků: stát mu penzi vyplácí, a zároveň jako OSVČ odvádí sociální pojistné ze svých příjmů z koncertní činnosti.

Od 1. ledna 2025 se pravidla změnila. Dřív mohl pracující důchodce získat za každých 360 odpracovaných dnů zvýšení penze o 0,4 %. Nově místo toho dostává slevu na sociálním pojistném ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu, platí tedy sazbu 22,7 % místo standardních 29,2 %.

Modelový příklad ukazuje, jak snadno penze zmizí v odvodech:

• Průměrný starobní důchod v prvním čtvrtletí 2025 činil podle MPSV 21 097 Kč měsíčně (v březnu 2025 pak 21 110 Kč).
• Aby měsíční odvod při sazbě 22,7 % dosáhl stejné částky, stačí vyměřovací základ kolem 93 000 Kč.
• Před rokem 2025, při sazbě 29,2 %, by stačil vyměřovací základ zhruba 72 000 Kč.

Pro aktivně koncertujícího zpěváka s desítkami vystoupení ročně nejsou takové základy nereálné. Jandova bilance „důchod rovná se odvody“ je tedy mechanicky věrohodná, i když jeho konkrétní čísla neznáme.

Není sám, případ Vondráčkové i Slováčka

Jandův příběh není ojedinělý. Helena Vondráčková v roce 2023 veřejně popsala, že jí úřady původně nezapočítaly část profesní minulosti v Pragokoncertu. Mluvila o původně vyměřeném důchodu kolem 8 tisíc korun, později 13 tisíc, a o soudním boji za spravedlivé přepočítání. „Nejsem hamižná, šlo o princip,“ řekla pro TN.cz. Její případ ukázal ještě jinou past: u starších umělců chybí evidence historických pracovních vztahů a odvodů.

Felix Slováček zase dokládá druhou stranu téže mince, i po osmdesátce dál aktivně koncertuje a tvoří. Konkrétní výši jeho penze veřejně neznáme, ale samotný fakt, že nepřestal pracovat, vypovídá.

Společný jmenovatel? Kariéra postavená na OSVČ, agenturních smlouvách a nepravidelných příjmech. Právě u těchto režimů MPSV výslovně varuje, že nízký vyměřovací základ může vést k velmi nízkému důchodu, bez ohledu na to, jak dlouho a jak intenzivně člověk pracoval.

Po infarktu zpomalil, zastavit se nemůže

V červnu 2021 Janda poprvé promluvil o infarktu, který ho dostal, jak sám řekl, „na hranici mezi životem a smrtí“. O čtyři roky později popisuje, že chodí každého půl roku na preventivní prohlídky a po každém koncertu potřebuje pět dní volno. Tempo snížil. Zastavit se ale nemůže, a podle vlastních slov ani nechce.

Právě tady se uzavírá kruh. Koncertování není jen vášeň, je to ekonomická nutnost. Samotná státní penze pro něj zjevně nepředstavuje příjem, na kterém by šlo postavit životní standard ani provoz profesionální kariéry. Na rozdíl od důchodců, kteří si přivýdělek najít nemohou a jsou plně odkázáni na průměrných 21 tisíc od státu, má Janda stále zpeněžitelnou značku a publikum. To je jeho výhoda. Ale i jeho past, dokud hraje, odvádí.

Co si z toho vzít, pokud jste OSVČ a blížíte se důchodu

Jandův případ je v jádru varováním pro každého živnostníka. Několik kroků, které doporučuje přímo MPSV:

• Vyžádejte si Informativní list důchodového pojištění a průběžně kontrolujte, jaké doby vám ČSSZ eviduje.
• Nepodceňujte výši vyměřovacího základu. Roky strávené na minimálních odvodech se v penzi krutě projeví.
• Archivujte staré smlouvy a doklady o odvodech. Případ Vondráčkové ukazuje, že chybějící papír může srazit důchod o tisíce.
• Nespoléhejte jen na stát. Doplňkové penzijní spoření nebo jiné soukromé zajištění není luxus, je to nutnost.

Dalibor Janda má 45 let kariéry, devět Zlatých desek a hlas, který pozná celá země. Český důchodový systém z toho nevidí nic. Vidí jen řádky v evidenci a čísla na vyměřovacím základu.

Článek Trojnásobný zlatý slavík, 45 let na scéně. Dalibor Janda promluvil o důchodu. Co dostane, to odvede zpátky státu se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Zahrada je jeho vášní i relaxem

Jelikož s rodinou toužili po klidu a přírodě, pořídili si vilu v Třeboradicích na Praze 9. Přikoupili ještě vedlejší pozemek od paní, která šla do důchodu, a postupnými kroky jej vlastnoručně předělali k obrazu svému. „Mákli jsme si. Stálo to hodně úsilí, práce i peněz. Na tom našem ranči, jak tomu říkám, trávíme veškerý volný čas, máme tu svá zákoutí a pohodlí, nic nám tu nechybí. Já třeba nemám ani potřebu jezdit někam na dovolenou, tady je to pro nás oáza klidu,“ popsal Dalibor v rozhovoru pro iPrima.

Zahrada je zčásti užitková a nutno dodat, že pěstitelské úspěchy má Dalibor nemalé. Nechybí ale ani velká okrasná část, na které si manželé dali opravdu záležet. Různá zákoutí lemují květiny a keře, nechybí jezírko, fontánka ani kaktusárium. „Vydrží i přes zimu. Pořád mi to kvete, je to krásný,“ řekl zpěvák. Přiznává ale, že rýč není jeho kamarád, proto prakticky všechno, od květin až po plodiny, pěstují v květináčích a nádobách.

Jsou zde ale také působivé sochy, například zmenšenina Cheopsovy pyramidy a v životní velikosti zde najdete také sochu Karla IV. či Ferdinanda I., velikánů české historie. Se zahradou jim ráda a ochotně pomáhá dcera Jiřina Anna, rovněž zpěvačka. Mají spolu velmi hezký vztah. S manželkou ale měli i syna.

Smutné úmrtí syna

V roce 2003 ukončil jejich syn Dalibor svůj život skokem z Nuselského mostu. „Říká se, že čas rány zahojí, ale jizva zůstane. Věci, které člověka potkají, se zaznamenávají a později se to podepsalo na mém zdraví. Všechen ten stres se nahromadí, dostal jsem infarkt a třikrát byl na druhé straně,“ okomentoval nejsmutnější kapitolu svého života v rozhovoru pro Blesk.

Je to doba, na kterou přirozeně jen nerad vzpomíná. Možná i právě proto se tolik upnul na zahradu, která mu přináší klid v duši. Co jej ovšem znechutilo, bylo, že mu několik lidí z branže smrt syna přálo. Byli to nejspíše lidé, kteří mu záviděli jeho úspěchy. Přiznal, že nebýt dcery, vůbec neví, zda by s manželkou tuto bolestnou ztrátu ustáli.

Článek Bydlení Dalibora Jandy: Zpěvák si potrpí na upravenou zahradu a nacpal do ní už spoustu peněz. Nechybí zde ani sochy se nejdříve objevil na VIPživot.cz.

Je to od nich sobecké, míní hitmaker

Nejnověji se stali terčem pozornosti internetu i veřejnosti herci Boleslav Polívka a Ivan Trojan, kteří vystoupili na slovenských demonstracích proti vládě premiéra Roberta Fica. Jejich aktivní podpora politických protestů se zpěvákovi nelíbí. „Možná už si o sobě někteří čeští umělci myslí, že už jsou tak moc populární, že mohou ovlivňovat lid. Myslím, že je to od nich trochu sobecké,“ cituje zpěváka web Prima Ženy.

Janda stejně jako spousta dalších českých interpretů právě v sousedním Slovensku často koncertuje a má tam i spoustu přátel. „Lidé jsou tam velmi srdeční. Když vás mají rádi, dají to najevo se vším všudy. Já dělám muziku pro všechny lidi, zpívám pro ně a nebudu je poučovat nebo někde vykřikovat, jaký názor mají mít, co si mají myslet,“ uvedl hitmaker. „U toho Bolka Polívky se tomu divím. On takový herec, že to má vůbec zapotřebí,“ dodal.

Každý je odborník na všechno

Do politického dění v Česku se umělci zapojují v posledních desetiletích poměrně často. Mnozí v redakci VIP Život si pamatujeme, že například u zrodu nového trendu stála v tuzemsku v devadesátých letech zlatá slavice Lucie Bílá, která se netajila podporou Václava Klause a jeho ODS. Zpěvák Michal David se zase aktivně zapojoval do kampaně ČSSD, zatímco kapela Kryštof a její zpěvák Richard Krajčo, herec Jakub Prachař či žokej Josef Váňa měli svého času blízko k hnutí ANO Andreje Babiše.

Vyjma politických mítinků umělci často burcují i davy na demonstracích. Třeba bavič Miloš Knor byl jedním z mnoha, kteří před čtyřmi roky řečnili na protestu proti vládním nařízením týkajících se koronavirové pandemie. Na internetu ostatně dodnes koluje video z jeho vystoupení, které je ke zhlédnutí výše. „Doba je taková, že se každý vyjadřuje ke všemu a každý je největší odborník na všechno. A nejlépe všemu rozumí umělci,“ podotkl hořce Janda.

Článek Janda odsoudil chování Bolka Polívky a dalších známých osobností. Neměly by se podle něj zapojovat do politiky se nejdříve objevil na VIPživot.cz.