Přežil infarkt a lékaři ho museli oživovat. Dalibor Janda v 73 letech dál zpívá, celý důchod vrací zpátky státu

Třikrát ho oživovali, dvakrát ještě v sanitce. Dnes hraje čtyři koncerty měsíčně a na odvodech zaplatí tolik, kolik dostane na penzi.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Zpěvák Dalibor Janda má za sebou vážné zdravotní problémy. VIPŽivot připomíná, že začátkem roku 2021 ho převezli do FN Královské Vinohrady a putoval rovnou na operační sál. Ucpaná tepna, jak sám říká kvůli „stresovému cholesterolu“, ho dostala na hranici života a smrti. Lékaři ho museli oživovat třikrát, dvakrát v sanitce, potřetí na sále. Při resuscitaci mu poškodili páteř a hrudní koš, měsíce poté bojoval s dýcháním. Zpěvák, který v osmdesátých letech plnil stadiony a jezdil pětadvacet koncertů měsíčně, se vrátil na pódium. Ale za úplně jiných podmínek. A s jedním postřehem o českém důchodovém systému, který rezonuje daleko za hranice showbyznysu.

Z pětadvaceti koncertů na čtyři

V rozhovoru pro Český rozhlas Dvojka Janda popsal svůj současný režim: zhruba čtyři vystoupení měsíčně, mezi nimi pět až šest dní volna. Dříve hrál až 25 koncertů za měsíc, tempo, které by dnes fyzicky nezvládl a ani nechce. Motivace pokračovat není finanční nutnost. Janda opakovaně mluví o radosti z pódia, o kontaktu s publikem, o tom, že hudbu nechce opustit. Po infarktu si ale nastavil tvrdé pravidlo: žádný návrat k dřívějšímu tempu. Pravidelné kardiologické kontroly, hlídaný režim, vědomé zpomalení. Není to comeback za každou cenu. Je to rozhodnutí člověka, který ví, jak blízko byl konci.

Ve svých třiasedmdesáti letech je už starobním penzistou. Ale výše důchodu není prý na velké vyskakování. Janda tvrdí, že celý důchod v podstatě vrací zpátky státu. Podle webu České důchody nejde o to, že by se penze vzdal nebo ji nepobíral. Stát mu důchod normálně vyplácí. Janda porovnává dvě částky: to, co dostává jako starobní důchodce, a to, co odvádí na sociálním pojištění z koncertní činnosti. Podle jeho vlastních slov vychází obě čísla přibližně nastejno. Přesné částky nikdy nezveřejnil. Pro kontext průměrný sólový starobní důchod v Česku činil na konci prvního pololetí podle dat ČSSZ 21 803 korun měsíčně.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Kultúra Zemplína (@kultura.zemplina)

Nová pravidla: sleva ano, růst důchodu ne

Od loňska platí pro pracující starobní důchodce zásadní změna. Kdo dosáhl důchodového věku a pobírá plný starobní důchod, má slevu 6,5 procentního bodu na sociálním pojištění. U zaměstnanců se uplatňuje přes zaměstnavatele, u OSVČ klesá sazba z 29,2 na 22,7 procenta vyměřovacího základu. Podle Příručky budoucího důchodce 2025 od ČSSZ jde o okamžitý benefit v čistém příjmu. Háček je jinde. Současně s touto slevou skončilo dosavadní navyšování starobního důchodu o 0,4 procenta výpočtového základu za každých 360 odpracovaných dnů při pobírání penze. Logika systému se otočila: výhoda je teď, ne v budoucí vyšší penzi.

Jandův případ je výjimka. Má jméno, má publikum, může si volit tempo. Většina českých důchodců tuhle volbu nemá. A data ČSÚ z října to ukazují nemilosrdně.

• Průměrný důchod žen: 20 589 Kč měsíčně, o 2 492 Kč méně než u mužů.
• Náklady na nájemní bydlení: průměrně 12 300 Kč měsíčně. Ve vlastním domě 7 700 Kč. Rozdíl 4 600 korun rozhoduje o tom, jestli senior vyjde, nebo ne.
• Velká zátěž bydlením: téměř 35 procent domácností v nájmu ji vnímá jako neúnosnou. Mezi nejohroženějšími jsou ekonomicky neaktivní senioři žijící sami.
• Léky jako finanční past: 27,8 procenta samostatně žijících důchodkyň ve věku 75 a více let označuje výdaje za léky jako velkou finanční zátěž.

Janda sám o těchto lidech mluví. Popsal třeba, jak v obchodě narazil na starou paní, která měla v poloprázdném košíku půlku chleba, banán a dva pomeranče. Přesto u pokladny přepočítávala drobné. On za ní nákup prý zaplatil. Vadí mu totiž představa, že člověk, který celý život pracoval, musí ve stáří přemýšlet i nad tím, zda si může dovolit dortík v cukrárně. Podle něj si starší generace rozhodně zaslouží víc úcty.