Opustila slávu i Čenského. Tereza Pokorná-Herzová vsadila vše na lásku a na svobodu

Tereza Pokorná-Herzová patřila k nejvýraznějším tvářím pohádek 80. let. Na vrcholu popularity se ale rozhodla opustit rozjetou kariéru i Československo.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Herečka, do níž se při natáčení zamiloval Jan Čenský, měla před sebou slibnou budoucnost. Objevila se i v oscarovém snímku Amadeus, přesto dala přednost divadlu a později rodině, jak redakce VIPživot zjistila. Rok 1985 přinesl zásadní rozhodnutí – emigraci a jako bonus také úplně nový začátek v Mnichově. Z hvězdy televizních obrazovek se stala žena budující život v cizině od úplných základů.

Z Laterny magiky až k Amadeovi

Diváci si ji pamatují jako půvabnou princeznu z řady pohádek (Plaváček a děd Vševěd, Jak Jaromil ke štěstí přišel, O nosaté čarodějnici, Žabí princ a další). Zároveň ovšem sbírala zkušenosti i v zahraniční produkci, například při natáčení oscarového filmu Amadeus. Celá tahle spolupráce však neskončila tak úplně podle jejích představ. Upřednostnila proto své závazky v Praze a jiný styl práce, než jaký vyžadoval režisér Miloš Forman.

Ovšem pohádky se do její kariéry vryly zcela nesmazatelně. Během nich totiž vznikaly nejen filmové scény, ale i skutečné city. Jan Čenský se do ní zamiloval při natáčení Bílé kočičky a jejich vztah trval dlouhých šest let. Tereza ho později popsala jako velmi intenzivní.

Silné emoce prožívala i s kolegou Eduardem Cupákem. „Když mi vyznával lásku, tak jsem se do něj zamilovala, protože to nešlo jinak,“ řekla jednou. A nestydí se za to. Herecké prostředí podle ní umí city zesílit až na maximum.

Za láskou dokonce emigrovala

Zásadní obrat přišel v roce 1985 během práce na filmu Galoše šťastia. A při něm se zamilovala do režiséra Juraje Herze. Svatba a následná emigrace do Mnichova pro ni ovšem znamenaly opravdu radikální krok. Opustila rozjetou kariéru a jistotu domova, aby své dceři Annelii dopřála život ve svobodě.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Naše redakce zaznamenala, že němčinu zvládla během tří měsíců, což je rozhodně úctyhodný výkon. V Německu pak nejdříve pracovala jako asistentka i choreografka a postupně si budovala nové zázemí. Emigrace jí podle vlastních slov otevřela oči a dala tolik potřebný nadhled.

Manželství s Jurajem Herzem trvalo čtyřiadvacet let. Nakonec se jejich cesty rozešly. „Začaly nás zajímat jiné věci. Juraj byl například militantní ateista, mě však vždy fascinovaly věci mezi nebem a zemí,“ vysvětlila tehdy události, které následovaly. Po rozvodu našla lásku u básníka a textaře Rostislava Černého. Společné roky popisuje jako šťastné období, které ukončila až jeho smrt.

Dnes už ji na obrazovce uvidíte málokdy

V Německu už ji nadále nic nedrželo, proto se vrátila do Česka. Založila tu vlastní galerii, moderovala v rozhlase a začala psát. Vydala autorské pohádky, původně vytvořené pro nadaci Divoké husy, a věnuje se dobročinnosti. A občas se vídá i se svou někdejší láskou Janem Čenským. Láska v tom už ale není – koneckonců, on je už od 80. let zadaný u své manželky Dany, s níž společně vychoval dceru. Do světa showbyznysu ale ani jednu z nich příliš nevodí. Naopak – je rád, že alespoň ony jsou nepříjemného tlaku kamer ušetřeny.