Standa Hložek si na důchod nestěžuje. Celý život si poctivě platil odvody, od státu pobírá nadprůměrné peníze

Zpěvák prozradil, že jeho starobní důchod činí zhruba 24 tisíc korun měsíčně. Oficiální průměr v Česku je přitom o téměř 2 200 korun nižší.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Stanislav Hložek v rozhovoru pro Super.cz řekl nahlas to, co většina českých celebrit tají, konkrétní částku na výplatní pásce z České správy sociálního zabezpečení. Asi 24 tisíc korun měsíčně. A rovnou přidal vysvětlení: „Celý život jsem si poctivě platil.“ Jednadvacetileté Hložkovo duo s Petrem Sepéšim, sólová kariéra, televizní moderování, stovky koncertů, to všechno by bylo k ničemu, kdyby za tím nestály reálné odvody do systému. Jenže ony stály. A výsledek je penze, na kterou si jednasedmdesátiletý zpěvák z Kroměříže nestěžuje.

Čísla, která mluví jasně

Podle tiskové zprávy MPSV dosáhl průměrný starobní důchod v Česku od ledna 2026 částky 21 839 korun. Hložkových přibližně 24 000 korun je nad tímto průměrem o 2 161 korun, tedy zhruba o deset procent. Není to astronomická suma, ale v kontextu českého showbyznysu je to výjimka, a výjimka, která má logické vysvětlení.

Minimální starobní důchod přitom v roce 2026 činí pouhých 9 800 korun. Rozpětí mezi minimem a Hložkovou penzí je víc než dvojnásobné. Rozdíl nedělá sláva. Dělá ho to, co systém skutečně eviduje.

Proč mají jiní umělci zlomek

Hložkův případ ostře kontrastuje s veřejnými přiznáními jiných známých tváří. Veronika Žilková v rozhovoru pro České důchody, který neunikl pozornosti naší Redakce VIPŽivot, popsala očekávaný důchod mezi šesti a sedmi tisíci korun a vysvětlovala to tím, že část její herecké práce tehdy nespadala pod povinné sociální pojištění. Milan Pitkin řekl, že pobírá deset tisíc a z toho se neuživí. Pavel Zedníček při přiznání důchodu dostal 10 140 korun. Jana Paulová popsala svou penzi slovy „nula od nuly pojde“ a dodala, že musí dál hrát.

Společný jmenovatel? Nízké nebo nepravidelné odvody. Český důchodový systém nezná kategorii „slavný umělec“. Zná dobu pojištění a vyměřovací základ. Kdo platil málo nebo nepravidelně, dostane málo, bez ohledu na to, kolik lidí zná jeho tvář.

Jak systém počítá penzi

Mechanismus je přímočarý. Podle ČSSZ se starobní důchod skládá ze dvou částí: základní výměry (v roce 2026 činí 4 900 korun, stejná pro všechny) a procentní výměry, která se odvíjí od individuálního výpočtového základu a počtu odpracovaných let. Za každý celý rok pojištění náleží 1,495 procenta výpočtového základu.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Prakticky to znamená:

• Delší doba pojištění – víc procentních bodů v součtu.
• Vyšší celoživotní příjmy evidované v systému – vyšší výpočtový základ.
• Nezaplacené pojistné u OSVČ – daná doba se do nároku vůbec nezapočte.

Hložek, který pracoval kontinuálně od sedmdesátých let a podle vlastních slov si důsledně platil, měl obě proměnné ve svůj prospěch. Jeho kolegové, kteří část kariéry strávili na autorských smlouvách, v nesoustavné činnosti nebo s minimálními odvody, narazili na tutéž aritmetiku, jen s opačným výsledkem.

Dá se ještě něco zachránit?

Otázka, kterou si po přečtení podobných příběhů klade řada živnostníků: lze zpětně doplatit a vylepšit si budoucí důchod? Odpověď ČSSZ zní: jen omezeně. Dobrovolné důchodové pojištění existuje, ale bez kvalifikovaného důvodu lze zpětně doplatit maximálně jeden rok před podáním přihlášky. U některých specifických situací, třeba péče o závislou osobu, je zpětné doplacení možné ve větším rozsahu, ale jde vždy o případ od případu.

Pro aktivní důchodce, kteří jako Hložek dál pracují jako OSVČ, navíc od roku 2025 platí sleva na pojistném ve výši 6,5 %. Systém tak dnes alespoň částečně zvýhodňuje ty, kdo v penzi nepřestávají.

Hložek si k důchodu přivydělává koncertováním, přesný poměr mezi penzí a honoráři nezveřejnil. Jedno ale z jeho příběhu vyplývá bez pochyb: o výši důchodu nerozhoduje potlesk publika, ale součet řádků v evidenci pojistného.