S kým žije Martin Veselovský: Po narození dcer prožíval s manželkou těžké období, oba skončili u odborníka

Moderátor DVTV a jeho žena Monika Valentová veřejně popsali, jak je rodičovství psychicky srazilo na kolena. Každého jinak, přesto oba nakonec museli k odborníkovi.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Martin Veselovský patří k nejviditelnějším tvářím českého online zpravodajství. O politice, ekonomice a společenských tématech mluví denně před kamerou s razancí, kterou jeho diváci znají. O tom, co se dělo za kamerou po narození jeho dvou dcer, ale dlouho mlčel. Až v rozhovorech z posledních let oba manželé, každý zvlášť a z jiného úhlu, popsali období, které málem rozbilo nejen je samotné, ale i jejich vztah trvající přes dvě dekády. Jejich výpovědi dnes fungují jako neobvykle upřímná sonda do tématu, o kterém se v Česku stále mluví málo: psychického propadu rodičů po příchodu dítěte.

Žižkov, dvě dcery a tichá krize za zavřenými dveřmi

Veselovský žije s Monikou Valentovou, moderátorkou, autorkou a scenáristkou, na pražském Žižkově. Starší dcera Rozárka se narodila v roce 2003, mladší Viktorie v červenci 2007. Obě jsou dnes dospělé. Navenek fungující rodina známého páru ale prošla obdobím, které Veselovský v rozhovoru pro Heroine.cz z května 2025 popsal bez příkras: po narození dcer se mu spustily „problémy v hlavě“. Obrovská zodpovědnost, strach o finanční zajištění rodiny, neschopnost podívat se na bankovní účet. Kritické finanční momenty ho podle vlastních slov doháněly „do úplného šílenství“. Mozek měl dlouhodobě opanovaný strachem a obavami.

Začal chodit na terapii. A veřejně to přiznal s vědomím, že se na něj dívají i jeho dcery: „Je důležité, aby viděly, že s mými stavy něco dělám.“

Noční zvonění u dveří RIAPSu

Valentová bojovala s něčím jiným, ale stejně těžkým. Po narození druhé dcery ji zasáhla poporodní deprese. Podle jejího vyprávění, které citoval magazín WhatNews, přišla ve svých pětatřiceti letech v noci ke dveřím pražského krizového centra RIAPS s jediným rozhodnutím: bez léků neodejde. Doma měla plně kojené dítě a, jak sama řekla, „ne zcela klidného manžela“.

Přesnou délku depresivní epizody Valentová veřejně nespecifikovala. Víme ale, že když byly mladší dceři tři roky, cítila se podle vlastních slov sociálně i kariérně „nepoužitelná“ a teprve tehdy začala hledat cestu zpátky. Své zkušenosti později přetavila do knihy Odvrácená strana matky, v níž demytizuje idealizovaný obraz mateřství. Na Radio Wave o ní mluvila jako o textu, který ukazuje „jiné, nejen pozitivní“ pohledy na to, co znamená být matkou.

Dva různé propady, jeden vztah

Jejich krize se lišily diagnózou i prožíváním, ale sdílely jednu adresu. V párovém rozhovoru pro WhatNews z roku 2020 oba přiznali, že po narození dcer fungovali hlavně jako rodiče, víkendy ve čtyřech, minimum času jen pro sebe, obtížné znovuučení se být zase pár. Valentová zmínila, že u nich někdy „lítaly počítače“. Veselovský přiznal strach o vztah.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Monika Valentová (@monikavalento)

Zajímavé je, že Valentová ten strach nesdílela, alespoň ne ve stejné podobě. Bála se spíš toho, aby ve vzteku neudělala něco nevratného. Přesto spolu zůstali. V témže rozhovoru o sobě mluvili jako o páru po dvaadvaceti letech a v rozhovorech z let 2019 až 2025 stále vystupují jako manželé. O náročném období už mluví s odstupem. To není lékařský verdikt o uzdravení, ale je to indicie stabilizace, kterou lze z veřejných zdrojů doložit.

Síla jejich příběhu přitom nespočívá v tom, že krize přišla, ta přichází do mnoha rodin. Spočívá v tom, že ji oba později popsali, každý ze své strany rodičovství, a vzájemně si neprotiřečí. On mluví o otcovské panice z odpovědnosti, ona o mateřském propadu do tmy. Dohromady vykreslují obraz, který je v české veřejné debatě stále vzácný: oba rodiče mohou po narození dítěte potřebovat odbornou pomoc, a není to selhání.

Kde hledat pomoc dnes

Když Valentová v noci zvonila na RIAPS, systematická perinatální péče o duševní zdraví v Česku prakticky neexistovala. Od té doby se situace posunula, i když Národní ústav duševního zdraví sám upozorňuje, že specialistů je stále málo a pomoc není vždy dostupná.

Co dnes v Česku funguje:

• Screening psychosociálního stresu probíhá ve 37 porodnicích zapojených do projektu Perinatal; v sedmi z nich nově působí koordinátorky podpory, které pomáhají ženám s rizikovým výsledkem najít návaznou péči.
• Centrum perinatálního duševního zdraví NUDZ kombinuje výzkum, edukaci i klinickou péči o těhotné ženy a ženy po porodu.
• Fakultní Thomayerova nemocnice provozuje screening poporodní deprese od roku 2020; program Perinatal získal v roce 2025 evropské ocenění RegioStars Awards.
• Akutní krizová pomoc — RIAPS v Praze, Centrum krizové intervence v Bohnicích (nepřetržitě, bez objednání) a Centrum krizové péče FN Brno.
• Peer podpora Úsměv mámy nabízí sdílení zkušeností mezi matkami, sama ale upozorňuje, že nenahrazuje zdravotnickou péči.

Co z toho zůstává

Veselovský dnes říká, že strach z odpovědnosti měl i motivační rozměr, a zdůrazňuje, že chce být s partnerkou pro dcery vzorem. Valentová svou zkušenost přetavila do knih a veřejných výpovědí, které pomáhají dalším matkám pojmenovat to, co prožívají. Jejich příběh ukazuje jednu věc jasně: poporodní psychický propad není soukromé selhání slavného páru, je to zkušenost, pro kterou v Česku konečně začínají existovat konkrétní vstupy do pomoci.