Rok po Krampolově smrti dědictví stále nemá majitele. Notářka narazila na příbuzné, o kterých nikdo nevěděl

Zapečetěný byt, rostoucí dluh na nájmu a příbuzenská větev z Kladenska, která se nikdy nepropsala do veřejného obrazu slavného herce. Dědické řízení po Jiřím Krampolovi se zaseklo.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Když 26. července 2025 Jiří Krampol zemřel, málokdo čekal, že jeho pozůstalost bude o rok později stále viset ve vzduchoprázdnu. Herec a moderátor, jehož hlas znal každý Čech, nezanechal dokončenou závěť. Podle manažera Miloše Schmiedbergera ji řešil, ale nedotáhl. A právě tahle mezera otevřela prostor pro příběh, ve kterém o osudu dědictví nerozhoduje ani sláva, ani pokrevní pouto, ale právní status rodinných vazeb, o nichž se desítky let téměř nemluvilo.

Stopa vede na Kladensko

Na jaře 2026 pronikla na veřejnost informace, která celé řízení převrátila. Tomáš Zajíc, dlouholetý Krampolův známý, po hovoru s notářkou uvedl pro eXtra.cz, že se objevily „nové, zásadní skutečnosti“ a řízení se prodlužuje. Notářka sama komentář odmítla.

Podle Blesku stopa směřuje k dosud veřejně neřešené příbuzenské větvi z matčiny strany, konkrétně k potomkům Krampolova nevlastního bratra Karla z Kladenska. Nejde o utajené dítě slavné hvězdy. Jde o vedlejší rodinnou linii, která v mediálním obrazu Krampolova života prakticky neexistovala, ale v optice dědického práva může být rozhodující.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Proč „synové“ nemusejí dědit

Veřejnost po Krampolově smrti automaticky předpokládala, že dědictví připadne jeho synům. Jenže české právo je v tomhle nemilosrdně formální. Občanský zákoník říká jasně: osvojením dítěte novou osobou zaniká příbuzenský poměr k původní rodině, a s ním i dědická práva. Prezident Notářské komory Radim Neubauer to v srpnu 2025 shrnul pro Blesk: osvojené dítě po biologickém rodiči nedědí.

U Petra, syna Hany Krampolové, sám Krampol veřejně potvrdil, že ho adoptoval. Petr tedy dědí po Krampolovi jako osvojiteli, nikoli po biologickém otci. U Martina je situace jiná. Martin po Krampolově smrti řekl, že Jiří byl „právně“ jeho otčím. Bez doloženého osvojení by v první dědické třídě nebyl vůbec.

Pokud první třída dědiců odpadne, přechází se na další. Ve třetí třídě dědí sourozenci zůstavitele, a pokud už nežijí, jejich děti. Právě sem spadá kladenská větev.

Dědictví, které zatím hlavně dluží

Krampolova pozůstalost není žádný poklad. Podle mediálních odhadů bylo na jeho účtu k datu smrti kolem 350 tisíc korun. Proti tomu stojí tvrdá čísla:

• Pohřeb: odhadem až 150 tisíc korun
• Dluh na nájemném: k březnu 2026 téměř 70 tisíc korun a stále roste
• Notářské náklady a případné další pohledávky

Z hotovosti tak orientačně zbývá asi 130 tisíc korun, ještě před odečtením dalších výdajů. K tomu přitékají průběžné odměny za reprízy a užití děl, podle médií zhruba 10 až 15 tisíc korun měsíčně. Jenže na ty si nikdo nesáhne. Intergram vyplácí odměny až dědici, který doloží pravomocné rozhodnutí o dědictví a uzavře smlouvu o zastupování zděděných práv. Dokud řízení běží, peníze leží.

Rok čekání není výjimka

Rok bez výsledku zní dramaticky, ale v českém dědickém právu to není anomálie. Podle notářky citované serverem Peníze.cz trvá běžné řízení šest až osm měsíců. Jakmile se přidá spor, nezletilý dědic nebo pátrání po vzdálenějších příbuzných, snadno se přehoupne přes rok. Notářská komora výslovně uvádí, že při dohledávání v archivech nebo doručování úřední vyhláškou se řízení protáhne o další půlrok.

V Krampolově případě se sešlo všechno najednou: chybějící závěť, nejasný právní status dosavadních „synů“ a nově objevená příbuzenská větev, jejíž členové musejí být identifikováni, kontaktováni a vyrozuměni. Každý z těchto kroků má svůj čas.

Co kdyby se nikdo nenašel

Existuje i scénář, ve kterém by žádný dědic nebyl potvrzen. Pak nastává takzvaná odúmrť, tedy situace, kdy pozůstalost připadá státu, který ji nemůže odmítnout. V Krampolově případě by to znamenalo víc než převod pár set tisíc korun. Na stát by přešla i majetková autorská práva, která podle autorského zákona trvají sedmdesát let po smrti autora. Tantiémy z repríz, práva k dabingovým výkonům, odměny za vysílání, to všechno by spravoval stát.

Po březnovém nálezu kladenské větve tahle varianta oslabila. Ale dokud notářka nedokončí prověřování a nevydá rozhodnutí, Krampolův zapečetěný byt v Praze zůstává němým svědkem situace, kdy i relativně skromná pozůstalost dokáže uváznout na dokazování rodinných vazeb, které za života nikoho nezajímaly.