Přeučilovi je 89 a stále platí sociální pojištění. Je to na rakev, žádná vláda to za 24 let nezměnila, říká

Jan Přeučil letos oslavil 89. narozeniny a pořád hraje. Pořád také odvádí sociální pojištění, byť od ledna 2025 o něco méně než dřív.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Herec, který je pověstný elegancí a svými klobouky, se v rozhovoru pro web České důchody rozpovídal o životě na penzi. A řekl větu, která se teď vrací: nechápe, proč člověk po celoživotních odvodech musí v důchodu platit dál. VIP život zaznamenal, že redaktorka se ho tehdy zeptala: „Na co vy si platíte sociální? Na rakev, na pohřeb?“ Přeučil ji převzal s ironickým úsměvem: „To je hezké, na rakev.“ Formulace zlidověla. Problém, na který tehdy mířil, ale zůstává živý i letos, jen dostal nový háv.

Proč „24 let“ a co se za tu dobu stalo

Číslo 24 není legislativní milník. Je to prostý dopočet: Přeučil odešel do starobního důchodu kolem roku 2002, kdy mu bylo 65 let. Od té doby nepřestal pracovat a nepřestal platit. Za tu dobu se v Česku vystřídalo osm vlád. Žádná z nich povinnost sociálního pojištění pro pracující důchodce nezrušila. Ale od 1. ledna 2025 existuje sleva 6,5 % na důchodové pojištění, kterou mohou uplatnit zaměstnanci i OSVČ pobírající starobní důchod. Fakticky to znamená, že zaměstnanec-důchodce odvádí ze svého vyměřovacího základu už jen zlomek procenta místo dřívějších 6,5 %. Stát problém po dvou dekádách nezrušil, zlevnil ho.

Ne každý důchodce platí stejně

Zdroj fotografie: Nextfoto

Systém rozlišuje tři režimy a každý funguje jinak:

• Zaměstnanec – pojištění běží automaticky, ale se slevou 6,5 %, kterou uplatní zaměstnavatel. Reálný odvod zaměstnance klesá na přibližně 0,6 % z vyměřovacího základu.
• OSVČ – sleva 6,5 % se uplatňuje přes roční přehled příjmů podaný na ČSSZ. Povinnost platit zálohy trvá, ale výsledná částka je nižší.
• Dohoda o provedení práce (DPP) – účast na pojištění vzniká teprve od příjmu 12 000 Kč měsíčně. Kdo se vejde pod tuto hranici, neplatí nic.

Přeučil jako herec pracuje pravděpodobně v kombinaci zaměstnaneckých a autorských smluv. Princip, který kritizuje, platí pro statisíce lidí. Ke konci roku 2025 pobíralo v Česku starobní důchod 2,346 milionu lidí a nezanedbatelná část z nich stále pracuje.

Stát nechce osvobodit, chce motivovat

Směr, kterým se MPSV ubírá v rámci důchodové reformy, není zrušení odvodů. Resort mluví o „motivaci k setrvání v pracovně aktivním životě i v důchodovém věku“. Konkrétně chystá automatické každoroční navyšování vyplácené penze za práci v důchodu podle odpracované doby. Logika je jasná: stát nechce pracující seniory z pojistného systému vyvázat, chce jim dát důvod v něm zůstat. Z pohledu Přeučila, a tisíců lidí v podobné situaci, to ale pořád znamená totéž: peníze odtékají do systému, ze kterého už prakticky nemohou čerpat víc, než jim stát přiznal. Sleva pomáhá peněžence, neřeší pocit nespravedlnosti.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Evropa nemá jednotnou odpověď

Kdo čeká, že „jinde v Evropě to dávno zrušili“, narazí na realitu: jednotné evropské pravidlo neexistuje. Systém MISSOC Evropské komise ukazuje, že každý stát řeší pracující důchodce po svém, od úplného osvobození přes snížené sazby až po plnou účast. Česko se slevou 6,5 % zařadilo někam doprostřed. Není to nejtvrdší režim, ale ani ten nejvelkorysejší.

Princip versus praxe

Přeučilova výtka nikdy nebyla primárně o penězích. V původním rozhovoru mluví o tom, že pracuje, protože chce: „Dokud mohu, dokud je zájem, hraju.“ Finanční nutnost nezmiňuje. Jeho spor je principiální: proč má člověk, který celý život odváděl a důchod si vysloužil, platit dál do systému, z něhož už de facto čerpá? Stát po 24 letech odpověděl. Ne zrušením povinnosti, ale slevou a příslibem budoucích bonusů. Pro devětaosmdesátiletého herce, který si naplánoval kariéru do 104 let, to zní jako odpověď na špatnou otázku.