Petra Hřebíčková často přemýšlí o konci kariéry. „Musím se smířit se svou vlastní průměrností,“ svěřila se
Herečka na premiéře Sériového manžela otevřeně popsala, jak ji profese současně fascinuje i psychicky vyčerpává. Na otázku, zda uvažuje o konci kariéry, odpověděla: „Bohužel často.“
Obsah článku
Na premiéře šestidílného seriálu Sériový manžel se v pražském kině Aero ukázala řada známých tváří. VIPŽivot zaznamenal, že mezi nimi byla i Petra Hřebíčková. Pro eXtra se pak překvapivě rozpovídala o strachu z neúspěchu, o neustálém posuzování výkonu a o tom, že se musí učit přijímat vlastní nedokonalost. Věta o vlastní průměrnosti a přemýšlení nad koncem kariéry nezní jako rezignace. Zní jako pojistka člověka, který ví, že ho perfekcionismus dokáže sežrat zevnitř.
Profese dvou extrémů
Hřebíčková v rozhovoru popsala herectví jako povolání, které se pohybuje mezi dvěma póly. Na jedné straně stojí euforie, pocit, že se scéna povedla, že postava ožila, že celý štáb táhne za jeden provaz. Na druhé straně je vyčerpání z momentů, kdy výkon podle jejího vlastního měřítka neobstojí. A mezi těmito póly se odehrává každodenní realita, v níž je herec permanentně hodnocen. Režisérem, kolegy, kritiky i diváky. Herečka pojmenovala důsledek toho všeho: strach z přijetí výkonu okolím dokáže negativně ovlivnit samotnou kreativitu. Část energie, která by měla jít do hry, se přesouvá do kontroly, jestli je výsledek dost dobrý.
Její věta „musím se smířit se svou vlastní průměrností“ může na první poslech znít jako sebedestrukce. V kontextu celého rozhovoru ale funguje přesně opačně. Hřebíčková si ji podle svých slov opakuje jako vědomou brzdu, připomínku, že nemusí být vždy nejlepší a že ne každá práce dopadne podle představ. Je to nástroj, ne diagnóza. Zároveň přiznává, že jí to „nedá“, sklon k sebekritice je součástí její povahy a aktivně s ním pracuje. Nejde tedy o jednorázový kolaps ani o oznámení konce kariéry. Spíš o neobvykle upřímné pojmenování napětí, které v sobě tvůrčí profese nese.
Cesta od komedií k bolístkám
Kdo Hřebíčkovou zná hlavně z romantických komedií, může být překvapený intenzitou jejích slov. Jenže ona sama opakovaně říkala, že po dramatičtějších rolích „prahla“. V létě v rozhovoru pro Kinobox o seriálu Hec popisovala, jak si u psychologicky náročnější postavy „sáhla na bolístky“ a po natáčení se z role musela oklepávat. Patnáct let hrála dramatické role v divadle, komediální škatulka byla vždy jen jedna vrstva. V Sériovém manželovi hraje Lídu Hvozdenskou, pošťačku a samoživitelku, která se stane obětí manipulátora v podání Jakuba Prachaře. Opět tedy role, která vyžaduje emocionální ponor, a právě ten typ práce, po kterém Hřebíčková touží, i když ji stojí víc sil než dřív.
V rozhovoru zazněl i důležitý detail: dnes je unavenější než v době, kdy se mohla soustředit „jen na divadlo, jen na profesi“. Tři děti, pracovní vytížení, minimum skutečně volného času; ve starším rozhovoru pro ProŽeny přiznávala, že se teprve učí vypínat. Herectví ji stále fascinuje a přináší radost, ale kapacita na vstřebávání tlaku se zmenšila. Není v tom sama. Miroslav Hanuš veřejně mluvil o depresích a o tom, jak důležité je vědět, že „v temnotě je soused se sekerou“. Martin Finger popsal divadlo jako „požírače energie i času“ a otevřeně zmínil hranici vyhoření. Hřebíčková neoznámila konec kariéry. Udělala něco těžšího: přiznala, že o něm přemýšlí, a zároveň vysvětlila proč.
SportyŽivě.cz
23 m
VIPživot.cz
1 h
AutoŽivě.cz
1 h
SportyŽivě.cz
4 h




