Milan Drobný bere důchod 20 tisíc Kč. Po dvou rozvodech nemá úspory a v 81 letech stále pracuje

Zpěvák, který za komunismu plnil sály doma i v zahraničí, dnes žije z penze nižší, než je český průměr. A pořád pracuje.

Zdroj fotografie: Nextfoto

V prosinci 2024 sedl Milan Drobný před kamery CNN Prima NEWS a řekl větu, která zaskočila i moderátora: „Penzi mám dvacet tisíc.“ Pak dodal, že žádné úspory nemá, protože po dvou rozvodech „člověku moc nezbyde.“ Nebyl to stesk unavené celebrity. Byl to střízlivý účet muže, který celý život zpíval, odváděl státu nemalé peníze, a na stáří zjistil, že se mu z toho vrací méně, než čekal. V jednaosmdesáti letech proto dál stojí na pódiu, moderuje rozhlasový pořad a na svém webu nabízí vystoupení pro plesy, firemní akce i domovy seniorů.

Dvacet tisíc a dva rozvody

Částka, kterou Drobný v rozhovoru pro CNN Prima NEWS uvedl, je orientační, po valorizacích v lednu 2025 a lednu 2026 se mohla mírně posunout. I tak ale zůstává pod průměrným starobním důchodem, který podle tiskové zprávy MPSV z září 2025 činí od ledna 2026 přibližně 21 839 Kč měsíčně. Drobný je tedy zhruba o osm procent pod průměrem.

K penzi se přidává absence finanční rezervy. „Žádné úspory nemám. Když máte za sebou dva rozvody, tak jako já, tak člověku moc nezbyde,“ řekl doslova. Konkrétní vypořádání majetku z obou rozvodů veřejně nikdy nerozebíral. Důležité je ale odlišit „nemá úspory“ od „nemá majetek“: kolem roku 2014 s třetí manželkou Danou prodali jeho chalupu na Kokořínsku a její pražský byt, za vše koupili dům u Kralup nad Vltavou. Podle jeho slov do něj dali oba „všechny prachy.“ Střecha nad hlavou tedy existuje. Likvidní peníze na účtu nikoli.

Proč sláva neznamená vysoký důchod

Tady je jádro celého příběhu, a netýká se jen Drobného. Český starobní důchod se skládá ze základní výměry (v roce 2026 činí 4 900 Kč) a procentní výměry, která se počítá z příjmů podléhajících pojistnému v takzvaném rozhodném období. To začíná rokem 1986. Všechno, co Drobný vydělal předtím, a to byly jeho nejsilnější roky, se do dnešní zásluhové části penze buď nepropsalo vůbec, nebo jen omezeně.

Zdroj fotografie: Nextfoto

A pak je tu Pragokoncert. Státní agentura, přes kterou za normalizace putovaly zahraniční honoráře českých umělců. Podle svědectví pamětníků citovaného v odborné práci na AMU si agentura strhávala 40 až 50 % a zbytek umělci dostávali v bonech Tuzexu. Vysoké zahraniční gáže tedy neznamenaly vysoké odvody do systému sociálního zabezpečení. Navíc umělci měli za socialismu zvláštní režim důchodového zabezpečení se specifickými příjmovými stupni, jehož logika byla zcela odlišná od dnešní formule.

Výsledek? Pocitově nespravedlivé, systémově vysvětlitelné. Drobný sám to shrnul slovy, že je to „hodně blbý“ vzhledem k tomu, kolik státu odvedl.

Zpěvák, který nepřestal pracovat

Kdo by čekal rezignaci, mýlil by se. V květnu 2026 Český rozhlas stále vysílá nové epizody pořadu Retro s Milanem Drobným. Jak si Redakce VIPŽivot všimla, na oficiálním webu zpěvák nabízí koncertní formát s klavíristou Petrem Znamenáčkem, sólová vystoupení pro plesy i soukromé oslavy. V prosinci 2024 mluvil o koncertu v Semaforu a dalších akcích v diáři.

„Zpívání mi stále přináší radost a potěšení,“ řekl tehdy. Dodal, že jezdí na kole a snaží se držet v kondici. Práce pro něj není jen nutnost, je i volba. Ale ta nutnost je reálná, z dvaceti tisíc měsíčně se v dnešním Česku žije těsně. Právně mu přitom nic nebrání. Řádný starobní důchodce může podle ČSSZ pracovat bez omezení výše výdělku i druhu činnosti, včetně podnikání. Drobný tuto možnost využívá naplno.

Není sám, a není to náhoda

Podobný příběh vyprávějí i další jména stejné generace. Felix Slováček, stejně starý jako Drobný, veřejně přiznal, že by z penze nevyžil. Yvetta Simonová ještě v šestadevadesáti letech vystupovala a českou penzi označovala za „neadekvátní.“ Stanislav Hložek, generačně mladší, v únoru 2026 uvedl důchod asi 24 tisíc korun a popsal ho jako „normální průměrný“, ale i on dál pracuje.

Karel Gott při nástupu do důchodu pobíral zhruba dvacet tisíc, na sklonku života necelých pětatřicet tisíc. Jeho životní úroveň ale určoval majetek a jiné příjmy, ne samotná penze. A právě to je klíčový rozdíl: důchod není totéž co celková finanční situace. Kdo má nemovitosti, investice nebo třetí pilíř, ten penzi vnímá jako doplněk. Kdo proměnil veškerý majetek v jednu střechu nad hlavou a likvidní rezervu ztratil v rozvodech, pro toho je penze hlavní, a často jediný, příjem.

Pro živnostníky a umělce z toho plyne tvrdá lekce: výši budoucí penze zásadně ovlivňuje vyměřovací základ, ze kterého platí pojistné. Kdo si ho celý život drží na minimu, vyrobí si nízký důchod bez ohledu na to, kolik reálně vydělává. Dobrovolný třetí pilíř může propady zmírnit, ale od července 2024 na něj starobní důchodci už nedostávají státní příspěvek.

Milan Drobný sedí v domě u Kralup, pouští si vinylové desky a chystá se na další vysílání. Slavné jméno mu otevírá dveře k práci, kterou by jiný jednaosmdesátiletý člověk těžko sháněl. Jenže právě to je pointa: dveře mu otevírá jméno, ne systém.