Požádal ji o sirku na diskotéce, jsou spolu přes třicet let. Jachnická prozradila, proč jim to s manželem pořád klape

Herečka Stanislava Jachnická žije s manželem Petrem přes tři dekády. Recept na dlouhý vztah podle ní není láska na první pohled, ale každodenní práce.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Vztah herečky s její drahou polovičko začal banálně, sirkou. Stanislava Jachnická tehdy čekala na diskotéce na produkční, která jí měla přinést scénář. Všimla si jí dvojice kluků. Jeden přišel a požádal ji o sirku. Nabídla mu zapalovač, ale on prý chtěl sirku „jen do pusy“. Chvíli po sobě pokukovali, k tanci ji vyzval až na konci večera. Od té doby jsou spolu. Zní to jako scénka z romantické komedie, jenže to, co následovalo, mělo s pohádkou málo společného. Třicet let vztahu, krize, kompromisy a vědomé rozhodnutí neodejít, když to skřípe.

Sirka jako záminka, tanec jako začátek

Historku o seznámení Jachnická vyprávěla v rozhovoru pro Novinky a opakovaně se k ní vrací. Sama říká, že je „v jádru fatalistka“ a věří, že nic není náhoda. Sirka byla první záminka k oslovení, tanec druhý krok, a pak už to jelo. Před dvěma roky spolu s Petrem byli třicet let; vzali se na konci devadesátých let. Petr Jachnický nepochází z hereckého světa. Ve starších rozhovorech ho Jachnická popisovala jako stavaře, v čerstvém vyjádření pro Super.cz ho označila za profesionálního trenéra spinningu.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Když se jí novináři ptají na tajemství dlouhého manželství, neodpovídá frázemi o věčné lásce. Mluví o kompromisu, naslouchání a hlavně o tom, že se člověk nesmí vzdát při první krizi. „Utéct z manželství je jednoduché, těžší je ho ustát,“ řekla před časem v rozhovoru pro Blesk pro ženy. Sama sebe tehdy označila za „totální hysterku“ a domácí atmosféru přirovnala k Itálii, občas se křičelo z obou stran. Krize přiznává otevřeně. Říká ale, že se přes ně přenesli, a dnes už velká manželská dramata neprožívají. V aktuálním vyjádření to shrnula prakticky: „On má svoje sporty a já své divadlo.“

Babička, která nemá čas na nudu

Jachnická a její manžel jsou trojnásobnými prarodiči. Sama se popisuje jako „prdlá a skvělá babička“, milující, ale občas přísná. S vnoučaty tráví co nejvíce času, což při jejím pracovním tempu není samozřejmost. Její dny se často táhnou od ranních zkoušek po večerní představení. Právě proto je prostor pro rodinu něčím, o co musí aktivně usilovat. Společným koníčkem páru je cestování. Jachnická opakovaně zmiňuje, že právě společné zážitky mimo domov vztah oživují. Vedle toho ale potřebuje i čas sama pro sebe, a manžel jí ho dává. Tolerance k samostatnosti druhého je podle ní jedním z pilířů, na kterých třicetiletý vztah stojí.