Macinka zakázal celému ministerstvu mluvit s ČT. Kubal mu odpověděl větou, která ho srazila na kolena

Ministr zahraničí Petr Macinka zakázal všem zaměstnancům resortu komunikovat s Českou televizí. Ta odpověděla, že státní instituce nejsou soukromým majetkem svého vedení.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Jiskření mezi politiky už patří ke koloritu. VIP život zaznamenal, že kvůli Superdebatě se ale odehrál konflikt mezi ministerstvem zahraničních věcí a veřejnoprávní televizí. Ministr Petr Macinka, kterého ČT nepustila do debaty kvůli jeho souběžné kandidatuře v pražských komunálních volbách, na svém Facebooku oznámil bojkot: do soboty 10. října do 14:00, tedy do uzavření volebních místností, nesmí žádný zaměstnanec Černínského paláce promluvit s žádným zaměstnancem České televize ani vystoupit v jejím vysílání. Česká televize na to reagovala oficiálním stanoviskem, které celý spor přeneslo z roviny osobní uraženosti do roviny institucionální.

Co přesně Macinka zakázal, a proč

Ministrův pokyn nezní jako diplomatická nota. Zní jako ultimátum. Žádný ze zaměstnanců MZV nebude mluvit se žádným zaměstnancem ČT ani nevystoupí v jejím vysílání. Platnost: do konce hlasování v komunálních a senátních volbách. Macinka zákaz zdůvodnil tím, že i vystoupení expertů ministerstva by mohlo „obcházet“ interní pravidla ČT, protože pozitivní zmínka o ministrovi ve vysílání by prý mohla zvýhodnit jeho kandidaturu na 14. místě pražské kandidátky Motoristů sobě. Zákaz přitom míří výhradně proti jednomu médiu. Mimochodem do Superdebaty kvůli svým pravidlům televize podle medií nepustila ani předsedy ODS, Pirátů, Starostů a TOP 09.

Česká televize si ale za svými pravidly stojí a nereflektovala ani dopis předsedů těchto čtyř politických stran, aby to přehodnotila. Česká televize jejich argumenty zvážila ale pravidla nezměnila. ve svém oficiálním stanovisku vysvětluje, proč do Superdebaty nemohou. „Superdebata není určena pro představení jednotlivých kandidátů či jejich osobních postojů. Jde o prostor pro seznámení diváka s představami a vizemi nejsilnějších politických uskupení k tématu voleb. V zájmu podpory rovného přístupu proto budou v této debatě vítáni ti zástupci relevantních stran a hnutí, kteří sami ve volbách nekandidují,“ uvádí veřejnorpávné médium.

Může ministr vůbec něco takového nařídit?

Na Macinkův bojkot reagoval na síti X šéfredaktor zpravodajství a publicistiky a výkonný ředitel ČT24 Michal Kubal. „Státní instituce nejsou soukromým majetkem těch, kdo je aktuálně řídí. Věříme, že veřejní činitelé i státní úřednici dostojí své povinnosti informovat všechna média bez rozdílu,“ uvedl a připojil post, v němž televize sděluje, že vnímá vypjaté emoce v současné předvolební době. Nicméně odmítá zatahování do politického boje mezi jednotlivými subjekty. Dobrý rétorický úder a posunutí jádra sporu. Macinka ho zarámoval jako reciproční opatření: vy mě nepustíte do debaty, já vám nepustím své lidi do vysílání. Jenže ministerstvo zahraničí není Macinkova firma. Je to ústřední orgán státní správy, který existuje proto, aby sloužil veřejnosti.

Formálně ministr v podstatě může něco takového nařídit. Ministerstvo je ústřední orgán státní správy v čele s členem vlády, státní zaměstnanci musí dodržovat služební předpisy a příkazy k výkonu služby. Komunikační režim resortu může ministr centralizovat, a MZV ostatně běžně směřuje mediální dotazy přes svůj Odbor komunikace. Problém ale není v tom, zda ministr pokyn vydat smí. Problém je v tom, k čemu ho použil. Zákaz neslouží k plnění úkolů úřadu. Neslouží k ochraně utajovaných informací ani k zajištění bezpečnosti. Slouží k tomu, aby jedno konkrétní médium přišlo o přístup k expertům na zahraniční politiku v týdnu, kdy se řeší mimo jiné výročí útoku Hamásu ze 7. října. A to je jiná liga.