Ráno se ptá, jestli musí jít do školy. Jan Saudek už nikam nechodí, podle manželky se mu vše plete

Ještě loni v květnu bilancoval na vlastní vernisáži s černým humorem. Dnes je podle manželky převážně doma a téměř nikoho nepřijímá.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Pavlína Saudková vypravovala děti do školy, když se její partner světoznámý fotograf Jan Saudek zeptal, jestli on teda do školy nemusí taky. Nebylo to vtipkování ani provokace, na které byl celý život mistr. Bylo to upřímné zmatení člověka, kterému podle jeho vlastní ženy „ta hlava už slouží tak, jak slouží“. VIP život zaznamenal, že výrok zazněl v rozhovoru pro podcast Respektu s moderátorkou Barborou Kroužkovou na konci května a dokresluje obraz, který se od začátku roku dramaticky proměnil.

Od vernisáže k ústraní za dvanáct měsíců

Časová osa je krutě strmá. V květnu 2024 Jan Saudek osobně zahajoval výstavu v Teplicích, procházel se mezi návštěvníky a reagoval na jejich otázky. O rok později, v květnu 2025, stál na vernisáži velké retrospektivy „Osud“ v centru Prahy, dával rozhovor a říkal: „Život je sladký.“ Dodal, že na svůj život není ve všem pyšný, ale stálo to za to. Vážil si, že je naživu a po fyzické stránce zdráv. V červnu 2026 je podle Pavlíny situace jiná. Saudek je „víceméně v ústraní“, „málokoho přijme“ a „už vůbec nikam nechodí“. Hodně odpočívá. Veřejný život jednoho z nejznámějších českých umělců je prakticky pryč.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Nejde o jednu historku

Epizoda se školou není ojedinělý výpadek. Pavlína v rozhovoru pro Respekt použila formulace „často se mu věci pletou“ a „velmi často volá“ o pomoc. Asi čtrnáct dní před natáčením podcastu ji přivolal se slovy, jestli by mu pomohla „zabít Karla Hermanna Franka“, nacistického protektora popraveného v roce 1946. Nejde o roztržitost, ale o opakovaný vzorec, který manželka popisuje jako každodenní realitu. Konkrétní diagnózu Pavlína veřejně neuvádí a lékařské vyjádření k dispozici není. Mluví o zhoršené orientaci, o zmatcích v hlavě, o tom, že pod Saudkovou pověstnou maskou bouřliváka je „neskutečná citlivost a zranitelnost“, kterou celý život kryl gesty a předváděním.

Žena, která se rozhodla zůstat

Pavlíně Saudkové je výrazně méně než jejímu muži. Už v rozhovoru pro ProŽeny.cz v roce 2023 mluvila o tom, že největší boj je čas pro sebe, že pozornost soustředila na děti a práci a že se „rozhodla zodpovědně zůstat až do konce“. Tehdy to znělo jako deklarace loajality. Dnes to zní jako popis pečovatelského režimu. Jejich vztah má přitom zvláštní pravidla. Manželé si celý společný život vykají, podle Pavlíny je to Janův zvyk, který prý vznikl z potřeby krýt nevěry: jedné z manželek měl v posteli říct „Otočte se, madam“, čímž se prozradil, a od té doby vyká všem ženám kromě dcer a společných dětí. I tahle historka ukazuje muže, který si celý život budoval fasádu. Teď ta fasáda tiše odpadává.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Dílo žije dál, autor se stahuje

Zatímco Saudek mizí z veřejného prostoru, jeho práce zůstávají pevně ukotvené. Moravská galerie v Brně drží jeho díla ve sbírkách pod inventárními čísly. Uměleckoprůmyslové museum v Praze ho řadí mezi zhruba dvě stě klíčových autorů přehledu české fotografie 20. století. Loňská retrospektiva „Osud“ prezentovala bronzové reliéfy jako osobní tečku za tvorbou a oficiální Galerie Kmoch stále nabízí prohlídky fotografií a reliéfů po předchozí domluvě i prodej signovaných děl s certifikátem pravosti.

Institucionálně je Saudkův odkaz zajištěný. Osobně je ale čím dál nedostupnější, a vzdálenost mezi těmi dvěma rovinami se v posledních měsících prudce zvětšila. Stárnutí se prostě nevyhýbá nikomu a dokáže být kruté. Muž, který ještě před třinácti měsíci stál na vernisáži a říkal, že život stál za to, se dnes ráno ptá, jestli musí do školy. Mezi těmi dvěma momenty není dlouhá cesta, je to jediný rok.