Jan Saudek oslavil 91. narozeniny. Za celý život udělal jen šest dobrých fotek, sám sebe nazval podvodníkem

Jan Saudek právě oslavil jedenadevadesát let. Měsíc předtím převzal cenu za celoživotní přínos české fotografii, a přesto trvá na tom, že za celou kariéru vytvořil jen šest dobrých snímků.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Napětí mezi tím, co o sobě říká jeden z nejznámějších českých fotografů Jan Saudek, a tím, jak ho hodnotí svět kolem, není nové. VIP život připomíná, že sám umělec ho živí roky. Už před šesti lety v rozhovoru pro slovenský deník Pravda prohlásil, že na svou sedmou nejlepší fotografii stále čeká. O pět let později seděl ve svém branickém ateliéru před mikrofonem Seznam Zpráv a bilancoval znovu: „Fotografie je tak trochu podvod, původně měla nahradit malířství.“ A v dubnu 2026 mu Asociace profesionálních fotografů udělila titul Osobnost české fotografie za dlouhodobý přínos oboru. Podvodník s cenou za celoživotní dílo. To je Saudek.

Šest fotografií a ani jedna ženská

Když člověk slyší „Saudek“ a „nejlepší fotky“, vybaví se mu kolorované akty, bujná těla, barokní inscenace. Jenže sám autor svůj osobní seznam šesti nejlepších snímků sestavil jinak, než by kdokoli čekal. Ve starším rozhovoru pro deník Pravda prozradil, že mezi nimi je portrét toulavého psa, kapající vodovodní kohoutek na hřbitově a fotografie nazvaná Život/Life z roku 1966. A výslovně dodal: není na nich ani jedna žena.

Kompletní seznam všech šesti se veřejně dohledat nepodařilo. Saudek ho nikdy celý nevypsal. Možná záměrně, nedokončený výčet nutí posluchače přemýšlet, co tam ještě patří, a zároveň chrání autorovu pozici: dokud seznam není uzavřený, může ho kdykoli přehodnotit. Sedmou fotografii prý stále hledá. Konkrétní podobu nikdy nepopsal. Je to spíš idea dokonalého snímku než reálný záměr.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Pavlina Saudkova (@pavlinasaudkova)

Podvod jako metoda

Označení „podvodník“ u Saudka nefunguje jako sebeobviňující zpověď. Je to nástroj. Opakuje ho příliš dlouho a příliš konzistentně na to, aby šlo o spontánní výlev. V branickém rozhovoru z roku 2025 mluví o fotografii jako o médiu iluze a náhražky, o něčem, co mělo suplovat malbu, k níž se v pozdním věku vrací. V téže konverzaci přiznává ztrátu majetku, říká, že si peníze nehlídal, a komentuje stáří s ironií člověka, který ví, že ho publikum poslouchá právě proto, že shazuje sám sebe.

Sebekritika je u Saudka dvojsečná zbraň. Shazuje legendu, a tím ji paradoxně posiluje. Kdo jiný si může dovolit říct, že za šest dekád práce vytvořil jen šest dobrých snímků, než autor, jehož jméno zná i člověk, který nikdy nevstoupil do galerie?

Instituce mluví jinak

Zatímco Saudek svou tvorbu bagatelizuje, oborový provoz ji potvrzuje. APF ho v dubnu 2026 označila za „kulturní fenomén přesahující fotografii“ a za jednoho z nejznámějších českých fotografů v celosvětovém kontextu. Moravská galerie v Brně eviduje ve svých sbírkách minimálně fotografii Cesta z roku 1970. A velká pražská retrospektiva Jan Saudek 90! v Central Gallery běžela od května 2025 až do února 2026, devět měsíců, během nichž výstavní narativ akcentoval i méně známé rané práce s tématy dětství a rodiny, ne jen erotické ikony.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Saudkův oficiální web ho popisuje jako autora s „typickým a nezaměnitelným rukopisem“. Je to formulace, kterou by sám nejspíš okomentoval dalším bonmotem o podvodu. Ale čísla, sbírky a ceny mluví bez ironie.

Bilance, ne rozlučka

V rozhovoru z dubna 2025 Saudek řekl: „Jsem naživu, mám se dobře, nic mě nebolí.“ V poslední době se podle vlastních slov víc věnuje malbě než fotografii. Tón jeho veřejných výstupů se posunul, méně skandalista, víc bilancující vypravěč, který mluví o ztrátách, stáří a o tom, co po něm zůstane. Ale nic nenasvědčuje tomu, že by se loučil. Spíš přehodnocuje.

Jedenadevadesátiletý muž sedí v branickém ateliéru, tvrdí, že celý život podváděl, a čeká na sedmou dobrou fotografii. Kdyby ji někdy udělal, nejspíš by řekl, že ani ta nestojí za nic.