Jako v Řecku u moře: Tereza Bebarová má dům, ve kterém by se každý cítil jako na dovolené

Bílá fasáda, modré okenice a markýza nad terasou – herečka si za šestnáct let vytvořila kousek Santorini u Prahy, aniž by stavěla od nuly.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Když Tereza Bebarová vysune modrobílou markýzu nad terasou svého domu nedaleko Jesenice, říká, že se s partnerem Ivanem Kotmlem cítí jako na řeckém ostrově. A to i v únoru. Není to fráze pro rozhovor – dům skutečně vypadá, jako by ho někdo přenesl z kykladského městečka do české zahrady u lesa. Jenže nepřenesl. Vznikal postupně, vrstvu po vrstvě, zhruba od roku 2008, kdy si pár pořídil neutrální objekt bez výrazného stylu. Právě ta postupnost je na celém příběhu nejzajímavější: ukazuje, že „pocit dovolené“ není otázka jedné velké investice, ale chytrého vrstvení několika jasně čitelných motivů.

Od neutrální kostky k řecké cukrárně

Dům, který si Bebarová s Kotmlem vybrali, byl původně spíš nenápadná chata – bílá kostka bez ambicí. Právě to jim vyhovovalo. Nechtěli „podnikatelské baroko“ ani developerský showroom. Chtěli prázdné plátno, na které budou malovat vlastní představu. Ivan k fasádě přidal modré okenice – část se podařilo sehnat hotovou, zbytek nechali vyrobit na zakázku. Přibyla modrobílá vysouvací markýza, terasa se stala centrem rodinného života a bazén v zahradě uzavřel základní středomořskou triádu: bílá, modrá, voda.

Časová osa proměny se dá z veřejných rozhovorů rekonstruovat poměrně přesně. V roce 2021 mluvili o patnácti letech v domě, v roce 2024 o šestnácti – začátek tedy spadá do let 2008–2009. Postupně přišla výměna otevřeného krbu za vložku, přestavba garáže na hernu pro děti, vznik druhé koupelny, pracovny s funkcí hostinského pokoje a truhlářské úpravy kuchyně, které vznikly i s ohledem na natáčení pořadu Čas na TeBe v době lockdownu.

Interiér, který není jen kulisa

Řecký dojem nekončí za dveřmi. Uvnitř dominuje zlatá skříň z týkového dřeva, dělaná na míru tak, aby vyřešila křivý roh, skryla kabeláž a nesla vysoko pověšenou televizi v malém obývacím pokoji. Tereza přiznává, že se skříň několikrát předělávala, než seděla. Srovnatelná designová teaková komoda se na českém trhu prodává kolem 36 tisíc korun – a to jde o sériový kus, ne zakázkový.

Další výrazné prvky interiéru:

• Pultík mezi kuchyní a obývákem – slouží i jako zázemí při natáčení.
• Galerijně pojatá toaleta – stěny plné obrazů a fotografií.
• Piano v obývacím pokoji – dekorace i funkční nástroj.
• Provazové vyplétání schodiště – vzniklo poté, co z dřevěného zábradlí vyndali sloupky a zůstaly nebezpečné mezery. Provaz je řešil prakticky i esteticky.

U provazového zábradlí stojí za zmínku, že jeho soulad se stavební normou veřejně doložený není. Vyhláška 268/2009 Sb. vyžaduje ochranné zábradlí všude, kde hrozí pád, a norma ČSN 74 3305 stanovuje minimální výšku 900 mm i limity mezer. Bebarová mluví o improvizaci „aby děti nepropadly“ – kdo by chtěl řešení kopírovat, měl by si nechat parametry ověřit projektantem.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Co z toho zvládne běžná rodina

Nejsilnější poučení z domu u Jesenice je, že středomořský efekt nestojí na jednom drahém zásahu, ale na vrstvení. A některé vrstvy jsou překvapivě dostupné:

Cenová kategorie	Prvky	Orientační náklady
Do 10 000 Kč	Bílomodrá barevnost fasády/balkonu, dekorační provazy, textilní doplňky	Lano od desítek Kč/m, silnější dekorační (31 mm) cca 450–500 Kč/m
Desítky tisíc Kč	Dřevěná terasa, kvalitní stínění, okenice na zakázku	Terasa z modřínu cca 2 000–3 500 Kč/m², samonosná designová markýza od 82 tisíc
Vyšší desítky tisíc a víc	Zakázkový nábytek, větší zahradní přestavba, bazén	Týkový solitér od 36 tisíc výš, bazén řádově statisíce

České firmy přitom dřevěné okenice a okna v libovolné barvě RAL běžně vyrábějí – nejde o exotiku, ale o standardní zakázkový sortiment. Provazová zábradlí včetně montážních prvků dodávají tuzemští provazníci. Jedinou komplikací českého klimatu je údržba: Národní památkový ústav upozorňuje, že dřevěné okenice vystavené povětrnosti vyžadují pravidelnou obnovu nátěrů a kontrolu spojů. Bílá a modrá na dřevě je estetický závazek, ne bezúdržbová dekorace.

Co ještě přijde

Plány rodiny nekončí. Ve hře je skleník, dřevěné molo kolem bazénu s květníky a poličkami – jakási miniaturní promenáda – a v nejodvážnější variantě i úvaha, zda dům jednou zbourat a postavit znovu, nebo začít jinde. Zatím ale vyhrává vrstvení. Každý rok přibude detail, který posouvá celek blíž k představě, se kterou pár žije od začátku.

Dům Terezy Bebarové nedokazuje, že si musíte koupit vilu na Santorini. Dokazuje něco užitečnějšího: že srozumitelná barevnost, pár odvážných rozhodnutí a patnáct let trpělivosti dokážou z české kostky u lesa udělat místo, odkud se nechce odjet.