Celý život zasvětila divadlu, dítě si musela vymodlit. Gabriela Vránová po konci kariéry čelila diagnóze, která ji zlomila

Na Vinohrady přišla jako jednadvacetiletá, odešla po čtyřiceti letech bez vlastního rozhodnutí. Pak přišla rakovina.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Gabriela Vránová sama říkala, že divadlo je „sladké i hořké trápení“ a „podstatná součást“ jejího života. Nebyla to fráze. Když jí v roce 2004 Divadlo na Vinohradech neprodloužilo smlouvu, na otázku, zda to pro ni znamenalo vykořenění, odpověděla jediným slovem: „Znamenalo.“ Bez stálého angažmá se jí podle vlastních slov žilo „těžce, a není to otázka peněz.“ O třináct let později ji skolil kolaps a lékaři našli nádor tlustého střeva. Dvě ztráty, jeviště a zdraví, se spojily v příběh ženy, která žila, dokud hrála, a které osud obojí vzal.

Jeviště jako životní prostor

Na vinohradskou scénu nastoupila v roce 1962. Bylo jí jednadvacet a vstupovala do souboru, kde seděli herci, jejichž jména znala z plakátů. Zůstala přes čtyři desetiletí. Maryša, Nora, desítky dalších rolí, sama psala o „stovkách“ jevištních postav. Paralelně učila téměř třicet let na konzervatoři a nahrávala pro rozhlas, který považovala za své „nejmilejší médium“. Mluvila o „snad tisíci rozhlasových nahrávek“.

Pro televizní publikum zůstala především učitelkou Hajskou ze seriálu My všichni školou povinní a Aničkou Čihákovou z Chalupářů. Sama v rozhovoru pro i-divadlo.cz přiznala, že novináři se jí nejdřív ptali na Hajskou, až pak na Chalupáře, F. L. Věku nebo Sňatky z rozumu. Kolegyně Valérie Zawadská připomněla, že role protivné učitelky byla „danajským darem“, přinesla slávu, ale i nepříjemné ztotožňování postavy s herečkou v civilu. Přitom právě Hajská byla pro Vránovou jednou z nejtěžších rolí: vyčerpávala ji nervově a chtěla na ní ukázat, že herectví je těžký kumšt. Natáčení Chalupářů naopak popisovala jako veselé a rušné.

Mateřství chtěné, ale ne zcela naplněné

Manžela Jiřího Kepku si podle vlastních slov vybrala i proto, že v něm viděla budoucího otce svého dítěte. Syn Ondřej se narodil rok po svatbě v roce 1969. Druhé dítě, konkrétně dceru, si přála také. Manžel ji ale přesvědčil, že při její profesi by další dítě bylo příliš náročné. „Dodnes mě mrzí, že jsem si to neprosadila,“ řekla v rozhovoru pro slovenský týdeník Plus 7 dní. Nebyla to letmá poznámka. Byl to výslovně formulovaný stesk, který si nesla celý život.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Se synem si přesto vybudovala nejen rodinný, ale i pracovní vztah. Ondřej Kepka se stal režisérem a matku obsazoval do svých projektů. Na place si říkali „Gábi“ a „rejžo“, aby oddělili rodinu od práce. Český rozhlas jejich vztah charakterizoval tak, že syn byl jejím „velkým kritikem i kamarádem“.

Dvě ztráty, jeden zlom

V roce 2004 přišla první rána. Vinohradské divadlo jí neprodloužilo smlouvu. Oficiální zdůvodnění se v dostupných zdrojích nedochovalo, ale její reakce mluví jasně: bez stálého jeviště ztratila kotvu. Herec podle ní „umírá s posledními svými diváky.“ Poslední vinohradskou rolí, kterou zahrála, byla hra To byla moje písnička!

Druhá rána dopadla na začátku roku 2017. Po kolapsu organismu ji operovali; nádor tlustého střeva, krvácení do zažívacího systému, příšerné bolesti. Po operaci se krátce zdálo, že je z nejhoršího venku. Plánovala návrat k divákům, „bude-li kam a proč.“ Jenže rakovina se po několika měsících vrátila. Síly odcházely rychle. Nemohla se soustředit ani na čtení, natož na jeviště. V červnu 2018 Gabriela Vránová zemřela. Bylo jí sedmdesát osm let.

Kde ji dnes slyšet

Její hlas nezmizel. Redakci VIPŽivot neuniklo, že v audioarchivu Českého rozhlasu je dodnes dostupná například dramatizace Olbrachtova Žaláře nejtemnějšího, kde hraje po boku Luďka Munzara. Další nahrávky lze dohledat přes platformu mujRozhlas a Radiotéku. V dokumentu Mistři dabingu 2022 je připomínána jako jeden z výrazných českých hlasů své generace.

Syn Ondřej Kepka navíc po její smrti připravil knihu Magnetický vítr Gabriely Vránové, která obsahuje dosud nepublikované texty, verše a překlady. Titul vyšel v roce 2021 a je stále v běžném prodeji, vede ho například Knihy Dobrovský i Palmknihy.

Vránová jednou řekla, že herec umírá s posledními svými diváky. Její diváci zatím nevymřeli. A její hlas je na dosah jednoho kliknutí.