Jmenuje se Vojtková a zpívá jako Kubišová. Dcera Sabiny Laurinové a frontmana Kabátů překvapila i profíky

Krátké video s písní Marty Kubišové z roku 1965 vyneslo dvaadvacetiletou Valentýnu Vojtkovou z divadelních prken rovnou do komentářů Moniky Absolonové nebo Daniela Krejčíka.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Stačilo pár desítek sekund. Valentýna Vojtková si na svůj instagramový profil nahrála video, v němž zpívá Loudá se půlměsíc, raný hit Marty Kubišové, jehož originál byl dokončen 12. listopadu 1964 v Československém rozhlase a poprvé vyšel o rok později. Během hodin se pod příspěvkem začaly hromadit reakce lidí z oboru. Monika Absolonová napsala „Krása“, Daniel Krejčík přidal stručné „Téda!“, ozvala se Daniela Šinkorová i Sabina Laurinová, Valentýnina matka. Pro širší publikum to vypadalo jako objev. Pro lidi, kteří sledují českou divadelní scénu, to bylo spíš potvrzení něčeho, co už věděli.

Hlas, který evokuje šedesátá léta

Srovnání s Kubišovou se nabízí, ale zaslouží si upřesnění. Valentýna nezpívá imitaci, nepřebírá frázování ani dechovou techniku originálu nota po notě. Co ve videu funguje, je temnější poloha, plný nosný tón a atmosféra, která sedí k repertoáru starému přes šedesát let. Kubišová je spojovaná s hlubokým, rozpoznatelným altem; Vojtková se pohybuje v podobné barvě, ale s generačně odlišným výrazem. Jde o evokaci, ne kopii. A právě proto to zaujalo, protože to zní přirozeně, ne naučeně.

Volba skladby přitom není náhodná. Valentýna má za sebou studium muzikálu na Konzervatoři Jaroslava Ježka, kde se pracuje právě s výrazově nosným repertoárem a s tím, čemu se v oboru říká „herecké zpívání“, tedy schopnost podat píseň jako příběh, ne jen jako sérii tónů. Starší, atmosférická skladba typu Loudá se půlměsíc je pro takový přístup ideální materiál.

Víc než slavné příjmení

Dcera Sabiny Laurinové a Josefa Vojtka, frontmana Kabátů. Vnučka divadelního režiséra a pedagoga Františka Laurina. Rodokmen, který český bulvár rámuje pokaždé, když se o Valentýně píše. Ona sama v rozhovoru pro Novinky přiznává, že se nálepky „dcera“ chce zbavit, a zároveň ví, že to nejde vynutit jedním gestem.

Její profesní mapa, kterou jsme v Redakci VIPŽivot sestavili, ale ukazuje, že na tom pracuje systematicky:

• Balet a muzikál na Konzervatoři Jaroslava Ježka
• Herectví činoherního divadla na DAMU
• Divadlo DISK – role Kněžny Fernandy v Operetě
• Divadlo MA – Lady Bracknellová v inscenaci Jak je důležité míti… Oscara (premiéra 3. srpna 2026)
• Národní divadlo moravskoslezské – role Dívky v Jonášovi a Tingl-Tanglu
• Televize – epizodní role biatlonistky Marty v seriálu Sestřičky (2021)
• Dabing a moderace

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Valentýna Vojtková (@valentyna.vojtkova)

Za dědou Františkem Laurinem chodila pro rady, když potřebovala konzultovat herecké věci. Oceňovala, že naslouchal a uměl poradit mladým lidem, a šlo o skutečnou odbornou autoritu, dlouholetého režiséra a pedagoga DAMU i pražské konzervatoře.

Matka, která nevymlouvala

Sabina Laurinová v rozhovorech opakovaně říká, že dceři herectví nikdy nerozmlouvala. „V tomto věku je cokoli vymlouvat kontraproduktivní,“ uvedla v červnu 2026. Může ji jen podpořit a vytvořit zázemí. Zmínila také, že Valentýna zpívá s kapelou, což naznačuje, že hudba není jen instagramový experiment, ale součást širšího portfolia.

Veřejná reakce Josefa Vojtka na konkrétní video se v otevřených zdrojích neobjevila. Ale i bez ní je jasné, že Valentýna vyrůstala v prostředí, kde se o řemeslu mluví u večeře. Otázka nikdy nebyla, jestli má talent. Otázka byla, jestli si k němu přidá vlastní práci.

Objev pro mainstream, potvrzení pro obor

Pokud video s Kubišovou funguje jako „objev“, pak hlavně pro širší publikum, které Valentýnu dosud znalo jen přes příjmení rodičů. Lidé z divadelního prostředí ji sledují už roky, na jevišti DISKu, v projektech Divadla MA, v dabingovém studiu. Zajímavé na celé situaci je právě ten kontrast: lifestylové weby píšou o „šokujícím zpěvu dcery slavných rodičů“, zatímco oborové zdroje ji vedou jako studentku DAMU s konkrétními rolemi a konkrétní prací.

Podle nás je to přesně ten moment, kdy se veřejné vnímání začíná překlápět. Ne proto, že by Valentýna Vojtková najednou uměla zpívat. Ale proto, že si to konečně všiml i někdo mimo hlediště.

Sólová pěvecká kariéra oznámená není a možná ani nebude, její osa zůstává herectví. Ale hlas, který v pár sekundách přiměje Moniku Absolonovou napsat „Krása“, si pamatujete. A příjmení u toho nepotřebujete.