Třikrát se vdala, třikrát to nevyšlo. Hrušková z první české Popelky nakonec potkala prince na vlastní chodbě

Ještě než Libuše Šafránková oblékla pohádkové šaty, hrála Popelku jiná herečka. Její cesta ke štěstí trvala o desítky let déle než v pohádce.

Zdroj fotografie: Česká televize

Eva Hrušková vstoupila do české kulturní paměti v roce 1969, kdy se na televizních obrazovkách objevila jako první československá Popelka. Černobílá inscenace, devadesát sedm minut, režie Vlasty Janečkové. Jenže zatímco pohádkový příběh skončil svatbou a šťastným koncem, ten skutečný se teprve začínal komplikovat. Několik neúspěšných manželství, rozvody, zkušenost s alkoholismem partnera, a nakonec princ, který celou dobu bydlel o pár dveří dál.

Popelka, kterou přebil film

Televizní Popelka z roku 1969 měla všechno, co klasická pohádka potřebuje: věrnou předlohu, mladou Hruškovou v titulní roli a po boku Jiřího Štědroně jako prince i Jana Třísku coby potulného loutnisty. Jenže právě Tříska se stal důvodem, proč inscenace zmizela z vysílání. Po jeho emigraci padl na nahrávku zákaz a diváci ji na dlouhá léta ztratili z dohledu.

Mezitím přišel rok 1973 a s ním Tři oříšky pro Popelku Václava Vorlíčka. Česko-německá koprodukce se zimními exteriéry, hudbou Karla Svobody a Libuší Šafránkovou v hlavní roli se stala fenoménem. Do roku 1989 ji v kinech viděly téměř tři miliony diváků, prodala se do více než třiceti zemí a její první televizní uvedení na Štědrý den 1974 dosáhlo podle archivních materiálů České televize čtyřiadevadesátiprocentní sledovanosti. Proti takové vlně neměla zakázaná černobílá inscenace šanci.

Hrušková tak zůstala Popelkou, kterou většina Čechů nezná. Jak si Redakce VIPŽivot všimla, dnes je její verze znovu dostupná na iVysílání ČT, ale kulturní stopu už nepřebije.

Tři svazky, žádný šťastný konec

Na obrazovce pohádkové štěstí, v soukromí opak. Před současným manželstvím prošla Hrušková několika neúspěšnými svazky. O jednom z nich mluvila otevřeně: manžel propadl alkoholu a rozvod byl nevyhnutelný. „Velice smutná zkušenost,“ popsala to v rozhovoru pro Novinky. K ostatním vztahům se vyjadřovala obecněji, „předtím to bývá divoké,“ ale s vědomím vlastních chyb.

Zdroj fotografie: Česká televize

Tři syny vychovala prakticky sama. Říká, že jí dodávali sílu bojovat se životem v dobách, kdy to vypadalo beznadějně. Kariéru si přitom musela celý život shánět sama, bez zázemí velkého divadla. Profilovala se hlavně jako herečka pro děti: loutkové divadlo, zájezdové pohádky, školní představení. Zatímco Šafránková zůstávala v hlavním proudu celonárodně známých titulů od Babičky po Kolju, Hrušková budovala svůj svět stranou reflektorů.

Bábovka, čaj a roky na jednom patře

Klíčem k poslednímu, a konečně šťastnému vztahu Evy Hruškové nebylo náhlé romantické vzplanutí. Byl jím čas. Herec Jan Přeučil bydlel ve stejném domě, na stejném patře. Každý se svou rodinou, každý ve svém světě. Jak později připomněl Český rozhlas, sdíleli chodbu „mnoho let“, aniž by jejich sousedství přerostlo v cokoli víc.

Hruškové babička prý kdysi poznamenala, že by se k ní Jan hodil. V té době to bylo nemyslitelné, oba žili v jiných manželstvích, a tak to zůstalo jako nevyřčené tabu.

Zlom přišel po smrti Štěpánky Haničincové, Přeučilovy první ženy. Hrušková zazvonila u sousedových dveří s čajem a mramorovou bábovkou. Sama říká, že to „nic neznamenalo,“ jen věděla, jak mu musí být, protože dva roky předtím zemřel otec jejích synů. Sdílená zkušenost ztráty. Žádný blesk z čistého nebe, spíš pomalé přibližování dvou lidí, kteří se znali od dětství přes Haničincovou a teď najednou stáli na stejné chodbě oba sami.

Pozdní štěstí s výhodou znalosti

Bylo jí devětačtyřicet, když se ze sousedství stal vztah. Sama to komentuje střízlivě: ve zralém věku člověk ví, čeho se vyvarovat. Přeučil na ní oceňoval vzdělanost a to, jakou mámou je třem synům. Ona v něm našla klid a toleranci, které v předchozích manželstvích chyběly.

Dnes spolu nejen žijí, ale i pracují. Jejich Divadlo nejen pro děti jezdí přes dvacet let po celé republice s repertoárem od Popelky přes Šípkovou Růženku po Pověsti z našich dějin. V posledních letech se k nim přidal syn Zdeněk Rohlíček, který převzal řadu dětských rolí po Přeučilovi. Na jaře 2026 soubor uvedl novou inscenaci Kašpárek a ježibaba, důkaz, že značka žije a nechystá se do důchodu.

Princ z pohádky přijel na bílém koni. Ten skutečný stál celou dobu za sousedními dveřmi. Stačilo zaklepat a mít za sebou dost životních zkušeností na to, aby člověk poznal, že tentokrát to je ono.