Týden bez sprchy s batohem vážícím 12 kilo. Ljuba Krbová v 67 letech cestuje tak, že by to vzdal i dvacátník

Populární herečka Ljuba Krbová strávila týden v poušti s Tuarégy, bez signálu, bez sprchy a s batohem na zádech. To vše v 67 letech.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Hvězda seriálu Ulice před pár týdny seděla v plážovém baru na řeckém Kos, v rámci akce cestovní kanceláře pro hotelové hosty, a vyprávěla o tom, jak jí na hygienu v poušti stačila dvě balení vlhčených ubrousků. Kontrast byl dokonalý: kolem all-inclusive bazény, před ní publikum v žabkách a s koktejly, a ona popisovala noci pod stanem uprostřed ničeho, kde veškerá voda šla výhradně na pití a vaření. Krbová není influencerka, která si na expedici zahraje pro Instagram. Je to herečka, která cestuje tímhle způsobem desítky let, a v sedmašedesáti nemá důvod přestat.

Batoh, který váží víc než pohodlí

Když Krbová říká „přes dvanáct kilo“, nemluví o oblečení a svačinách. Hlavní zátěž tvoří fotovýbava: objektivy, stativ, blesk. K tomu oblečení na minimum, krém na opalování a něco na hlavu. Na pouštní výpravě s Tuarégy navíc nesla osobní věci; stany a zásoby putovaly na oslech. Dvanáct kilo na zádech zní zvládnutelně, dokud si člověk neuvědomí terén a podmínky.

Americká správa národních parků doporučuje vícedenní pouštní treky výhradně zkušeným výpravám a zdůrazňuje jednu věc: veškerou vodu si musíte nést sami. Krbová měla osly. Ale signál, sprchu ani záchrannou síť neměla žádnou. Její manžel spisovatel Ondřej Neff to podle jejích slov nesl hůř než ona, ne fyzicky, ale psychicky. Několik dní bez jediné zprávy, bez možnosti zavolat. Ona šla dál. On čekal.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Proč nejede jako všichni ostatní

Odpověď je jednodušší, než by čekal kdokoli hledající hlubokou filozofii. Krbová chce být blízko lidem, ne památkám. Když cestuje sama nebo v malé skupině, dostane se k místním jinak než turista s průvodcem a vlaječkou. Sama říká, že ji mrzí, když masový turismus mění místa k nepoznání.

Její velkou srdcovkou je Myanmar. V lednu letošního roku o něm mluvila pro Český rozhlas jako o zemi „nejusměvavějších lidí“, kde necítila obvyklý tlak na turistu jako zdroj peněz. Zároveň ale zmiňovala návrat vojenské junty a občanskou válku. Dnešní realita je ještě tvrdší: americké ministerstvo zahraničí má pro Myanmar od 8. května 2026 nejvyšší stupeň varování, Level 4, necestovat. Krbová o tom ví. Neznamená to, že by tam nejela znovu, kdyby to šlo.

Co drží tělo i hlavu pohromadě

Po prodělané borelióze a zánětu mozku měla Krbová strach z následků. Někdo jí doporučil tai chi. Začala cvičit a už nepřestala. Sama to popisuje jako cvičení, které jí dává koordinaci, zapojuje obě hemisféry a funguje jako relaxace. Žádné tajemství, žádný zázračný recept, jen disciplína opakovaná roky.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Ljuba Krbová (@ljubakrbova)

K péči o vzhled přistupuje stejně pragmaticky. Odličování, kvalitní kosmetika, obličejová jóga, masáže, henna na vlasy. Na otázku estetických zákroků odpovídá rovnou: píchat ani řezat nechce. Na vrásky na čele je prý nejlepší ofina a na ty ostatní úsměv. V sedmašedesáti si to může dovolit říct, a tváří v tvář jejím fotkám z pouště to zní věrohodně. Pro kohokoli, koho tai chi zaujalo: v Česku funguje řada škol otevřených i začátečníkům a seniorům, od České asociace taijiquan přes pražské lekce Taichi Asociace ČR až po centrum Wudang, které učí v Praze od roku 1990.

Plážový bar versus poušť

Beseda s Krbovou proběhla 27. května v baru King Size v Tigaki na Kosu. Herečka přijela, vyprávěla o poušti a Tuarézích. Publikum v plážových šatech poslouchalo ženu, která ještě nedávno řešila, jestli jí dvě balení ubrousků vystačí na celý týden. Právě ten kontrast je na celém příběhu nejcennější. Krbová nedokazuje, že věk je jen číslo, to je klišé, které nic neříká. Dokazuje něco konkrétnějšího: že komfort je volba, ne nutnost. A že dvanáct kilo na zádech může člověku ukázat víc než all-inclusive za třicet tisíc.