Laffita s partnerem koupili hvězdárnu z roku 1912. Pod kopulí dnes mají ateliér, salóny i zlaté stěny

Módní návrhář Osmany Laffita a jeho partner Guy Pascal Gheysens proměnili zchátralou observatoř v Nižboru v rezidenci, kde se pod jednou střechou pracuje, bydlí i přijímají klienti.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Když na konci devadesátých let Osmany Laffita a jeho partner Guy Pascal Gheysens poprvé vystoupali kopec nad Nižborem, uviděli secesní věž s kopulí, propadlé stropy a rozvody, které dávno přestaly fungovat. VIP život zaznamenal, že stavba bývalé hvězdárny astronoma Ladislava Pračky tehdy směřovala k demolici. Laffita později v rozhovoru pro magazín LUI popsal, že se do budovy zamiloval okamžitě a chtěl ji zachovat co nejvíc v původním stavu. Místo bourání začala rekonstrukce, která z observatoře udělala živý organismus: dům, kde se šije, vaří, přijímají hosté a občas pořádají večírky. Zlato na stěnách je jen nejviditelnější vrstva příběhu, který začal o sto let dřív.

Hvězdárna, která rozsvítila vesnici

Observatoř v Nižboru nechal v letech 1910-1911 vybudovat amatérský astronom Ladislav Pračka. Podle oficiálního webu obce Nižbor nešlo jen o pozorovatelnu; součástí stavby byla vlastní elektrická centrála, která pomohla s elektrifikací tehdejší Nové Hutě. Secesní věž s otočnou kopulí se stala dominantou kopce nad Berounkou. Po Pračkově smrti budova postupně chátrala, měnila majitele a na konci dvacátého století už figurovala v databázích ohrožených objektů. Dispozice 11+1, kruhové prostory pod věží, klenuté stropy, to vše zůstalo, jen to potřebovalo někoho, kdo v atypickém půdorysu uvidí potenciál místo problému.

Dům, který není muzeum

Laffita opakovaně zdůrazňuje jednu věc: „Můj dům neslouží jako muzeum.“ Každý kus nábytku se používá, v kuchyni se vaří večeře pro přátele, v jídelně s barem se slaví. Přesto interiér na první pohled vypadá jako kurátorský projekt. Starožitnosti z různých epoch, secesní detaily, výrazné barvy a všudypřítomné zlaté akcenty vytvářejí dojem kontrolovaného maximalismu.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Klíč k tomu, proč to funguje a nepůsobí jako nahodilý kýč, je dvojí. Za prvé, historická architektura drží rámec. Kruhové prostory pod kopulí, klenuté stropy a členitá dispozice věže nedovolí interiéru rozplizit se do nekonečného showroomu. Za druhé, Laffita pracuje s překvapivým mixem drahého a levného. Běžný nábytek z řetězců přetváří: mění čalounění za drahé textilie, patinuje povrchy, vyměňuje úchytky, lakuje do vysokého lesku. Jeho filozofie, že styl nemusí stát hodně peněz a hlavní je vkus, se tu promítá do každého koutu.

Tři patra, tři světy

Rekonstrukce probíhala postupně, financovaná z průběžně vydělaných peněz, a dům se podle reportáže CNN Prima NEWS stále vylepšuje. Technicky šlo o kompletní sanaci: nové stropy, elektřina, topení, modernizace sítí. Výsledná dispozice rozděluje budovu do jasných zón:

• Přízemí – čtyři místnosti včetně velkého obývacího pokoje, kuchyně a jídelny s barem. Společenské srdce domu.
• Horní patro – pracovna, ateliér napojený přímo na salon pro klienty a archiv se stovkami modelů uložených v navazujících šatnách.
• Kopule – nad pracovnou zůstává funkční pozorovací kopule s vysouvacími schody na dálkové ovládání. Původní astronomická technologie, dnes spíš symbolická koruna domu.

K tomu hostovské apartmány, které nejsou nouzovým přespáním, ale plnohodnotnými pokoji se silně autorským stylem. A zahrada, kde kdysi žili tygři Bagheera a Sultán. Bagheera podle Laffitova vyjádření pro Seznam Zprávy uhynul po dvanácti letech společného života.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený EXPRES CZ (@exprescz)

Proč zrovna kopec nad Berounkou

Módní návrhář, který tráví pracovní dny mezi lidmi, potřeboval protiváhu. Laffita v rozhovorech opakuje, že mu vadí hluk a davy a že právě v Nižboru našel ticho, které jinde nedostane. Partner Gheysens sdílí stejný postoj, oba jsou v odlehlé rezidenci spokojení. Přesný rok koupě 1999 uvádí databáze Prázdné domy, ale jiné texty zmiňují rok 1996. Kupní cena veřejně doložená není. Jisté je, že na konci devadesátých let dva muži zachránili stavbu, kterou by jinak nejspíš srovnali se zemí. Nad Nižborem stojí věž, ve které se před sto lety pozorovaly hvězdy. Dnes se pod stejnou kopulí navrhují šaty, přijímají klienti a zlaté detaily na stěnách odrážejí světlo, které sem kdysi přitáhlo astronoma s vlastní elektrárnou.