Rádia hrají Boky jako skříň od Farné na černo, říká žena, která píseň napsala. Kaňok za hit nedostala ani korunu

Píseň s více než 35 miliony zhlédnutí na YouTube nikdy nebyla oficiálně vydána. Její textařka tvrdí, že z ní neviděla jedinou korunu.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Frontmanka skupiny Vesna a textařka Patricie Kaňok si jednou sedla a napsala český text na melodii amerického hitu All About That Bass od zpěvačky Meghan Trainor. VIP život zaznamenal, že původně pro sebe, jako vtipnou internetovou reakci. Jenže text si vzala Ewa Farna, natočila s nimi klip a z Boků jako skříň se stala jedna z nejpopulárnějších skladeb jejího repertoáru. Dnes ji Farna zpívá na stadionech, rádia ji pouštějí do éteru a oficiální web zpěvačky mluví o desítkách milionů zhlédnutí. Kaňok přitom říká, že nikdy nedostala autorskou odměnu. Ani korunu.

Jak vznikl hit, který nikdo nevydal

Začátek příběhu spadá do doby, kdy virální videa na YouTube ještě neměla vlastní právní oddělení. Kaňok v rozhovoru pro Novinky popsala, že si český text napsala jako osobní verzi amerického originálu. Farna ho převzala, natočila klip a pustila na internet. Měla to být legrace, jednorázová věc „jen na internet“. Jenže píseň explodovala.

Problém je v tom, co se stalo, respektive nestalo. Česká adaptace zahraniční skladby vyžaduje podle OSA písemný souhlas nositelů práv k originálu. Ten se podle Kaňok nikdy nepodařilo získat. „Nikdy se nepovedlo oficiálně spojit s původními autory a získat na ni oficiální práva,“ řekla v prosincovém rozhovoru pro TN.cz. Výsledek: skladba, kterou si zpívala celá republika, formálně neexistuje jako řádně vydané dílo.

Co přesně znamená „na černo“

Rádia v Česku řeší vysílací licence přes kolektivního správce, tedy OSA. Když stanice pustí skladbu do éteru, platí za to. Háček je jinde: samotná česká adaptace cizí písně nemá dotaženou autorizaci od zahraničních nositelů práv. Takže rádio může mít svou licenci v pořádku, ale píseň, kterou hraje, stojí na právně nedokončeném základu. Pro Kaňok to má konkrétní finanční důsledek. Rozúčtovací řád OSA stanoví, že odměna se vyplatí jen tehdy, když je dílo řádně ohlášeno a nositel práv doloží svůj právní nárok. Bez autorizace zpracování se celý řetězec zasekne hned na prvním kroku.

Autorka textu tak vypadne z účetního toku, i když její slova zní z každého druhého rádia. Přesnou sumu, o kterou Kaňok přichází, z veřejných dat spočítat nelze. Chybí smlouvy, autorské podíly i detailní playlistová data. Ale signály jsou jednoznačné: oficiální web Farné mluví o jedné z nejpopulárnějších skladeb repertoáru, Farna sama ji v roce 2021 označila za „stěžejní písničku“ a podle veřejně dostupného playlistu pro rok 2025 ji stále hraje na koncertech. Nejde o marginální peníze.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Proč to nikdo nenapravil za deset let

Retroaktivní čištění práv u zahraniční předlohy je složitý proces. Nestačí napsat e-mail, je potřeba projít řetězcem zahraničních publisherů, získat písemný souhlas a formálně vše zaregistrovat. Kaňok veřejně nepoužívá jazyk osobní křivdy. Spíš popisuje absurditu situace, kterou sama nazývá „cimrmanovštinou“: hit, který všichni znají, všichni hrají, ale oficiálně neexistuje. Farna problém přiznává přinejmenším nepřímo. Její oficiální web uvádí, že skladba kvůli autorským právům nemohla být oficiálně vydána a byla z YouTube odstraněna.

Co může Kaňok udělat teď

Cesta k nápravě existuje, ale není automatická. OSA na svém webu uvádí, že v mnoha případech lze vyplatit odměny až tři roky zpětně a že autor, který za úspěšnou skladbu dlouho nedostal odměny, má kontaktovat reklamační oddělení. Podmínkou ale zůstává dořešení právního titulu, tedy konečně získat autorizaci k české adaptaci, vyjasnit autorský podíl a dílo řádně ohlásit. Celý případ ukazuje paradox české pop music: stadionový hit může roky fungovat na administrativně nedotaženém základu, pokud se na začátku bere jako internetová legrace. Boky jako skříň zní z rádií, rozléhají se na koncertech a žijí v hlavách milionů posluchačů. Jejich autorka zatím čeká na první výplatu.