Rakovina, chemoterapie a důchod, z kterého se nedá žít. Termerová řekla nahlas, co cítí většina penzistů

Herečka Lenka Termerová přežila rakovinu prsu, chemoterapii i ozařování. Život se s ní ale nemazlí dál, bez práce by se ze svého důchodu neuživila.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Legendární herečka, která v poslední době zářila třeba v seriálu Bratři a sestry, je už nějaký ten pátek v penzi. VIP život zaznamenal, že ale stále musí pracovat. V rozhovoru pro portál České důchody to v létě 2023 formulovala bez obalu: „Například já, kdybych nepracovala, tak s tím nevyjdu.“ Přesnou částku neprozradila, ale nemusela. Průměrný starobní důchod v Česku letos v lednu dosáhl 21 839 korun měsíčně, minimální penze činí 9 800 korun. Termerová neútočila na jednu konkrétní vládu. Mluvila o systému, který podle ní dlouhodobě nefunguje, a o pocitu, který sdílí statisíce českých seniorů.

Diagnóza, která změnila optiku

V roce 2009 lékaři Termerové diagnostikovali rakovinu prsu. Následovala hormonální léčba, operace, chemoterapie se ztrátou vlasů a radioterapie. Léčba trvala zhruba rok. V rozhovoru pro Blesk Pro ženy v roce 2013 už mluvila o tom, že kontroly dopadají dobře a že se vrátila k natáčení. „Doufám, že se rakovina už nevrátí,“ řekla tehdy. Nemoc její kariéru přerušila, ale neukončila. Spíš zostřila pohled na to, co je podstatné. Když dnes mluví o penězích, práci a stáří, nemluví z pozice celebrity, která si stěžuje. Mluví jako žena, která ráno vstane, poděkuje, že žije, a pak jde pracovat, protože si nemůže dovolit nepracovat.

Proč celý život odvodů nestačí

Termerová přesnou výši své penze nezveřejnila. Mechanismus, proč i dlouhá kariéra nemusí v českém systému zaručit klidné stáří, je ale dobře zdokumentovaný. Český důchod se skládá ze základní výměry (stejné pro všechny) a procentní výměry odvozené od výše příjmů a počtu odpracovaných let. Systém je silně redistributivní: chrání nízkopříjmové skupiny, ale zároveň oslabuje přímou vazbu mezi vysokými odvody a vysokou penzí.

Pro lidi na volné noze je past ještě hlubší: osoby samostatně výdělečně činné dlouhodobě odváděly nižší pojistné než zaměstnanci se srovnatelným příjmem. Výsledkem jsou nižší nároky na důchod. Jak upozorňuje MPSV, OSVČ „často odvádějí minimum, a pak mají velmi nízký důchod“. Herci, muzikanti, výtvarníci; celá řada uměleckých profesí funguje na principu přerušovaných příjmů a minimálních odvodů. Statistiku „průměrný důchod herce“ stát nevede. Ale vzorec je zřejmý.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Nejde jen o jednu herečku

Termerová není osamělý hlas. Uršula Kluková v rozhovoru pro stejný portál v roce 2022 otevřeně řekla, že má nízký důchod a pořád pracuje. Daniela Kolářová ve stejném období mluvila o tom, že „musí respektovat realitu“ vyměřeného důchodu a je ráda za každou další roli. Tři herečky jedné generace, tři variace téhož příběhu. A za nimi stojí čísla, která se týkají všech. Podle dat Českého statistického úřadu z konce roku 2025 činil průměrný sólový starobní důchod žen 19 968 korun, o dva a půl tisíce méně než u mužů. Minimální zákonná penze 9 800 korun pak sotva pokryje nájem v krajském městě.

Termerová v rozhovoru zmínila srovnání s Německem a Francií. Data OECD jí dávají částečně za pravdu: čistá náhradová míra u průměrného výdělku činí v Česku 55,9 procenta, ve Francii 70 procent. U Německa je základní povinná penze modelově dokonce nižší než česká (53,3 procenta), ale se započtením dobrovolného soukromého spoření stoupá na 68 procent. Jinými slovy, v Německu systém počítá s tím, že si lidé přispívají sami, a vytváří pro to podmínky. V Česku se na to dlouho spoléhalo méně.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Co dnes mohou udělat ti, kdo nechtějí dopadnout stejně

Termerová navrhuje tři věci: zvýšit samotnou částku důchodů, změnit i symbolickou rovinu (vadí jí už samotný název „starobní důchod“) a podpořit výhodnější individuální spoření. Konkrétní reformu v bodech nepředkládá, ale směr je jasný.

Pro ty, kdo jsou dnes v produktivním věku, existují dva hlavní nástroje:

• Doplňkové penzijní spoření (III. pilíř) – klasické penzijní připojištění nebo novější doplňkové spoření s možností státního příspěvku.
• Dlouhodobý investiční produkt (DIP) – dostupný od roku 2024 u bank, obchodníků s cennými papíry a investičních společností zapsaných u ČNB.

Pro oba typy platí společný roční daňový odpočet do 48 000 korun. U DIP je podmínkou minimálně deset let trvání produktu a dosažení šedesáti let věku. Kdo začne v padesáti, splní formální minimum, ale reálně smysluplná rezerva vzniká jen při startu o desítky let dříve, v době plné ekonomické aktivity. Pro OSVČ a umělce je to dvojnásob důležité. Povinný příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří, zavedený od roku 2026, se týká jen vybraných rizikových profesí. Herců ani muzikantů se nedotkne.

Práce jako důkaz, že člověk žije

Termerová dnes chodí na natáčení, dává rozhovory, hraje. Říká, že si nemoc nechce připouštět. Že ráno děkuje. Že se snaží žít aktivně. Práce pro ni není jen příjem, je to potvrzení vitality po léčbě, která ji málem zastavila. Její slova o důchodech nezní jako stížnost privilegované celebrity. Zní jako diagnóza systému, ve kterém ani desítky let práce a odvodů negarantují důstojné stáří, zvlášť pokud jste žena, živnostnice nebo obojí.