Bohuš Matuš promluvil o podvodu na jeho maminku. Přišla o 73 tisíc, reakce banky ho pořádně rozčílila

Zpěvákova matka přišla o příspěvek na péči kvůli falešnému bankéři. ČSOB reklamaci zamítla.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Příběh matky zpěváka Bohuše Matuše mý klasický scénář. VIPŽivot zaznamenal, že Blanka Matušová zvedla telefon a na druhém konci se ozval hlas, který se představil jako pracovník ČSOB. Účet je prý napadený, peníze v ohrožení, je třeba jednat okamžitě. Pod tlakem strachu a autority šla k bankomatu, kde jí volající krok za krokem diktoval, co má dělat. Když zavěsila, z účtu zmizelo 73 000 korun, celý zpětně vyplacený příspěvek na péči. Její syn případ zveřejnil na Facebooku jako varování. A neskrýval vztek, ne jen na podvodníka, ale i na banku, která reklamaci zamítla.

Příspěvek na péči místo úspor

Částka 73 tisíc korun by pro leckoho znamenala nepříjemnou ztrátu. V případě Matušovy matky ale nešlo o peníze z běžného výdělku. Byly to prostředky určené na péči, tedy na konkrétní pomoc, bez které se člověk neobejde. Zpěvák ve svém veřejném vyjádření popsal „pocit naprostého nezájmu a ponížení“, který zažil při komunikaci s bankou. Matuš výslovně uvedl, že příběh sdílí proto, aby ostatní varoval. Vyzval lidi, aby o podobných podvodech mluvili se svými rodiči a prarodiči. Stejný scénář se v Česku opakuje tisíckrát ročně a oběti většinou nemají veřejný hlas.

Zákon o platebním styku bankám ukládá napravit neautorizovanou platební transakci nejpozději do konce následujícího pracovního dne po zjištění nebo oznámení. Pokud ale klient operaci sám potvrdí, byť pod psychickým nátlakem, banka může argumentovat, že transakce autorizovaná byla. A pokud navíc vyhodnotí, že klient jednal nedbale, například tím, že sdělil PIN nebo postupoval podle instrukcí cizí osoby, nárok na vrácení peněz výrazně slábne. Právě tady se láme většina sporů o vishingové podvody. Nejde o to, zda oběť jednala v dobré víře. Jde o to, zda právně porušila bezpečnostní povinnosti. Podle nás je to pro laika těžko stravitelné: člověk je přesvědčený, že zachraňuje vlastní peníze, a pak se dozví, že právě tím, co udělal, ztratil nárok na ochranu.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Sentrea (@sentrea_cz)

Vishing není okrajový trik

Falešní bankéři a policisté netvoří okrajovou kategorii podvodů. Česká bankovní asociace v září uváděla, že e-šmejdi letos zaútočili na částku přesahující 10 miliard korun, přičemž banky klientům přes 8 miliard zachránily. Air Bank ve svém bezpečnostním reportu uvádí, že falešní bankéři a policisté tvoří 11 % objemu evidovaných škod za rok 2026.

Mechanismus je přitom vždy stejný a nestojí na technické složitosti:

• Autorita – volající se představí jako banka nebo policie, často s podvrženým číslem na displeji.
• Strach – účet je prý napadený, peníze mizí, je třeba jednat hned.
• Časový tlak – oběť nesmí zavěsit, nesmí volat jinam, nesmí přemýšlet.
• Instrukce – podvodník vede oběť krok za krokem k bankomatu, do aplikace nebo k předání hotovosti.

Policie ČR popisuje tento scénář jako standardní model kyberpodvodů. Funguje právě proto, že nevyžaduje žádné hackování, stačí lidský strach.

Co dělat a jak chránit blízké

Pokud vám zavolá někdo, kdo tvrdí, že je z banky, jediná správná reakce je zavěsit a zavolat bance na oficiální telefonní číslo. Ne na číslo, které vám volající nadiktuje. Nikdy nechodit na pokyn volajícího k bankomatu, nesdělovat PIN ani potvrzovací kódy. K tomu se u starších příbuzných doporučují i nízké denní limity, které se zvyšují jen dočasně a vědomě, zapnuté notifikace a tam, kde to rodina chce, nastavení disponenta s omezenými právy. Matušův případ neukazuje selhání jednoho člověka. Ukazuje systém, ve kterém podvodník potřebuje jen telefon a pět minut strachu, a oběť pak zjistí, že zákon chrání hlavně toho, kdo nic nepotvrdil.