Agáta se bojí vydírání, Soukup odmítá dluhy. Po napadení ve Strančicích se rozjíždí boj o tříletou Rozárku

Srpnový incident ve Strančicích posunul spor o tříletou Rozárku Soukupovou z mediální přestřelky do roviny, kde rozhodují paragrafy a soudní lhůty.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Agáta Hanychová a Jaromír Soukup si v lednu letošního roku před soudem potvrdili dohodu o péči o dceru. Vypadalo to jako příměří. Soukup měl Rozárku v sudém týdnu od středečního rána do pondělního podvečera, matka od pondělního večera do další středy, oba posílali deset tisíc korun měsíčně na účet dítěte. V červnu se režim technicky upravil kvůli nástupu do školky. Jenže po dalším násilném konfliktu v okruhu bývalého mediálního magnáta se celá stavba znovu otřásá, a tentokrát jde o víc než o titulky.

Co se stalo a co zatím nevíme

K napadení ve Strančicích došlo v srpnu. Přesný průběh incidentu ani jména podezřelých policie veřejně nepotvrdila. Známý je širší vzorec: konflikty kolem předávání Rozárky už dřív končily policií i nemocnicí. V září 2024 se Soukup dostal do fyzické potyčky s Miroslavem Dopitou, manželem Hanychové, přímo při předávce dítěte. Tehdy policie věc posuzovala jako podezření z přestupku a následně prověřovala další informace. Po téže rvačce Soukup veřejně tvrdil, že po něm anonym žádal 70 tisíc korun za nezveřejnění fotek a videa z nemocnice. Právě tato zkušenost stojí za obavami Hanychové z nátlaku; nejde o abstraktní pocit, ale o konkrétní precedent.

Soukup dluhový motiv srpnového útoku odmítá. Jenže jeho finanční potíže jsou veřejně doložené: ještě v březnu po něm Praha řešila doplacení dlužného nájemného za areál v Braníku, jak informovaly Seznam Zprávy. Jeho obranná linie stojí na tom, že za útokem vidí pokračování osobního konfliktu kolem Hanychové, Dopity a péče o dítě, podobně jako už dřív rámoval starší incident jako cílený krok, který měl vytvořit podmínky pro změnu péče.

Lednové příměří, které nevydrželo ani do jara

Časová osa posledních měsíců ukazuje, jak rychle se zdánlivý klid rozpadl:

• Leden 2026 – soud potvrdil dohodu o střídavé péči, oba rodiče se dohodli na rozvrhu i příspěvcích.
• Únor 2026 – advokát Hanychové Štěpán Ciprýn oznámil pokračování sporů, tentokrát přes žalobu na ochranu osobnosti po starším konfliktu s Dopitou.
• Květen 2026 – soud Soukupovu osobnostní žalobu zamítl.
• Červen 2026 – další jednání kvůli školce; podle Ciprýna soud vyhověl návrhu jeho klientky ohledně změny školky.
• Srpen 2026 – napadení ve Strančicích, nová eskalace.

Každý z těchto bodů přidával do spisu další vrstvu. A právě kumulace je to, co může soud přesvědčit, že nejde o jednorázový výstřelek.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Co může soud udělat, a jak rychle

Od roku 2026 české rodinné právo nepracuje s nálepkami „výhradní“ a „střídavá“ péče tak, jak je používá bulvár. Soud rozhoduje o tom, v jakém rozsahu bude o dítě pečovat každý z rodičů. Prakticky to znamená škálu od víkendu jednou za dva týdny až po rovnoměrné půl napůl.

Pro Hanychovou existují dvě procesní cesty:

• Rychlé předběžné opatření podle § 452 – v situaci vážného ohrožení dítěte má soud rozhodnout bezodkladně, a pokud to trvá déle než 24 hodin, musí vysvětlit proč. Jde o krizový nástroj.
• Prozatímní rozhodnutí – mimo akutní krizi. Druhý rodič dostane prostor se vyjádřit, ministerstvo spravedlnosti počítá s rozhodnutím nejpozději do tří měsíců.

Hanychová přitom nemůže Soukupovi kontakt s dcerou jednostranně odříznout; proti ní stojí platná soudní úprava a zákon od roku 2026 výslovně řeší i zmaření péče druhého rodiče. Cesta vede přes policii, OSPOD a soud, ne přes svévolné neplnění dohody. Už po podzimním konfliktu 2024 probíhaly předávky minimálně jednou za přítomnosti sociální pracovnice.

Klíčová otázka: jednorázový incident, nebo systémové riziko?

Samotné napadení rodiče automaticky nestačí ke změně péče. Soud posuzuje nejlepší zájem dítěte, schopnost rodiče zajistit jeho potřeby, zachování vazeb, a také případné násilí nebo ohrožení v okolí dítěte. Jednorázová potyčka bez přímé vazby na dítě je procesně slabší argument. Opakovaný konflikt při předávání, prokazatelné riziko, že se dítě dostává do nebezpečného prostředí, to už je jiná kategorie.

A právě tady hraje roli ta kumulace. Září 2024: rvačka při předávce, policie, nemocnice, tvrzení o vydírání. Leden až červen 2026: série soudních jednání. Srpen 2026: další násilný incident. Podle nás se skutečný boj povede o to, zda soud uvidí srpnové napadení jako izolovanou epizodu, nebo jako další článek řetězu, který ohrožuje bezpečnost předávání tříleté holčičky.

Rozárka podle dostupných informací při srpnovém incidentu zraněná nebyla. Ale otázka, kterou teď řeší advokáti i opatrovnický soud, nezní „stalo se jí něco“, nýbrž „co se jí stát může příště“.