Adamíra se kvůli Maciuchové rozvedl, dokonce se kvůli ní i popral. Když ji pak žádal o ruku, odmítla ho

Jiří Adamíra opustil kvůli Haně Maciuchové svou druhou ženu. Žil s ní pak skoro dvacet let, ale manželi se nikdy nestali.

Zdroj fotografie: Se svolením České televize

V roce 1971 se Jiří Adamíra potkal na place s Hanou Maciuchovou. VIP život připomíná, že šlo o natáčení televizní inscenace První radosti. Jenže oba byli zadaní. Jemu bylo čtyřicet pět, jí dvacet šest. Co následovalo, není žádný filmový oblouk s čistým koncem, je to rok plný scházení a rozcházení, rozpad hercova druhého manželství s herečkou Ljubou Benešovou a začátek partnerství, které vydrželo až do jeho smrti. Paradox celého příběhu? Žena, kvůli níž odešel od rodiny, mu nikdy neřekla ano.

Bouřlivý začátek a rozpad druhého manželství

Adamíra nebyl muž jednoduchých vztahových dějin. Za sebou měl dvě manželství: první s Jarmilou Smejkalovou, druhé právě s Ljubou Benešovou, s níž měl syna Marka. Benešová v monografii Jaroslava Kříženeckého sama přiznala, že nebyla typ, který umí „bouchnout do stolu“. A vedle sebe měla muže s pověstí bouřliváka a sukničkáře, který se prý kvůli herečce popral. Manželství se rozpadalo pozvolna, vlekle, bez dramatického zlomu, spíš jako tichá eroze.

Hana Maciuchová vstoupila do Adamírova života jinak než předchozí partnerky. Nejdřív nechtěla rozbít jeho rodinu. Rok 1971 pro ni znamenal vnitřní boj: věděla, že je ženatý, měl malého syna, a ona sama byla v jiném vztahu. Teprve po zhruba roce váhání spolu začali žít. A pak přišla druhá hranice, ta paradoxnější. Adamíra ji opakovaně žádal o ruku. Pokaždé odmítla. V rozhovoru pro časopis Instinkt vysvětlovala proč: bála se jeho třetího manželství. Muž, který už dvakrát slíbil věrnost a dvakrát odešel, jí nedával institucionální jistotu. Takže si ji vzala jinak, bez papíru, bez obřadu, jen skrze každodenní soužití.

Zdroj fotografie: Se svolením České televize

A právě to vztah definovalo. Maciuchová nebyla žena, která Adamíru „zkrotila“. Spíš mu nabídla něco, co dosud nezažil: partnerství postavené na vzájemném respektu a jasně pojmenovaných pravidlech. Sdíleli hudbu, tanec, profesní svět. Podle Kříženeckého monografie popisovala jejich soužití jako symbiózu, v níž ji Adamíra intelektuálně navigoval. Vydrželi spolu bezmála dvacet let.

Lítost, která přišla příliš pozdě

Jiří Adamíra zemřel 7. října 1993 na pooperační komplikace při rakovině páteře. Bylo mu sedmašedesát. Maciuchová později zpochybňovala, zda rozhodující nebyla spíš pooperační péče než samotná diagnóza, ale detaily nikdy veřejně nerozvedla. Co rozvedla, byla lítost. V médiích pak přiznala, že svého odmítnutí nakonec litovala, zvlášť když Adamíra vážně onemocněl a ona si uvědomila, že svatba by pro ni měla jiný význam, než jakého se bála. Papír by nic nezměnil na kvalitě jejich vztahu, ale mohl změnit pocit uzavřenosti, dokončenosti.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Se synem Markem Adamírou se Maciuchová smířila až dvacet let po hercově smrti. Podle dokumentu Neobyčejné životy tehdy mluvila i o Markových dětech, Aničce a Honzíkovi. Pozdní smíření, ale přece. Sama Maciuchová zemřela v lednu 2021. Odpočívá v rodinném hrobě na hřbitově v olomouckých Chválkovicích. Adamíra leží na Vyšehradě. Na jeho náhrobku se po smrti Maciuchové objevila zasklená černobílá fotografie herečky s citátem z jejího parte. Ani smrt je neoddělila, jen je uložila na dvě různá místa.

Poštovní aršík jako společný portrét

Letos na jaře vydala Česká pošta aršík, který oba herce poprvé spojil na poštovní známce. Dvě známky (za 40 a 44 korun) nesou civilní portréty Adamíry a Maciuchové. Na aršíku je silueta Národního divadla, anděl s mečem odkazující na Divadlo na Vinohradech, výjev ze hry Španělé v Praze a filmový pás přes střed kompozice. Autorem výtvarného návrhu je Jan Maget. Je v tom zvláštní poetika. Dva lidé, kteří spolu žili skoro dvě dekády, ale nikdy se nevzali, teď sdílejí jeden aršík s nominální hodnotou osmdesát čtyři korun. Papír, který Maciuchová celý život odmítala, nakonec přišel, jen v jiné podobě.