Babiš chce vyhodit desetinu úředníků, ale platy si zvedá o devět procent. Topolánek mu vzkázal, co si o tom myslí

Vláda na zářijovém jednání projednala plošný škrt deseti procent míst ve státní správě k lednu 2027. Současně chystá růst platů zbylých úředníků.

Zdroj fotografie: Hynek Moravec / Creative Commons / CC BY

Materiál na stůl ministrům nepřinesl nikdo z nich. Rozdala ho přímo na schůzi vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha, bez předchozího zařazení do programu, bez resortní diskuse, bez veřejného auditu agend. Část ministrů reagovala otevřeným odporem. Igor Červený z životního prostředí namítal, že už škrtal. Karel Havlíček tvrdil totéž. A do celé věci se z platformy X ozval bývalý premiér Mirek Topolánek s ironickým vzkazem: místo přidávání devíti procent na platech by bylo „užitečnější“ úředníkům platy o deset procent snížit. Vznikl tak obraz, ve kterém vláda jednou rukou propouští a druhou přidává. Realita je složitější, ale ne nutně méně absurdní.

Sedm tisíc míst bez seznamu

Podle oficiální systemizace platné od ledna 2026 zahrnuje státní správa 73 152 služebních a pracovních míst rozmístěných ve 150 úřadech. Čtrnáct ministerstev, Úřad vlády, 91 podřízených služebních úřadů, 15 dalších ústředních správních orgánů a 29 jejich poboček. Plošných deset procent z tohoto čísla dává přibližně 7 315 míst.

Návrh usnesení, jak ho popsaly Seznam Zprávy, míří na členy vlády i vedoucí ostatních ústředních orgánů. Ve veřejně citovaném výčtu se objevují:

• Katastrální úřady
• Český statistický úřad
• Český telekomunikační úřad
• Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
• Český báňský úřad
• Energetický regulační úřad
• U resortu financí potenciálně i Finanční správa, Celní správa, ÚZSVM nebo Státní tiskárna cenin

Přesný rozpad po resortech vláda dosud nezveřejnila. Ministři na schůzi namítali, že na provedení by měli zhruba tři měsíce. Tři měsíce na zrušení tisíců míst, o kterých se dozvěděli z papíru rozdaného při jednání.

Devět procent, nebo pět až devět?

Topolánkův výpad pracuje s horní hranicí. Skutečnost je odstíněnější. Od 1. dubna 2026 se tarifní platy zaměstnanců veřejné a státní správy zvýšily o devět procent, to je hotová věc, potvrzená i odborovým svazem OSSOO. Pro rok 2027 ale oficiální vládní formulace z tiskové konference 21. září zní „o pět až devět procent“, nikoli plošně devět.

Navíc jde o dvě různé operace probíhající souběžně. Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá od ledna 2027 systémovou reformu platových tabulek, jejímž cílem je, aby nejnižší tarif neklesl pod minimální mzdu. Část avizovaného růstu tedy není politické „přidávání“, ale oprava struktury, kde státní zaměstnanec v nejnižší třídě bral méně než zákonné minimum pro soukromý sektor.

Rozpočtově obojí může fungovat vedle sebe. Stát zruší část tabulkových míst, ušetřené peníze částečně nechá v kapitolách na vyšší tarify zbylých zaměstnanců. Přesně tento model popsala už v roce 2019 tehdejší ministryně financí Alena Schillerová: škrt míst o deset procent u ústředních orgánů, o pět procent u organizačních složek a ponechání poloviny ušetřených mzdových prostředků rezortům. Účetně to sedí. Problém je jinde.

Škrt bez auditu je politické číslo

Redakce VIPŽivot připomíná, že Fialova vláda v listopadu 2023 schválila snížení o 2 636 systemizovaných míst, tedy o 3,5 procenta, s deklarovanou roční úsporou necelých 290 milionů korun. Babišův kabinet na konci roku 2025 přidal první kolo o 322 míst: Úřad vlády minus sto, Ministerstvo financí minus 57, Ministerstvo průmyslu a obchodu minus 41. Teď přichází návrh, který je zhruba trojnásobkem Fialova rekordu.

Rozdíl není jen v měřítku. Je v metodě. Ani jeden z dosavadních škrtů nebyl podložen veřejným auditem agend, který by řekl: tuto práci stát přestane dělat, proto nepotřebuje tyto lidi. Opakuje se vzorec: vláda oznámí číslo, resorty hledají, kde ho naplnit, a veřejnost se nedozví, zda zmizela duplicita, nebo kapacita.

Tünde Bartha s podporou Andreje Babiše navrhuje propustit 10% úředníků. To je správně. Bylo by ještě užitečnější, kdyby místo přidávání 9% na platy v r. 2027 jim těch 10% snížili. Pak by se jim to dělalo líp a našli by víc. 😝 https://t.co/eHeyzJoSU3 https://t.co/eHeyzJoSU3

— Mirek Topolánek (@MirekTopolanek) September 29, 2026

Odbory to formulují ostře: „Propustit desetinu lidí a nechat jim všechnu práci, vláda si koleduje o ochromení státní správy.“ Jako rizikové činnosti jmenují správní řízení, kontroly, evidenci, výplatu dávek, rozhodování o právech občanů, vydávání dokladů a povolení. Požadují tři věci, než se začne škrtat:

• Audit zákonných agend, které lze zrušit nebo zjednodušit
• Identifikaci duplicit a dlouhodobě neobsazených míst
• Dopadovou analýzu po úřadech, kde by škrt přímo ohrozil lhůty a služby

Bez těchto kroků je desetiprocentní cíl hlavně politické číslo. Působivé v titulku, nezměřitelné v praxi.

Topolánek, ironie a limity polemiky

Bývalý premiér svůj příspěvek na síti X zveřejnil 30. září. Označil desetiprocentní propouštění za správný směr, ale ironicky dodal, že namísto přidávání na platech by bylo „užitečnější“ platy o deset procent snížit. Institucionálně do rozhodování nijak nevstupuje, nemá mandát, funkci ani hlasovací právo. Jeho role je čistě polemická.

Přesto pojmenoval rozpor, který rezonuje. Vláda mluví o úsporách a efektivitě, ale současně slibuje vyšší tarify. Na první pohled to vypadá jako protimluv. Pro rozpočtáře to protimluv být nemusí, pokud se ušetřené peníze přerozdělí. Jenže právě to „pokud“ visí ve vzduchu bez veřejného dokladu.

Co z toho plyne pro občany

Pokud usnesení projde beze změn a stát do ledna 2027 nezruší ani jednu agendu, výsledek bude prostý: stejný objem práce rozložený na menší počet lidí. Delší fronty na katastrech, pomalejší vyřizování dávek, přetížení pracovníci s vyšším rizikem chyb. Odbory zatím nevyhlásily konkrétní protestní akci, ale avizují tvrdý odpor v sociálním dialogu.

Podle nás klíčová otázka nezní, jestli má stát méně úředníků. Zní, jestli má stát méně práce. Dokud na ni vláda neodpoví veřejně a po jednotlivých úřadech, zůstane číslo deset procent tím, čím bylo od začátku: papírem rozdaným na schůzi, o kterém nikdo předem nevěděl.