Hypotéky stojí o tři tisíce víc než za minulé vlády, ukázala Richterová. Pikora jí řekl, že mluví žvásty a vůbec tomu nerozumí

Tři tisíce korun měsíčně navíc na hypotéce, číslo, které ve studiu CNN Prima NEWS zvedlo ze židle ekonoma i poslankyni. Jenže záleží na tom, co s čím srovnáváte.

Zdroj fotografie: pirati.cz / Creative Commons / CC BY-SA 2.0.

Pirátská poslankyně Olga Richterová vytáhla v nedělní Partii grafiku a tvrdila, že lidé dnes platí na hypotékách o tři tisíce korun víc než při nástupu současného kabinetu. VIP život zaznamenal, že její oponent byl poměrně ostrý. Poslanec Motoristů Vladimír Pikora totiž reagoval slovy „to jsou strašné kecy“ a „vůbec tomu nerozumíte“. Oba si odnesli svůj kousek pravdy, a oba ji zároveň natáhli přes hranu. Klíčové totiž je, že se v jedné debatě smíchaly tři různé věci: nová hypotéka na začátku roku, nová hypotéka na podzim a refixace levného úvěru z covidové éry. Teprve když je oddělíte, spor dává smysl.

Odkud se vzaly „tři tisíce navíc“

Číslo, které Richterová ukazovala, sedí, ale jen v jednom konkrétním rámování. Podle ČBA Hypomonitoru činila průměrná sazba nových hypoték v roce 2021 pouhých 2,33 procenta, s historickým minimem 1,95 procenta v lednu téhož roku. Kdo si tehdy vzal průměrný úvěr, platil měsíční splátku výrazně nižší než dnes. Při refixaci takové hypotéky na dnešní sazby kolem 4,8-5,0 procenta vychází nárůst splátky téměř o 3 200 korun měsíčně.

Jenže to není totéž jako srovnání nové hypotéky z ledna 2026 s novou hypotékou ze září 2026. V lednu 2026 uváděla ČBA průměrnou sazbu 4,48 procenta a stylizovanou splátku kolem 24 200 korun. V červenci 2026 sazba vystoupala na 4,9 procenta a splátka na zhruba 25 600 korun. Rozdíl? Asi 1 400 korun, ne tři tisíce. Richterová tedy smíchala refixaci starých úvěrů s aktuálním trhem do jednoho čísla. Efektní ve studiu, ale nepřesné.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Motoristé sobě (@motoristesobe)

Pikora a „jeden z nejlepších ratingů v Evropě“

Ekonom Pikora postavil svou obranu na tom, že hypotéky táhnou hlavně delší tržní sazby a pětileté swapy, ne vládní politika. V tom má oporu. ČBA v lednu 2026 výslovně popisuje klíčový vliv dlouhých tržních sazeb na cenu hypoték, ČNB v červenci potvrdila růst sazby nových hypotečních úvěrů na 4,76 procenta. Globální zdražení dlouhých peněz je reálný faktor, který vláda přímo neovládá. Pikora také prohlásil, že Česko má „jeden z nejlepších ratingů v Evropě“. Podle Ministerstva financí drží Česko hodnocení Aa3 od Moody’s, AA-/AA od S&P a AA- od Fitch, se stabilním výhledem. Silná pozice, bezpochyby. Ale absolutní evropská špička to není. Česko má velmi dobrý rating a patří k nejsilnějším v regionu střední a východní Evropy. To je pořád skvělé, jen to není to, co Pikora řekl.

Co skutečně stojí za cenou hypoték

Na výši hypoteční sazby působí několik pater najednou:

• Měnová politika ČNB – základní sazby a očekávání trhu ohledně jejich dalšího vývoje.
• Globální prostředí – dlouhé tržní sazby, náklady bank na financování, geopolitická nejistota a inflační obavy. Swiss Life v září 2026 jmenuje právě tyto faktory jako hlavní brzdy zlevnění.
• Domácí fiskální politika – důvěryhodnost státního hospodaření, riziková prémie země, výnosy státních dluhopisů.

Vláda tedy hraje roli, ale není jediným ani krátkodobě dominantním faktorem. A české sazby jsou skutečně nad evropským průměrem: ECB za červenec 2026 uvádí kompozitní sazbu úvěrů na bydlení v eurozóně 3,54 procenta. V dubnu 2026 mělo Rakousko 3,48 procenta, Německo 3,84, Francie 3,11, Slovensko 3,46. Česko se svými 4,76 procenta je výrazně výš. Metodicky nejde o zcela totožné řady, ale obraz je jednoznačný.