Měsíc úplně vypnula a zmizela z obrazovek. Laďka Něrgešová přiznala, co jí rakovina mozku provedla po návratu do práce

Moderátorka Showtimu po operaci glioblastomu nevěděla, jak otevřít vlastní dům. Před kamerou se pak bála, že jí z úst nevyjdou správná slova.

Zdroj fotografie: Nextfoto

5. května 2025 ležela Laďka Něrgešová na operačním sále. Neurochirurgové jí odstraňovali část nádoru z mozku, glioblastom, nejagresivnější typ mozkového nádoru. Stejnou diagnózu měla její maminka, která na ni před pěti lety zemřela. Něrgešová se z operace probrala do světa, který najednou nedával smysl. „Měsíc nebo měsíc a půl jsem byla v úplně jiném stavu. Nevěděla jsem, jak otevřít dům, jak se dostat do mobilu,“ popsala později v podcastu Na jedné vlně s Bárou Divišovou na Rádiu Blaník. Návrat do práce, který přišel o čtyři měsíce později, nebyl triumfální návrat. Byl to experiment s vlastní hlavou, a ten experiment trvá dodnes.

Čtyři měsíce ticha a první zkouška před kamerou

8. září 2025 se Něrgešová poprvé posadila zpátky do studia Showtimu na CNN Prima NEWS. Řekla tehdy dvě věci, které spolu zdánlivě nesouvisí, ale dohromady vykreslují přesný obraz: chce se vracet jen „na pár dní v měsíci“ a má strach, že jí budou vypadávat slova.

U mozkových nádorů a jejich léčby totiž nejde jen o únavu nebo slabost. Podle National Cancer Institute může operace i následná terapie zasáhnout paměť, řeč, porozumění a schopnost soustředění. Moderátorka, která živí rodinu mluvením před kamerou, se tak nevracela jen do práce. Vracela se do zkoušky, jestli její mozek ještě zvládne to, co od něj potřebuje.

Helmička, paruka a chemoterapie každý měsíc

Co obnáší její každodenní režim, ukázala Něrgešová veřejně až na jaře 2026. Na Instagramu popsala systém TTF Optune, přístroj, který nosí na hlavě zhruba 85 % času a který pomocí elektrických polí zpomaluje růst nádorových buněk. Baterie vydrží čtyři hodiny, pak je potřeba výměna. Spí napojená na přístroj. K tomu infuze každé tři týdny a několikadenní chemoterapie každý měsíc.

Neurochirurg David Netuka, který se k její léčbě vyjádřil ve zmíněném podcastu, vysvětlil, že TTF je doplňková metoda zlepšující prognózu podle klinických studií, ale znamená zásadní omezení v běžných aktivitách. Něrgešová sama sebe popsala jako psychicky i fyzicky vyčerpanou.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Laďka Něrgešová (@ladka_nergesova)

Přesto v únoru 2026 přišla do 7 pádů Honzy Dědka, sundala paruku a řekla: „Jsem smířená s tím, jak vypadám a jak se chovám.“ Ve stejném měsíci na Instagramu k padesátinám napsala větu, která zůstala viset ve vzduchu: „Dva nádory. Jedna velká prosba. Nechť se stane zázrak.“

Léto, které ji málem zastavilo

Léto 2026 přineslo další zhoršení. Podle iDNES.cz ještě tři dny před plánovaným odletem na Krétu to vypadalo, že nikam nepojede. Stav se zhoršil natolik, že musela úplně přerušit práci.

Podle zdroje z okolí moderátorky, na který se odvolává Expres.cz, trvalo pracovní ticho zhruba měsíc. Co přesně komplikace obnášely, veřejně nezaznělo; dostupné informace mluví pouze obecně o „zhoršení stavu souvisejícím s nemocí“. Konkrétní typ nové léčby, která jí podle stejného zdroje pomohla stav znovu stabilizovat, rovněž nebyl pojmenován.

Po stabilizaci přišly malé návraty do normálu: krátký výlet do Barcelony s kamarádkami, pak Řím s dětmi. A postupně znovu cesta před kameru.

Návrat, který není comeback

Příběh Něrgešové se v médiích snadno zploští na schéma „odešla, vrátila se, bojuje“. Jenže realita posledních šestnácti měsíců vypadá jinak. Je to opakující se smyčka: dílčí stabilizace, opatrný návrat do práce, nové zhoršení, pauza, léčba, další pokus. Žádný z těch návratů nebyl plnohodnotný. Při prvním moderovala pár dní v měsíci. Při druhém se teprve postupně vracela před kameru.

Podle nás v Redakci VIPŽivot je právě tohle nejdůležitější, co její příběh ukazuje. Návrat do práce u nádoru mozku není důkaz uzdravení. Je to důkaz dočasné stabilizace a schopnosti fungovat navzdory trvající léčbě, navzdory helmičce na hlavě, chemoterapii v žilách a strachu, že příště už ta správná slova nepřijdou.

Sama opakovaně říká, že jí práce pomáhá, protože ji vrací do režimu a podporuje pocit normálnosti. Jenže normálnost s glioblastomem má vždycky hvězdičku a podmínky psané drobným písmem.