Tři flašky vodky za den a nic. Martin Fenin popsal, kolik alkoholu vypije, a dodal: „Závislý nejsem. Piju, protože mě to baví“

Bývalý český reprezentační útočník popsal každodenní pití, které svým rozsahem odpovídá klinickým znakům závislosti. On sám to vidí jinak.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Bývalý talentovaný fotbalista Martin Fenin řekl v podcastu The Cast větu, která by v ordinaci adiktologa spustila poplach: „Ty tři flašky určitě dám.“ VIP život zaznamenal, že šlo o vodku a jeho denní spotřebu. Vzápětí dodal, že je nepije na ex, že závislý není a že pije, protože ho to baví. V jednom rozhovoru tak bývalá hvězda fotbalových Teplic a Eintrachtu Frankfurt předložila kompletní popis poruchy užívání alkoholu, a zároveň ho odmítla jako diagnózu.

Alkoholik ano, závislý ne: Feninova vlastní taxonomie

Fenin si v rozhovoru vytvořil osobitou klasifikaci. Nálepku „alkoholik“ přijímá. Slovo „závislý“ odmítá, protože věří, že může přestat ze dne na den. Svou vysokou toleranci popisuje jako důkaz, že mu pití neubližuje: po dvou dnech bez alkoholu by na něj prý zapůsobilo šest piv, ale při průběžném režimu „tři flašky vodky a nic“. Jenže právě tolerance je jedním z diagnostických znaků poruchy užívání alkoholu podle DSM-5-TR.

Americký Národní institut pro zneužívání alkoholu a alkoholismus definuje tuto poruchu jako problematický vzorec pití vedoucí k významnému narušení nebo distresu, a mezi příznaky řadí mimo jiné potřebu vyšších dávek pro stejný efekt, pokračování přes škody i přesvědčení o kontrole navzdory důsledkům. Feninův vlastní popis splňuje hned několik z nich. Diagnózu na dálku stavět nelze, ale rozpor mezi jeho slovy a medicínskou definicí je zřetelný.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Prášky na spaní, analgetika, kokain

Alkohol není první kapitola. V rozhovoru Fenin popisuje pět let na Stilnoxu, hypnotiku, které je podle britské NHS určeno ke krátkodobému užívání, obvykle do čtyř týdnů. Při delším braní hrozí závislost, abstinenční příznaky a stavy bez paměťové stopy, včetně náměsíčnosti. Právě takový stav patrně předcházel pádu z okna v říjnu 2011, po němž Fenin utrpěl krvácení do mozku a přežil, jak tehdy psal iDNES.cz, „jen zázrakem“. Sám říká, že si z osudné noci nic nepamatuje a že si vzal víc prášků než obvykle.

K tomu přidává retrospektivu o analgetikách během aktivní kariéry: indometacinové čípky, Aulin, silné protizánětlivé léky s dokumentovaným rizikem krvácení do trávicího traktu a jaterního poškození, u nichž evropská léková dokumentace doporučuje maximální délku léčby patnáct dní a vyhýbání se alkoholu. Fenin je podle svých slov bral rutinně, aby odehrál zápas. „Když jsi fotbalista, každý ti ho kdykoliv napíše,“ shrnuje systém, který ho obklopoval. A v rozhovoru zmiňuje i kokain, byť pro něj prý nebyl první volba.

Slepé místo systému antidopingu

Český sport má antidopingovou infrastrukturu; Antidopingový výbor ČR se zaměřuje na zakázané látky, kontroly a terapeutické výjimky. Jenže Stilnox, indometacin ani Aulin na seznamu zakázaných látek nefigurují. Pokud měl hráč recept a druhý den „fungoval“ na tréninku, klub mohl problém dlouho číst jako únavu nebo psychiku, ne jako skryté nadužívání hypnotika. Fenin sám to potvrzuje: „Na tréninku nikdo nic nepozná.“ Nejde přitom o izolovaný případ. O léčbě alkoholové závislosti v minulosti otevřeně mluvili hokejista Pavel Pýcha i fotbalista Petr Švach.