Soukup čekal, že útočníky zatknou a zavřou. Měsíc po útoku ale policie stále nikoho nezadržela

Třicet dní po brutálním přepadení baseballovými pálkami u vlastního domu nemá středočeská policie jediného konkrétního podezřelého.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Středa 4. srpna 2026, večer, pozemek rodinného domu ve středních Čechách. Dva maskovaní muži přepadnou Jaromíra Soukupa. Baseballové pálky, vážná zranění, sanitka, nemocnice. Podle pozdějších mediálních informací čtyřnásobná fraktura ruky a dvě operace. Bývalý mediální podnikatel přes své okolí opakovaně naznačoval, že čeká rychlý zásah policie: zatčení, obvinění, zavření. K 3. září 2026, přesně měsíc po útoku, se nic z toho nestalo. Policejní mluvčí Barbora Schneeweissová pro eXtra.cz potvrdila, že „konkrétní osoby ztotožněny přímo nemá“ a další informace odmítá sdělovat z taktických důvodů.

Co policie řekla, a co ne

Bezprostředně po útoku komunikovala středočeská policie poměrně otevřeně: datum, večerní čas, místo na Soukupově pozemku, dva maskované útočníky, vážná zranění a právní kvalifikaci skutku. O měsíc později je řeč už jen o „řadě prováděných úkonů“. Žádné jméno, žádné zadržení, žádný posun, který by policie byla ochotna zveřejnit.

Takové mlčení není samo o sobě podezřelé. Správní soudy opakovaně potvrdily, že orgány činné v trestním řízení mohou odmítnout detailní informace, pokud by jejich zveřejnění ohrozilo taktiku nebo účel vyšetřování. Jenže pro Soukupa, a pro veřejnost, která případ sleduje, je výsledek stejný: pachatelé jsou na svobodě a nikdo neví, jestli se policie blíží k jejich identifikaci, nebo stojí na místě.

Důležitý kontext nabízejí oficiální statistiky středočeské policie. V územním odboru Praha-venkov JIH, pod který případ spadá, byla v roce 2025 objasněnost násilné kriminality 49,59 procenta. Zhruba každý druhý násilný skutek zůstal neobjasněn. U maskovaných útočníků na soukromém pozemku, kde chybí svědci a kamerové záznamy nemusí být dostatečné, je měsíc bez zadržení spíš známkou složitosti než automatickým důkazem policejního selhání.

Soukupova verze: ne dluhy, ale osobní pomsta

Přes zprostředkovaná vyjádření do médií razil Soukup od začátku jednu linku. Útok podle něj neměl nic společného s finančními spory ani dluhy. Šlo prý o cílenou likvidaci motivovanou osobními vztahy, konkrétně konfliktem kolem péče o dceru Rozárku.

Mediální interpretace šla ještě dál. Podle Blesku Soukup nepřímo ukázal na svou bývalou partnerku Agátu Hanychovou a jejího partnera Miroslava Dopitu. Oba byli v souvislosti s případem vyslechnuti na policii. Hanychová pro TN.cz potvrdila, že policii poskytla telefonní číslo, SMS zprávy i údaje o poloze. Označila celou situaci za „nesmysl“ a vyjádřila obavy o bezpečnost společné dcery.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený G MMA (@gmma_fights)

Zásadní upřesnění: policie veřejně nepotvrdila, v jakém procesním postavení Hanychová s Dopitou vypovídali, zda jako svědci, prověřované osoby, nebo prostě lidé s relevantními informacemi. Žádný veřejně ověřený objednavatel útoku neexistuje.

Konflikt, který trvá roky

Napětí mezi Soukupem a Hanychovou není nové. Redakce VIPŽivot připomíná, že na podzim 2024 došlo k fyzickému incidentu na pozemku Hanychové, při kterém figuroval i Dopita. Podle mediálně citovaného policejního spisu byl Soukup údajně vlákán na pozemek, kde mu byla uzamčena branka. Policie tehdy řešila přestupky na obou stranách: Hanychová s Dopitou kvůli omezení pohybu, Soukup kvůli vulgaritám a účasti v potyčce. Pravomocný výsledek přestupkového řízení se veřejně dohledat nepodařilo.

V květnu 2026, tedy tři měsíce před útokem, Soukup neuspěl u Obvodního soudu pro Prahu 6 s civilní žalobou na Hanychovou kvůli jejím výrokům po zmíněné potyčce. Soudní rovina pro něj dopadla nepříznivě. A pak přišel srpen.

Útok vstoupil do sporu o dceru

Nejpodstatnější důsledek nevyřešeného případu nesouvisí s trestním právem, ale s rodinným. 18. srpna 2026, dva týdny po útoku, Hanychová oznámila, že podala k soudu návrh na omezení nebo dočasnou úpravu Soukupova styku s dcerou. Argumentovala obavami o bezpečnost Rozárky v situaci, kdy pachatelé zůstávají na svobodě a Soukupovo okolí je nebezpečné.

Útok baseballovými pálkami se tak stal municí v opatrovnickém sporu. Pro Soukupa je to dvojitá rána: nejenže policie měsíc po přepadení nikoho nezadržela, ale nevyřešený případ teď aktivně pracuje proti němu v boji o kontakt s vlastním dítětem.

Co bude dál

Policie říká, že na případu pracuje. Soukupovo okolí říká, že čeká zatčení. Hanychová říká, že se bojí. A soud má na stole návrh na omezení péče. Jediné, co v tomto příběhu zatím chybí, je jméno člověka, který tu baseballovou pálku držel.