Spor Pavla s Macinkou eskaluje. Prezident ho označil za provokatéra, ministr reagoval: „On lže a já ho usvědčím“

Prezident Pavel nabídl smír, ministr Macinka odpověděl obviněním ze lži. Konflikt mezi Hradem a Černínským palácem se přelil do ústavního řízení.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Prezident Petr Pavel na Hradě před kamerou CNN Prima NEWS mluvil o ministru zahraničí tónem, jaký si politici obvykle nechávají pro zákulisí. „Některá jeho vyjádření beru spíše jako takový folklór. On prostě takový je, občas rád provokuje,“ řekl o Petru Macinkovi v Partii. Současně dodal, že je kdykoli připraven jednat s premiérem i s ministrem zahraničí. VUP život zaznamenal, že ještě téhož večera přišla odpověď z Černínského paláce. Macinka ji formuloval jako protiúder: „Proč mluví o folklóru? Já mluvím o lžích. On něco říká, já ho usvědčím, že lhal. To není folklór. On lže.“

Smír, který nikdo nepřijal

Načasování je klíčové. Pavlova slova o „folklóru“ nezazněla ve vzduchoprázdnu. Jen den předtím premiér Andrej Babiš veřejně potvrdil, že s prezidentem „nemají žádný problém“ a že se budou znovu pravidelně scházet kvůli koordinaci zahraniční politiky. Pavel pět dní před Partií promluvil k vedoucím zastupitelských úřadů na Hradě a opakoval mantru „jedna Česká republika, jeden český tým“. Všechno vypadalo jako příprava na restart.

Macinka ale restart podmínil krokem, který Pavel odmítá udělat. Už 26. srpna řekl: ať prezident nejdřív stáhne kompetenční žalobu, kterou podal u Ústavního soudu kvůli účasti na summitu NATO. Bez toho jsou podle něj společné schůzky bezpředmětné. Pavel žalobu stahovat nehodlá. A tak se oba muži ocitli v patu, kde jeden nabízí ruku a druhý požaduje kapitulaci, a naopak.

Zdroj fotografie: Nextfoto

SMS, Turek a jádro obvinění ze lži

Macinkovo „usvědčím ho“ není nová teze. Stojí na konkrétním dokumentu: textové zprávě, kterou prezident poslal Macinkovi po jejich schůzce 20. listopadu 2025. Macinka ji v červenci 2026 zveřejnil. Tvrdí, že v ní chybí explicitní odmítnutí Filipa Turka na post ministra životního prostředí, zatímco Pavel později v médiích říkal, že Turkovo jmenování jasně odmítl. Rozpor mezi textem SMS a Pavlovou pozdější interpretací je Macinkův hlavní muniční sklad.

Nový důkaz v nedělní reakci nepřidal. Zůstává u téže zprávy a téhož argumentu. Jenže právě opakování dává sporu jeho dynamiku: každé další Pavlovo vyjádření k tématu Macinka přetaví v další kolo obvinění. A každé Macinkovo obvinění Pavel odbude jako „provokaci“. Spirála se točí.

Co spor dělá s českou diplomacií

Konzuláty fungují. Ambasády vyřizují víza, firmy se mohou obracet na programy ekonomické diplomacie PROPED a PROPEA. Běžný aparát zahraniční služby spor dvou mužů na vrcholu nezastavil.

Škody ale vznikají tam, kde je viditelnost nejvyšší:

• Velvyslanecké nominace stojí. Politologové mluví o desítkách zablokovaných jmenování.
• Summity. O účast prezidenta na summitu NATO musel rozhodovat Ústavní soud předběžným opatřením. Hrad zároveň v červnu formálně žádal Černínský palác o zajištění prezidentova vystoupení na Valném shromáždění OSN v září; administrativní kanál tedy běží, ale pod tlakem.
• Čitelnost navenek. Exministři zahraničí Lipavský, Zaorálek i Svoboda se shodují: ministr sám bez vůle vlády prezidenta z mezinárodních jednání vyřadit nemůže. Lipavský mluví o „rozkladu české zahraniční politiky“, Svoboda o „ubohosti“ veřejného řešení. Karty drží premiér Babiš.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Kohabitace po česku

Macinka občas přirovnává situaci k francouzské kohabitaci, soužití prezidenta a vlády z opačných politických táborů. Srovnání ale kulhá. Francouzská ústava dává prezidentovi výslovně silnou roli v zahraniční a bezpečnostní politice: předsedá radě ministrů, akredituje velvyslance, je vrchním velitelem. Český systém je formálně parlamentní. Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci. Prezident zastupuje stát navenek a pověřuje vedoucí zastupitelských misí, ale jeho reálný vliv na zahraniční politiku historicky stál hlavně na neformálních konzultacích a osobní autoritě, jak ukazuje studie Asociace pro mezinárodní otázky z roku 2018.

Karel Schwarzenberg kdysi popsal, že napětí mezi prezidentem a ministrem zahraničí provázelo i éru Havla s Kavanem nebo jeho vlastní vztah s Klausem. Třenice nejsou nové. Nová je míra, v jaké se odehrávají veřejně, přes SMS na Twitteru, kompetenční žaloby a vzájemná obvinění ze lži v hlavním vysílacím čase.

Kdo drží klíč

Právně je odpověď jednoznačná. Prezident nemůže ministra odvolat bez návrhu premiéra. Ministr nemůže prezidenta zbavit ústavních pravomocí. Jediný člověk, který může rovnici změnit, je Andrej Babiš. Může Macinku vyměnit, může Pavlovi ustoupit, může obojí ignorovat. Zatím volí třetí variantu: potvrzuje schůzky s Hradem a nechává Macinku mluvit. Macinka je ministrem zahraničí od 15. prosince 2025. Spor s prezidentem pokrývá téměř celé jeho působení v úřadu. Devět měsíců, během nichž se v přímém přenosu testuje, kde v českém ústavním systému končí pravomoc vlády a začíná role přímo zvoleného prezidenta.