Rodila syna a jediné, co řešila, byla další dávka. Pergnerová popsala nejhorší noc svého života

Tereza Pergnerová po císařském řezu opustila nemocnici se třiceti stehy na břiše. Nešla domů, šla sehnat heroin.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Byl listopad 2000 a na porodním sále v tu chvíli ležel její novorozený syn Samuel. Pergnerová věděla, že se jí narodilo dítě. Věděla, že je to kluk. A věděla, že absťák běží a brzy bude nesnesitelný. Večer namluvila sestřičce, že musí urgentně odjet, a zmizela shánět dávku. Sama tuhle noc později označila za „největší úpadek“ svého života. Není to nová informace, poprvé o ní veřejně promluvila v červnu 2012 při zpovědi pro TV Nova, ale její síla neslábne. Právě proto, že nejde o bulvární šok, nýbrž o přesný rentgen toho, co těžká závislost dokáže udělat s lidskou hierarchií hodnot.

Ikona devadesátek na heroinu

Tereza Pergnerová vstoupila do českého povědomí jako tvář hitparády Eso. Bylo jí dvacet, měla energii, ambice a, jak sama později přiznala, sen dostat Oscara do třiceti a být bohatší než Madonna. V polovině devadesátých let veřejně mluvila o zkušenosti s pervitinem a dokonce dělala protidrogovou osvětu. Pak potkala partnera Františka Vomáčku, který bral heroin. Byla přesvědčená, že ho z toho dostane. Místo toho si ho dala sama.

Heroinové období rámuje lety 2000 až 2003. Během těhotenství se Samuelem užívala dál. Žilou jí podle jejích slov protekly miliony korun, přišla o auta i byt. Z někdejší protidrogové osvětářky se stala uživatelka nejtěžší drogy na scéně. Paradox, který sama nijak nezastírá.

Noc, která definovala dno

Klíčový moment jejího příběhu neleží v obecném popisu „temného období“. Leží v jedné konkrétní noci na porodním oddělení. Pergnerová se probudila po císařském řezu, tělo bolelo, stehy na břiše se počítaly na desítky. Ale mozek nepočítal stehy, počítal čas do dalšího absťáku.

Podle rekapitulace její zpovědi z roku 2012 popsala ten moment takto: věděla, že má syna, ale řešila hlavně to, že nemá dávku a bude ji brzy potřebovat. Namluvila sestřičce naléhavý důvod k odchodu a odjela.

Nejtěžší pro ni dnes není veřejná ostuda. Je to fakt, že do závislosti vtáhla nového malého člověka. A právě tady její výpověď přestává být celebritní zpovědí a stává se něčím obecnějším. Americký Národní institut pro zneužívání drog (NIDA) definuje závislost jako chronickou poruchu mozku, která mění chování a vede ke kompulzivnímu užívání navzdory škodlivým následkům. Pergnerová to neříká odborným jazykem, ale říká přesně totéž: heroin přepsal hierarchii všeho. Mateřský instinkt, bolest, strach, všechno šlo stranou.

Cesta zpátky trvala roky

Léčba nebyla přímočará. Sama zmiňuje několik neúspěšných pokusů, než zabral detox v Plzni a následný pobyt v terapeutické komunitě Pocestný mlýn. Teprve tam se podle jejích slov začalo něco měnit.

Comeback přišel postupně:

• Návrat do médií přes Frekvenci 1 a reality show VyVolení.
• V roce 2012 otevřená zpověď v televizním speciálu, kterou sama pojala jako „uzavření minulosti“ před novým profesním startem.
• Postupné budování obrazu empatické moderátorky, která v pomáhajících formátech těží právě z vlastní zkušenosti.
• Založení Nadačního fondu Terezy Pergnerové na pomoc rodinám v těžké situaci.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený 𝓣𝓮𝓻𝓮𝔃𝓪 𝓟𝓮𝓻𝓰𝓷𝓮𝓻𝓸𝓿á (@terezapergnerovaofficial)

V lednu 2026 v rozhovoru pro Blesk pro ženy mluvila o dvaadvacetileté abstinenci. Svou letitou střízlivost označila za „plnohodnotnou odpověď smíření“. Zároveň ale přiznala, že část veřejnosti jí drogy v komentářích vrací dodnes. Po více než dvou dekádách.

Samuel, dospělý syn

Otázka, která každého napadne první: jak to dítě dopadlo? O to jsme se v Redakci VIPŽivot zajímali. Samuel je dnes pětadvacetiletý muž, žije a pracuje v Rakousku. Pergnerová v rozhovoru z června 2026 popsala jejich vztah jako funkční, byť cesta k němu byla dlouhá a musela si ji „vydřít“.

Důležitý detail: už od Samuelových šesti let dbala na to, aby s veřejnými výpověďmi o své minulosti souhlasil. V roce 2024 to popsala jako základ, na kterém jejich vztah stojí. Po narození dcery Natálky prý poprvé pochopila, o co u Sama přišla, teprve tehdy zažila porod bez absťáku, bez lží sestřičce, bez útěku z nemocnice.

Vinu za závislost neexternalizuje. V rozhovoru pro DVTV výslovně řekla: „Závislost byla jen moje chyba.“ Ne partnerova, ne okolností. Její.

Proč o tom mluví znovu a znovu

Pergnerová o své minulosti nemluví poprvé ani podesáté. V roce 2018 popsala, že rozhovory o drogách byly nejdřív terapie, pak k nim získala odpor a dnes jim dává jiný smysl: ukazovat, že slabá místa se mohou stát silnými. V rozhlasovém rozhovoru z roku 2023 řekla, že díky své minulosti není pro lidi nedotknutelná hvězda, a právě proto jí důvěřují.

V českém prostředí patří její zpověď k nejkonkrétnějším veřejným výpovědím o závislosti vůbec. Nejde o vágní „prošla jsem si temným obdobím“. Jde o přesně popsané heroinové roky, porod pod tlakem absťáku, ztrátu majetku, několik neúspěšných léčeb a následný návrat. Právě ta míra konkrétnosti dělá její příběh tak těžko zapomenutelným, a tak těžko odpustitelným v očích části veřejnosti.

Pokud se vy nebo někdo blízký potýká se závislostí, bezplatná Národní linka pro odvykání funguje na čísle 800 350 000 a registrované služby najdete na Mapě pomoci. První léčba často selže. To není důvod přestat zkoušet, to je důvod zkoušet znovu.