Lidé se nemůžou dočkat, až se budou zabíjet, citoval Ringo Čech Schelingera. V 83 letech už neslaví, drží tryznu
František Ringo Čech oslavil v červenci 83. narozeniny. Místo přípitku ale přišel s válečnou prognózou, kterou opřel o slova mrtvého kamaráda.
Obsah článku
Hudebníka Františka Ringo Čecha mohou někteří lidé považovat za poněkud výstředního. VIP život zaznamenal, že neúnavný bonmotista se nedávno posadil před kameru CNN Prima NEWS a řekl něco, co se do žádného bonmotu nevejde. Vše prý směřuje k válce. A dopadne to na generaci jeho vnuků. Pak vytáhl jméno Jiřího Schelingera a zopakoval větu, kterou si z něj pamatuje: že lidé se nemůžou dočkat, až se budou zabíjet. Narozeniny? Ty Ringo už dávno neslaví. Drží tryznu.
Tryzna, která začala už loni
Slovo „tryzna“ v souvislosti s Ringovými narozeninami nezaznělo poprvé. Už v červenci 2025 v rozhovoru pro CNN Prima NEWS řekl, že narozeniny vzhledem k věku považuje spíše za tryznu a že jediný důvod k úsměvu je fakt, že se jich člověk vůbec dožil. Tehdy to znělo jako typická ringovská černá sebeironie, stáří jako materiál pro vtip.
Letos je ale tón jiný. Humor zůstal jen u poznámek o tělesném úpadku. Jakmile přijde řeč na svět kolem, vtipkování končí. „Přestává veškerá legrace,“ říká doslova. A místo pointy přichází diagnóza: lidstvo je násilné odjakživa, od neandertálců, kteří se „mydlili mezi sebou“, až po současnost. Nedá se s tím nic dělat. Motiv tryzny se tak za rok posunul od osobní ironie k něčemu většímu, k pocitu, že slavit nemá smysl nejen kvůli věku, ale kvůli době.
Schelinger jako svědek z druhého břehu
Jiří Schelinger zemřel v roce 1981. Bylo mu třicet. S Ringem tvořili jedno z nejsilnějších spojení československého rocku. Podle Českého rozhlasu Dvojka Ringo jejich první setkání popsal jako „lásku na první pohled“ a oba prý byli „naprosto jednotní v druhu a stylu muziky“. Archivní profil České televize připomíná, že už tehdy jejich repertoár mířil i do temných vod, budoucnost „nebude růžová“, a Ringo tu ponurost vyvažoval humornými texty. Právě proto má Schelingerovo jméno v aktuálním rozhovoru váhu. Ringo necituje vzdálenou legendu, ale člověka, se kterým denně hrál, psal a přemýšlel o světě.
Když Ringo mluví o válce, nemluví o sobě. V třiaosmdesáti ví, že jeho čas se krátí, a říká to otevřeně. Strach má o vnuky. Výslovně uvádí, že je miluje a že právě jejich generaci konflikt postihne. Loňský profil CNN potvrzuje, že vnoučata ho pravidelně navštěvují a jsou součástí jeho běžného života; nejde o abstraktní apel na „mladé“, ale o konkrétní lidi, které zná jménem. Tady se Ringův letitý černý humor definitivně láme. Dokud mluvil o vlastním těle a stáří, fungoval jako bavič, který si dělá legraci ze smrti. Jakmile přehodil téma na vnuky a válku, přestal být vtipný. A věděl to.
Fatalistický hlas v bezpečnostní debatě
Ringova slova padla den po summitu NATO v Ankaře, kde český premiér mluvil o navýšení obranného rozpočtu a kolektivní obraně. Prezident Petr Pavel v květnu označil Rusko za významnou hrozbu a volal po silnější evropské obraně. Oficiální jazyk české politiky pracuje s hrozbami, ale zároveň s nástroji: rozpočty, aliancemi, protivzdušnou obranou. Ringo žádný nástroj nenabízí. Jeho pozice je čistě fatalistická: válka přijde, protože lidé jsou takoví, a nedá se s tím nic dělat.
Není to geopolitická analýza, je to antropologický pesimismus člověka, který žil dost dlouho na to, aby přestal věřit v poučení z dějin. Jediný osobní únik, který zmiňuje, je malování; stále prý maluje a práce mu přináší radost. Zdravotní stav popisuje jako „úměrný věku“, bez náznaku akutního zlomu. Třiaosmdesátiletý muž, který kdysi vyvažoval Schelingerovu temnotu humorem, teď sedí ve srubu a humor mu slouží jen k tomu, aby popsal vlastní rozpad. Na svět kolem už vtip nemá.





