Anna Slováčková říkala, že líp než na chalupě jí nikde není. Dům v Českém ráji ukrývá kuchyni černou od sazí

Stavení staré přes tři sta let stojí v Českém ráji nedaleko Sobotky. Uvnitř se dodnes dochovala černá kuchyně, prostor se stěnami zčernalými od staletí kouře.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Anna Slováčková o rodinné chalupě uprostřed krásné přírody mluvila jako o místě, kde nejlíp odpočívá. Chodila tam po lesích, hřála se u krbu, vařila, pěstovala bylinky a zkoušela s kapelou nové písničky. VIP život zaznamenal, že po jejím skonu v roce 2025 se stavení proměnilo v místo rodinné paměti; bratr Felix mladší řekl, že právě tady Aničku stále silně vnímá. Dům ale není jen kulisou vzpomínek. Je to reálně dochovaná ukázka lidové architektury, v níž rodina při rekonstrukci vědomě zachovala historické jádro. A právě v tom jádru se skrývá místnost, jakou dnes v obývaných chalupách potkáte jen výjimečně.

Co je černá kuchyně a proč vypadá, jak vypadá

Černá kuchyně není metafora ani designový záměr. Jde o historický provozní prostor, který býval součástí dispozice venkovských domů zhruba od 16. do 19. století. Nacházel se obvykle v zázemí síně, jako více či méně uzavřená místnost s otevřeným ohništěm a komínem, kde se vařilo přímo nad plamenem. Odtud se zároveň přikládalo do pece nebo kamen v sousední světnici. Stěny i strop postupně pokryla vrstva sazí a dehtu. Právě ta dodává prostoru charakteristický černý nádech, který nelze jednoduše smýt ani přemalovat, je součástí samotné hmoty zdiva.

Podle encyklopedie lidové architektury šlo o praktické řešení své doby: otevřený oheň sloužil k vaření, uzení masa i vytápění a kouř odcházel komínem přímo nad ohništěm. Dnes se dochované černé kuchyně nacházejí převážně v muzeálních expozicích. Jednou z veřejně přístupných je roubená chalupa z roku 1789 v Železnici, kde je černá kuchyně součástí stálé expozice Vlastivědného muzea. Atypický příklad nabízí hrad Seeberg u Františkových Lázní, kde kastelánka upozorňuje na nezvyklé umístění černé kuchyně v prvním patře. V obývaných soukromých chalupách je takový prvek vzácností.

Chalupa, kterou Felix Slováček původně nechtěl

Rodina koupila stavení v roce 1997. Felix Slováček podle staršího vyjádření pro Blesk přiznal, že sám by chalupu nehledal, měl rád ruch velkoměsta. Přesvědčila ho konkrétní lokalita a dlouhodobé přání Dagmar Patrasové. Dům byl tehdy polorozpadlý.

Rekonstrukce šla cestou, která není v českém chalupářství úplně běžná, hybridním přístupem mezi konzervací a modernizací:

• Zachované historické vrstvy: černá kuchyně, původní trámy, staré zdivo, dobové vybavení.
• Přestavěné prostory: bývalá konírna se proměnila ve vinárnu, kde rodina trávila společné večery.
• Novodobé zásahy: bazén, grilovací zázemí, moderní topný systém, podle některých zdrojů i solární panely.

Výsledek není skanzen ani bezduché přebudování. Slováčkovi zachovali charakter domu, ale přidali rekreační komfort. Pro srovnání: vzorové památkářské obnovy, jako je záchrana kopaničářské Janúšovy chalupy v Žítkové dokumentovaná Národním památkovým ústavem, kladou důraz na detailní průzkum, diagnostiku konstrukcí a výhradně tradiční materiály. Slováčkovi tak striktně nešli, ale klíčové historické jádro zůstalo nedotčené. A to je víc, než co nabídne většina rekonstrukcí, kde černá kuchyně skončí pod sádrokartonem.

Místo klidu, a tvorby Aničky

Anna Slováčková v rozhovoru pro časopis Vlasta popsala, co přesně ji na chalupě drželo: les, krb, vaření, prostor pro kapelu. S bratrem tam pěstovala meduňku, šalvěj, jitrocel a sléz, sušili bylinky a dělali z nich čaje. Nebyla to obecná „láska k přírodě“, ale konkrétní denní rituál. V jiném rozhovoru zmínila sen žít na chalupě se „zvěřincem“, psy, kočkami, vším, co k venkovskému stavení patří.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Právě kontrast mezi syrovým historickým jádrem domu a tím, že tady nacházela největší klid, dává místu jeho zvláštní sílu. Tři sta let staré zčernalé stěny kuchyně, a vedle nich mladá zpěvačka, která tam skládá písničky a suší bylinky. Po smrti Aničky v dubnu 2025 se na chalupě konalo rozloučení s přáteli. Podle pozdějších mediálních výpovědí byl její popel rozptýlen v lese u chalupy. Bratr Felix mladší v rozhovoru pro Primu řekl, že na chalupě je s ním Anička pořád. V květnu 2026 tam natáčel Český rozhlas; stavení zůstává živým rodinným místem, ne opuštěnou památkou.

Český ráj a cena chalupářského snu

Koupě z roku 1997 dnes působí jako mimořádně prozíravá investice. Český ráj patří podle aktuální analýzy trhu stále mezi oblasti s největším chalupářským zájmem v Česku. Data za první čtvrtletí 2025 ukazují, kam se ceny posunuly:

Kraj	Cena za m²	Meziroční změna
Královéhradecký	45 083 Kč	+17 %
Liberecký	46 302 Kč	+2 %

Vstup do podobného projektu, koupě historického stavení a citlivá rekonstrukce, je dnes výrazně dražší. A to ještě nezahrnuje náklady na památkovou péči. Kdo chce opravovat dům s prvky, jako je černá kuchyně, musí počítat s tím, že před zahájením jakýchkoli prací potřebuje závazné stanovisko orgánu památkové péče. Podle aktuální metodiky Ministerstva pro místní rozvoj běží celková lhůta třicet dní: deset pro podklad Národního památkového ústavu, dvacet pro finální stanovisko. A vlastník má ze zákona povinnost stavbu průběžně udržovat tak, aby nedocházelo ke znehodnocování historické substance.

Tři vrstvy jednoho domu

Chalupa v Českém ráji funguje jako průsečík tří příběhů najednou. Je to kus dochované lidové architektury s prvkem, který jinde najdete leda v muzeu. Je to ztělesnění českého chalupářského snu, polorozpadlé stavení proměněné v rodinné útočiště. A je to místo, kde Anna Slováčková sušila bylinky, zkoušela písničky a říkala, že jí nikde není líp. Zčernalé stěny kuchyně stojí dál. Kouř z nich dávno nevychází, ale tři sta let sazí z nich nikdo nesmyl.