Podvedla prvního manžela, on jí za to málem zničil kariéru. Vondráčková se ocitla na černé listině

Legendární zpěvačka Helena Vondráčková začala tajný vztah s jiným mužem ještě jako vdaná žena. Když její manžel emigroval, režim jí to spočítal po svém.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Zpěvačka Helena Vondráčková se drží na výlunní nejen tuzemské scény již douhé roky. VIP život zaznamenal, že ne vždy ale měla na růžích ustláno. Příběh jednoho z nejsložitějších období v životě české popové ikony se ale neodehrál na pódiu, ale v průsečíku intimního selhání a politické mašinérie pozdního komunismu. Helena Vondráčková podvedla svého prvního manžela Hellmuta Sickela. Ten odešel na Západ. A normalizační aparát z ní udělal problémovou „ženu emigranta“ s důsledky, které cítila roky. Ne dny, ne měsíce. Roky.

Muž z letadla, který přišel příliš brzy

Hellmut Sickel nebyl jen manžel. Byl hudebník, skladatel, člověk napojený na českou popovou scénu. S Helenou tvořili pár, který zvenčí vypadal stabilně. Jenže do hry vstoupil Martin Michal, podnikatel a pilot, se kterým se Vondráčková podle vlastních slov seznámila na cestě do Řecka. Ještě jako vdaná.

V rozhovoru pro Marianne z roku 2022 to popsala bez velkého dramatizování: potkali se, pak se cesty rozešly a znovu se sblížili při zájezdu Amfory na Bali. Vztah s Michalem běžel souběžně s manželstvím. Podle Michalovy knižní vzpomínky, citované sekundárně v médiích, došlo dokonce k nečekanému setkání obou mužů ve vile v Řitce, Helena pozvala Michala na kávu v domnění, že Sickel je v Německu, ale ten seděl na terase. Situaci prý zachránila improvizovaná konverzace o letadlech. Jde ovšem o Michalovu verzi; nezávislé potvrzení se nám dohledat nepodařilo.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Co znamenala „černá listina“ v praxi

Sickel nakonec emigroval. A tady začíná ta část příběhu, která Vondráčkovou zasáhla nejhlouběji, ne jako ženu, ale jako umělkyni. Kulturní aparát pozdního komunismu operoval přes soubor neformálních sankcí:

• Kryté autorství: Sickel těsně před emigrací napsal píseň „Svou partu přátel ještě naštěstí mám“. Aby mohla vyjít na singlu, musela být podepsána jiným jménem, jako autor byl uveden Jiří Vondráček. Teprve po roce 1989 bylo autorství vráceno Sickelovi.
• Trezorové nahrávky: Hotové skladby putovaly do trezoru místo do éteru.
• Omezený přístup do médií: Méně televize, méně rozhlasu, méně viditelnosti.
• Dlouhé roky profesního utlumení: Oficiální archiv zpěvačky po roce 1990 výslovně zmiňuje „dlouhé roky zákazů“.

Nebyla to likvidace ze dne na den. Byl to typický „poloviční trest“, režim ji nevymazal, ale tvrdě přibrzdil. Pro srovnání: když emigroval Waldemar Matuška, režim mu stáhl připravenou desku z prodeje a vystřihl jeho hlas ze znělky Chalupářů. U Vondráčkové šlo o pomalejší, ale vytrvalé škrcení.

Kariéra, která přežila, ale s jizvami

Kariériéra zpěvačkjy se nesesypala zcela. Ještě v roce 1988, tedy v době, kdy sankce běžely naplno, Vondráčková přebírala Zlatou desku, dál natáčela televizi a pracovala na zahraničních projektech. Nebyla neviditelná. Byla ale výrazně ztlumená oproti tomu, čím mohla být. A právě v tom spočívá krutost toho mechanismu. Režim ji nezavřel do sklepa. Nechal ji existovat na půl plynu, aby každý viděl, co se stane, když váš nejbližší člověk přejde na druhou stranu. Nejsilnější na celém příběhu přitom není samotná nevěra. Je to načasování. Soukromá krize přišla ve chvíli, kdy jakákoli vazba na emigraci znamenala profesní stigma. Sickel nemusel Heleně škodit záměrně, stačilo, že odešel.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Po listopadu: návrat zakázaných písní i sebevědomí

Rok 1989 změnil pravidla. Trezorové nahrávky se vrátily do oběhu, oficiální archiv zpěvačky to rámuje slovy, že „může zase přejít Jordán“. Kryté autorství bylo napraveno, Sickelovo jméno se vrátilo k jeho skladbám. A Vondráčková? Ta se nezastavila. O dekádu později měla platinové prodeje za alba Vodopád i Helena 2002, titul Lady Pro a stříbrného Českého slavíka. Comeback nebyl jen návrat, byl důkaz, jak moc ji předchozí éra brzdila. Sickel se podle dostupných sekundárních zdrojů na začátku devadesátých let vrátil do Čech, později žil v Berlíně a kontakt s českou hudební scénou nepřerušil.

Bez studu, ale ne bez otázek

Když se dnes Vondráčková ohlíží, volí slova opatrně. V rozhovoru z roku 2022 řekla, že nemá pocit, že by se za něco měla stydět, a že nikdy nikomu záměrně neublížila. Zároveň připustila, že si občas říká, jestli něco nemohla udělat jinak. Není to přiznání viny. Není to ale ani bezstarostné mávnutí rukou. Její příběh z osmdesátých let zůstává jedním z nejpřesnějších příkladů toho, jak komunistický režim míchal osobní životy s politickými tresty. Vondráčková nepřišla o hlas. Přišla o roky, kdy ten hlas mohl znít naplno.