Jedni dostali šestinu, druzí dvanáctinu. Dědictví po Harapesovi za 35 milionů Kč má konečně majitele

Dva roky po smrti baletního mistra Vlastimila Harapese rozdělil Obvodní soud pro Prahu 1 pozůstalost za více než 35 milionů korun mezi osm dědiců, a každý dědil jinak.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Výsledek rozdělení dědictví po baletním mistrovi Vlastimilu Harapesovi na první pohled nedává smysl: pět příbuzných získalo každý šestinu, dva další jen dvanáctinu a spisovatel Jáchym Topol celou polovinu historického domu na Malé Straně. VIP život ale zaznamenal, že klíč k rozluštění neleží v rodinných sporech ani v nerovném zacházení. Leží v tom, že vedle sebe fungovaly dva zcela odlišné právní tituly, závěť z roku 2018 a zákonná dědická posloupnost. Teprve když tyto dvě roviny oddělíte, zlomky začnou dávat smysl.

Závěť versus zákon: dvě dědictví v jednom řízení

Harapes zemřel 15. května 2024. Ještě za života sepsal poslední vůli, v níž odkázal svůj podíl na domě v pražské Thunovské ulici Jáchymu Topolovi. Dům v těsném sousedství Malostranského náměstí sdílel s rodinou Topolových desítky let. Harapes tam bydlel s Topolovým otcem, dramatikem Josefem Topolem, a po jeho smrti zůstal spoluvlastníkem. Harapesova polovina byla v rámci pozůstalosti oceněna na 15,5 milionu korun.

Závěť ale nepokrývala vše. Zbytek majetku třeba finanční aktiva v Česku i Rakousku, chalupa na Rakovnicku, starožitnosti, obrazy se dělil podle zákona. Jak vysvětluje Portál veřejné správy, závěť a zákonná posloupnost mohou působit vedle sebe: co závěť řeší, jde závětnímu dědici; co neřeší, nastupuje zákon. Právě proto v jednom usnesení figuruje Topol jako dědic ze závěti a sedm příbuzných jako dědicové ze zákona.

Zdroj fotografie: Česká televize

Šestina a dvanáctina: rodinná mapa za zlomky

Sedm zákonných dědiců pocházelo z rodin Harapesových zesnulých sester Libuše, Marty a Jindry. Harapes neměl vlastní děti ani manželku, rodiče ani sourozenci už nežili. Dědická posloupnost proto sestoupila k neteřím, synovcům a jejich potomkům. Pět z nich soud zařadil do třetí dědické třídy, typicky jde o děti sourozenců zůstavitele. Každý z nich získal jednu šestinu zákonné části pozůstalosti. Zbylí dva spadli do šesté třídy, tedy generačně vzdálenější větve praneteří či prasynovců. Těm připadla po jedné dvanáctině.

Pokud od celkových 35 milionů odečteme Topolovu závětní položku za 15,5 milionu, na zákonné dědice zůstává orientačně 19,5 milionu korun. Naším propočtem pak vychází:

• Dědic s podílem 1/6 – přibližně 3,25 milionu Kč (pět osob)
• Dědic s podílem 1/12 – přibližně 1,625 milionu Kč (dvě osoby)

Jde o hrubý odhad před odečtením nákladů řízení. Samotná základní odměna notáře by při základu 35 milionů korun podle notářského tarifu vycházela zhruba na 54 tisíc korun bez DPH, k tomu hotové výdaje a případné navýšení za složitost. Přesnou fakturu veřejné zdroje neuvádějí.

Proč to trvalo dva roky

Pozůstalostní řízení u osoby s majetkem Harapesova rozsahu není záležitost na pár měsíců. Notář musí zjistit všechny dědice, prověřit existenci závěti, soupsat a ocenit veškerý majetek. U Harapese to znamenalo:

• Nemovitosti – polovina domu v Thunovské ulici (15,5 mil. Kč) a chalupa na Rakovnicku.
• Finanční aktiva v Česku – podílové listy za více než 5 milionů Kč, bankovní účet přes 1 milion Kč.
• Zahraniční položka – investiční nástroje v rakouském peněžním ústavu v přepočtu za 9,2 milionu Kč.
• Movité věci – starožitnosti a obrazy, jejichž hodnota nebyla veřejně vyčíslena.

Ještě v říjnu 2025, tedy rok a půl po Harapesově smrti, média psala o tom, že v katastru nemovitostí zůstávají původní spoluvlastníci a majetkový stav není uzavřen. Zahraniční investiční portfolio situaci asi dál komplikovalo: přeshraniční komunikace s rakouskou institucí a přepočet měny administrativu obvykle prodlužují. Teprve usnesení citované Bleskem z konce června 2026 popisuje finální rozdělení.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Dům v Thunovské a příběh, který za ním stojí

Thunovská ulice, pár kroků od Pražského hradu. Dům, kde Harapes žil s Josefem Topolem a kde po dramatikově smrti v roce 2015 zůstal jako spoluvlastník. Právě tady se protíná baletní legenda s jednou z nejvýraznějších literárních rodin v Česku. Jáchym Topol v rozhovoru pro Echo24 krátce po Harapesově smrti popsal jejich soužití jako mnohaletý rodinný vztah, ne pouhou spoluvlastnickou dohodu.

Harapes, emeritní sólista a dlouholetý šéf Baletu Národního divadla, filmový herec, veřejná tvář českého baletu, neměl vlastní rodinu v tradičním slova smyslu. Závětí de facto potvrdil, koho za rodinu považoval. Zákon pak dorovnal zbytek těm, kdo rodinou byli podle krve. Starší mediální zprávy z května 2024 přitom počítaly s tím, že chalupu a starožitnosti zdědí jen dvě neteře. Finální usnesení ukázalo širší okruh, sedm příbuzných ze tří sesterských větví. Původní zkratka se ukázala jako předčasná.

Je to definitivní?

Veřejně není jasné, že by některý z dědiců výsledek napadl. Usnesení v pozůstalostním řízení standardně obsahuje poučení o možnosti odvolání. Vyšehradský hrob, který Harapese stál symbolicky nejvíc pozornosti, šel nakonec mimo pozůstalost; náklady kolem 400 až 500 tisíc korun pokryla veřejná sbírka organizovaná jeho blízkými. Třicet pět milionů korun, osm dědiců, dva právní tituly. Na papíře zlomky. V pozadí příběh muže, který celý život tančil pro publikum a majetek nechal těm, které miloval, jedny ze závěti, druhé ze zákona.