Milovala ochrnutého Potměšila, pak syna slavného Formana. Bela Schenková popsala, proč oba vztahy nakonec skončily
Dva dlouhé vztahy, dva odlišné důvody rozchodu, a ani jeden z nich není ten, který byste čekali.
Obsah článku
Izabela „Bela“ Schenková bývá zmiňována jako bývalá partnerka Jana Potměšila a Matěje Formana. VIP život si všimnul, že tahle škatulka jí nesedí. Absolventka DAMU, zakladatelka experimentálního divadla ANPU, dvě dekády kočovná loutkářka po Evropě, dnes rozhlasová režisérka oceněná na Prix Bohemia Radio má na vše vlastní názor. Když v rozhovoru pro iDNES z roku 2010 otevřeně popsala, proč oba vztahy skončily, nemluvila o skandálu ani o útěku. Mluvila o dvou různých proměnách, které partnerský život postupně přestaly dělat partnerským.
Potměšil: zůstat po nehodě bylo samozřejmé
Jan Potměšil měl v roce 1989 těžkou autonehodu, po které zůstal na vozíku. Schenková tehdy byla jeho partnerkou. Podle jejích slov neváhala ani vteřinu, zůstala. Žádné dilema, žádné zvažování odchodu. Převzala roli opory v době, kdy se Potměšil učil znovu fungovat, znovu hrát, znovu žít.
Jenže právě ta role se časem stala problémem. Vztah se podle Schenkové postupně proměnil z partnerského v něco bližšího sourozeneckému soužití. Láska nezmizela, ale přestala být tou, která drží pár pohromadě. Když si to oba přiznali, domluvili se na pragmatickém řešení: budou spolu dál bydlet, dokud si jeden z nich nenajde nového partnera. Handicap jako důvod odchodu Schenková nikdy nezmínila. Důvodem nebyl vozík. Byl jím posun, který zranění v dynamice vztahu způsobilo, ne fyzicky, ale emocionálně.
Forman: skoro dvacet let vedle člověka posedlého prací
S Matějem Formanem, synem slavného režiséra Miloše Formana, žila Schenková téměř dvě desetiletí. Byl to jiný typ vztahu, prorostlý společnou tvorbou, kočovným divadelním životem, cestováním po festivalech. Schenková o Formanovi mluvila s respektem: čestný, výjimečně nadaný, citlivý člověk. A přesto odešla. Důvod formulovala jednou větou, která říká víc než celé odstavce: pochopila, že vedle člověka tak pohlceného svojí prací bude vždy odsouzena k samotě. Nešlo o nevěru, hádky ani odcizení v klasickém smyslu. Šlo o strukturální nerovnováhu, tvorba měla vždycky přednost, partnerský život se odehrával v mezerách mezi projekty.
Spojnice: ne skandál, ale cena za život vedle silných osobností
Na první pohled nemají oba rozchody nic společného. Jeden poznamenal úraz, druhý pracovní posedlost. Při bližším čtení ale Schenková v obou případech popisuje totéž, moment, kdy se vztah přestal dát žít jako partnerský. U Potměšila po životním zlomu, u Formana kvůli permanentnímu pracovnímu zápřahu. V žádném z nich nemluví o dramatickém konci, spíš o tichém poznání. Podle nás je právě tohle na jejím vyprávění nejcennější. Nestaví se do role oběti, neobviňuje. Popisuje dva muže, kterých si váží, a dva vztahy, které přerostly do podoby, v níž už pro ni nebylo místo jako pro partnerku.
Vlastní cesta: od kočovného vozu k rozhlasové ceně
Po rozchodu s Formanem se Schenková postupně usadila. Po letech života v maringotkách a divadelních karavanech zakotvila v Českém rozhlase, kde režíruje rozhlasové hry. V říjnu 2024 získala cenu Prix Bohemia Radio v kategorii Drama za inscenaci Proč je nebe tak daleko. Maluje, vystavuje a angažuje se v záchraně opuštěných zvířat.
V rozhovoru pro Marianne z dubna 2026 o Miloši Formanovi řekla, že byl součástí jejího života osmnáct let a obohatil ji. O novém partnerovi veřejně nemluví. Akcentuje práci, domov a psy. Bela Schenková nikdy nebyla „jen partnerkou slavných mužů“. Byla ženou, která se rozhodla odejít ve chvíli, kdy vztah přestal být vztahem, a pokaždé si dokázala vybudovat vlastní cestu dál.
