S rozvodem přišli už v roce 2022 a dodnes se neshodli. Upír Krejčí lítá po soudech, exmanželka prý dělá záměrně obstrukce

Václav Upír Krejčí se oficiálně rozvedl až v září 2023. O dům v pražských Řepích za zhruba 30 milionů korun se přesto soudí dodnes.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Rok 2022 přinesl krizi manželství, ne rozvod. Veřejně dostupné zdroje ukazují, že soud manželství ukončil nejpozději 21. září 2023, Super.cz tehdy psalo, že Krejčí je „od čtvrtka rozvedený muž“. Od té doby uplynuly necelé tři roky a majetkové vypořádání se nepohnulo o krok. Herec a bavič, který se živí jako OSVČ od roku 1980, přitom nemovitost nepotřebuje jen jako střechu nad hlavou. Potřebuje z ní vytáhnout peníze, které mu mají zajistit stáří. A čas běží.

Dům v Řepích za 30 milionů a dvě verze příběhu

Předmětem sporu je starší pozemek s domem v pražských Řepích, kde Krejčí vybudoval i nahrávací studio a střižnu. Podle jeho opakovaných vyjádření navrhuje nemovitost prodat za zhruba 30 milionů korun a výtěžek rozdělit. Exmanželka podle jeho verze chce dům pro sebe.

Tady je potřeba říct, co víme a co ne. Veřejně dostupná je výhradně Krejčího strana příběhu. Exmanželka se k majetkovému sporu v médiích nevyjadřuje, soudní protokoly nejsou veřejné. Krejčí v březnu 2026 pro eXtra.cz tvrdil, že jeho bývalá žena u mediátorky prohlásila: „Budu dělat tak dlouho obstrukce, až jeden z nás chcípne.“ O dva měsíce později v rozhovoru pro stejný server už říkal, že to zaznělo „přímo před soudem“. Která verze sedí, ověřit nelze. Ale i bez ověřeného citátu je zřejmé, že obě strany stojí v zákopech a žádná z nich neustoupí.

Proč se to táhne, a jak dlouho ještě může

Český občanský zákoník dává bývalým manželům tříletou lhůtu na to, aby se o společný majetek buď dohodli, nebo aby jeden z nich podal návrh k soudu. Pokud se nestane ani jedno, nastoupí zákonná domněnka: movité věci připadnou tomu, kdo je užívá, nemovitosti se stanou podílovým spoluvlastnictvím půl na půl. Krejčí návrh podal včas. Jenže jakmile řízení běží, žádný zákonný strop jeho délky neexistuje.

Soud navíc může nařídit takzvané první setkání s mediátorem, až tříhodinové jednání, kvůli kterému se řízení přeruší na tři měsíce. Krejčí sám citoval soudkyni, že se spor může táhnout i deset let. U nemovitosti s pracovním zázemím a hodnotou v desítkách milionů korun nejsou víceleté průtahy ničím výjimečným.

Co kdyby soud nakonec nařídil prodej? Redakce VIPŽivot si všimla odborného textu soudce Stanislava Findejse publikovaného na Právním Prostoru, v němž výslovně varuje, že nucený prodej společné věci bývá pro obě strany finančně nejméně výhodné řešení. Výnos z něj zpravidla nedosáhne toho, co by přinesl dobrovolný prodej z volné ruky. Paradoxně tedy platí: čím déle se bývalí manželé nedohodnou, tím víc oba tratí.

Volná noha bez polštáře

Krejčí v červnu 2026 otevřeně přiznal, že se bojí, jestli z důchodu vyžije. Jako OSVČ „na volné noze“ od roku 1980 nemá nárok na nemocenskou, pokud si ji neplatil dobrovolně, a jeho budoucí penze závisí na tom, z jak vysokých základů celý život odváděl pojistné.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Čísla mluví jasně:

• Minimální plný starobní důchod v roce 2026 činí 9 800 Kč měsíčně.
• Průměrný samostatně vyplácený starobní důchod v prvním čtvrtletí 2025 dosáhl 21 110 Kč.
• U OSVČ se vyměřovací základ pro důchodové pojištění počítá z 55 % daňového základu. Kdo si roky držel nízké odvody, skončí výrazně pod průměrem.

Pro srovnání: zaměstnanci odvádějí z hrubé mzdy, takže při stejném reálném příjmu mají zpravidla vyšší vyměřovací základy. Systém teprve dohání historicky nízké minimální odvody OSVČ; minimální měsíční vyměřovací základ hlavní OSVČ se zvyšuje z 30 % průměrné mzdy v roce 2024 na 40 % od roku 2026. Pro generaci, která podnikala v devadesátých letech a platila z minima, to ale přichází pozdě.

Krejčí to shrnul po svém: nemůže si dovolit přestat pracovat, nemůže si dovolit onemocnět a nemůže se dostat k penězům zamčeným v domě, o který se soudí. Tři rizika najednou.

Co je ve hře a co může rozhodnout

Situace má několik možných vyústění. Dohoda mimo soud by byla nejrychlejší a finančně nejvýhodnější, jenže po téměř třech letech od rozvodu k ní zjevně nesměřuje ani jedna strana. Soud může nemovitost přikázat jednomu z manželů s povinností vyplatit druhého, nebo nařídit prodej. Pokud by vypořádací podíl nebyl snadno vyplatitelný, hrozí další exekuční komplikace a náklady.

Krejčí v médiích opakovaně říká, že průtahy zavinila výhradně exmanželka. Může to tak být. Ale bez soudního protokolu, bez její verze a s rozpory v jeho vlastních citacích (jednou mediátorka, podruhé soud) je fér přiznat, že veřejnost zná jen polovinu příběhu. Co je nesporné: dům v Řepích chátrá, peníze leží ladem a člověku, který se živí tím, že lidi baví, je třiasedmdesát.

Jednou ten spor skončí. Otázka je, jestli do té doby zbude z třiceti milionů dost na to, aby to oběma stálo za ty roky čekání.