Třetí dítě na cestě a doma ani záchod. Leichtová rekonstruuje roubenku bez peněz, úřady ji nechávají čekat měsíce

Herečka čeká třetí dítě, ale do vysněné roubenky na Kokořínsku se stále nemůže nastěhovat. Blokuje ji jediný papír, povolení k domovní čističce odpadních vod.

Zdroj fotografie: Nextfoto

Kristýna Leichtová oznámila třetí těhotenství 30. března 2026, v montérkách, na Instagramu, s břichem a s úsměvem. Jenže chalupa, kam chce rodinu konečně ukotvit, stále nemá funkční toaletu. Ne proto, že by ji nikdo nepostavil. Proto, že úřady víc než rok nedodaly povolení k čističce odpadních vod. Holé zdi, trčící dráty, vaření na kamínkách, a žádné legální místo, kam odvést splašky. Leichtová opakovaně říká, že bez „hajzlu“ odmítá objekt považovat za obyvatelný. Chemický záchod ani suchou variantu nechce. A tak rodina, která pendluje mezi Ostravou, Prahou, Plzní a kokořínskou chalupou, dál nemá pevný bod.

Jeden papír, třináct měsíců

Časová osa je výmluvná. Podle veřejných výroků herečky začala rodina vyřizovat povolení k domovní čističce nejpozději v únoru 2025. 3. prosince 2025 Leichtová na Instagramu, jak přepsal Blesk, popisovala stavební chaos a stěžovala si, že stále čeká na „jedno lejstro“. Ještě 13. března 2026 mluvila o velké brigádě s cílem stihnout práce do Velikonoc. Pevné datum nastěhování nikdy veřejně nepadlo.

Proč tak dlouho? Domovní čistička odpadních vod není v českém právu drobná stavba. Je to vodní dílo. Žádost se podává na vodoprávní úřad, vyžaduje projektovou dokumentaci, a podle způsobu vypouštění i samostatné povolení k nakládání s odpadními vodami. Zákonné lhůty přitom vypadají přívětivě: nový stavební zákon počítá s 30 dny u jednoduchých staveb, 60 dny u ostatních. Vodoprávní metodika mluví o rozhodnutí do 60 dnů, ve složitých případech do tří měsíců. Jenže Ministerstvo pro místní rozvoj samo upozorňuje, že jeho statistiky nezachycují předcházející stanoviska, navazující odvolání ani soudní přezkum. Skutečná povolovací cesta bývá podstatně delší než číslo v zákoně. Několikaměsíční čekání u malé domovní čističky není výjimka. Je to systém.

Bez peněz neznamená zadarmo

Leichtová v březnu 2026 mluvila o „téměř nulovém rozpočtu“ a o svépomocné brigádě. Konkrétní částku, úvěr ani jiný zdroj financování veřejně nezmiňuje. Doložitelné je tedy jedno: rekonstrukce běží v režimu vlastních rukou, s minimálním deklarovaným rozpočtem. Nula korun na účtu z toho nevyplývá; vyplývá z toho rodina, která si nemůže nebo nechce dovolit stavební firmu a řeší to po víkendech, po večerech, mezi natáčením a přesuny.

Rok, který předcházel

Třetí těhotenství nepřichází do klidného období. Redakce VIPŽivot připomíná, že v červnu 2025 Leichtová prodělala mimoděložní těhotenství. Prasklý vejcovod, masivní krvácení do břicha, akutní operace, ztráta jednoho vejcovodu. Sama později řekla, že jí „tělo dalo poslední varování, ať zbrzdí“. Zároveň přiznala, že žije „ve smyčce šílených nároků“: práce, děti, přesuny, stavba. Deprese občas přišly, ale „vždycky zvítězil život a zdravý rozum,“ popsala v prosinci 2025 pro Super.cz.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Týna Le (@kristyna__leichtova)

Organizačně rodina funguje jako kočovná jednotka. Partner Vojtěch Štěpánek vede činohru Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, Leichtová hraje a točí v Praze i jinde, starší dcera Dorotka je domškolačka. Učí se ptaním, čtením nápisů, orientací v běžném životě; matka se označuje za „průvodce“, ne za učitelku. Mladší dcera chodí do lesní školy, kde leze po stromech a brodí se v potoku. Mobil podle rodinných pravidel děti nedostanou přibližně do čtrnácti let.

Chalupa jako pokus zastavit se

Leichtová opakovaně mluví o kokořínské roubence jako o místě, kam chce „navždy“. Po letech pendlování mezi třemi městy je to pokus ukotvit rodinu, která dosud žila v pohybu. Kritizuje české školství jako „zkamenělé“, vadí jí rigidita systému kolem porodu i právní vakuum u některých rodinných témat. Konkrétní zahraniční vzor ale veřejně nejmenuje; její „lepší“ znamená spíš víc volnosti, méně institucí, větší respekt k rozhodnutí rodičů.

Sama přiznává, že to děti možná jednou vyčtou. Zároveň drží pojistku: do nedokončené chalupy bez zázemí se nenastěhovala. Žije provizorně, ale ne nebezpečně. Problém není v tom, že by s těhotným břichem spala na staveništi. Problém je, že jeden chybějící úřední dokument drží celou rodinu v limbu mezi čtyřmi adresami, a žádná z nich není domov.

Na Kokořínsku stojí roubenka s holými zdmi a trčícími dráty. Někde v šuplíku vodoprávního úřadu leží žádost stará víc než rok. A Kristýně Leichtové roste břicho.