Kopecký se ženil ještě třikrát, Zázvorková zůstala sama. Jejich dcera Jana zemřela v patnácti letech

Manželství dvou hereckých legend Stelly Zázvorkové a Miloše Kopeckého trvalo zhruba rok. Ránu, která přišla po něm, nesla herečka celý život.

Zdroj fotografie: Se svolením České televize

Dvě nepřehlédnutelné osobnosti české kinematografie Stella Zázvorková a Miloš Kopecký se seznámili v divadle Větrník krátce po válce, vzali se rychle a rozvedli se ještě rychleji. VIP život zaznamenal, že dva temperamenty, které se na jevišti skvěle doplňovaly, v jedné domácnosti nefungovaly. Kopecký odešel k dalším ženám, celkem se oženil čtyřikrát. Zázvorková zůstala s jejich malou dcerou Janou. A nakonec zůstala úplně sama. Příběh, který se za veřejným obrazem „Stellinky“ skrýval, patří k nejtěžším v české poválečné kultuře. Ne proto, že by šlo o skandál, ale proto, že bolest, kterou nesla, nikdy pořádně nepustila ven.

Rok spolu, celý život vedle sebe

Stella Zázvorková a Miloš Kopecký tvořili pár, který zněl lépe na plakátu než v realitě. On, okouzlující, nestálý, už tehdy poznamenaný psychickými potížemi, které ho provázely celou kariéru. Ona, impulzivní, žárlivá, zvyklá říkat věci nahlas. Manželství se rozpadlo po zhruba roce. Dcera Jana, narozená v roce 1946, zůstala u matky. Kopecký se poté oženil ještě třikrát: s Kateřinou Soukupovou, Janou Lichtenbergovou a nakonec s Janou Křečkovou, s níž žil až do své smrti v roce 1996, tedy přibližně třicet let. Zázvorková se podle všech dostupných svědectví už nikdy nevdala. Okolí ale opakovaně popisovalo, že po rozvodu a zejména po ztrátě dcery hledala oporu jinde než v partnerském vztahu, v práci, v přátelích, v divadle.

Smrt, která přepsala všechno

Jana Kopecká zemřela v roce 1961. Příčinou byl demonstrativně míněný pokus o sebevraždu, který skončil tragicky. Veřejné zdroje se shodují na tom, že Janino dospívání komplikovalo víc věcí najednou:

• chybějící otec, který dárky předával ve spěchu, „v autě nebo v divadelní šatně“, jak cituje iROZHLAS jeho pozdější lítost,
• vytíženost a popularita obou rodičů,
• pubertální krize, kterou okolí podcenilo.

Zdroj fotografie: Se svolením České televize

Zjednodušit tragédii na jednoho viníka by bylo nepoctivé. Kopecký zpětně přiznával, že vztah s dcerou zanedbal. Zázvorková o Janě celý život nerada mluvila. V knize Stella o sobě II. napsala větu, která říká víc než jakýkoli rozhovor: „Miloš Kopecký byl velice zvláštní etapou mého života, která skončila smutným odchodem naší dcery Jany z tohoto světa. Oba je mám ukryté v sobě ve zvláštní kazetě, kterou málokdy otevírám.“

Komička, která se smála za ostatní

Paradox Stelly Zázvorkové spočíval v propasti mezi tím, co viděl divák, a tím, co žila doma. Na obrazovce rázná sousedka, energická babička, komická síla, která uměla jednou replikou strhnout sál. V soukromí žena poznamenaná ztrátou, která se podle svědectví rozhlasové redaktorky Zuzany Maléřové „vracela hlavně v tichých nočních hodinách“.

Její profesní oblouk přitom po rozvodu neklesal, naopak. Stala se oporou Divadla ABC, televizní stálicí v seriálech jako Nemocnice na kraji města nebo Arabela a jednou z nejobsazovanějších charakterových hereček své generace. V roce 2001, čtyři roky před smrtí, získala Českého lva za hlavní ženskou roli ve filmu Babí léto. Bylo jí devětasedmdesát. Kopecký mezitím budoval vlastní legendu na Vinohradech: Štrosmajer, bonvivánské role, ikonický hlas. Oba patřili k absolutní špičce. Jen každý šel jinou cestou a nesl jiné jizvy.

Rodina z jeviště

Kolegové se pro Zázvorkovou stali tím, co jí chybělo doma. Český rozhlas to shrnul jednou větou: herečtí kolegové se stali její rodinou. Herec Ivo Niederle, který s ní přes dvacet let jezdil na estrády a bydlel ve stejném dejvickém domě, vzpomínal: „Bez ní to tady už není ono.“ Když v roce 1992 slavila sedmdesátiny, přišli gratulovat Sovák, Bek, Brodský, Lipský, celá generace, která ji vnímala nejen jako kolegyni, ale jako středobod společenského kruhu.

Vařila, hostila, bavila. A nikdy se úplně nezbavila pocitu, že v tom nejdůležitějším, v rodině, selhala. Přitom selhání je příliš silné slovo pro situaci, kde se potkala nemoc, nezralost, doba a smůla. Stella Zázvorková zemřela 18. května 2005. Letos to bylo jednadvacet let. Její filmy, od Pelíšků po Babí léto, běží dál v iVysílání České televize. Kazetu, o které psala, už neotevře nikdo. Ale příběh, který v ní byl, zůstává.